PRONG - X - No Absolutes

80%

V pořadí desátý studiový zářez amerických PRONG přišel hezky v tichosti, rok po povedené sbírce coverů. Tommy Victor má již několik let stabilní sestavu a přichází s dalším syrovým albem, které platí za sázku na jistotu, ale přesto je také plné překvapení. Smluvně poslední deska u německého labelu SPV/Steamhammer může být v jistém smyslu považována za odvážný pokus, jak oslovit i nové posluchače. Comeback PRONG oceňuji již dlouho, vlastně hned od vydání „Carved Into Stone“ a to jako jeden z nejsmysluplnějších skutků v metalové branži. Řekl bych, že především Victorův hudební rozhled a angažovanost v různých uskupeních mu dala možnost vyhnout se obloukem všemožným návratům ke kořenům, a tak místo toho předkládá vyzrálou hudbu okořeněnou o dosud neslyšené momenty. On už postupný vývoj od roku 2012 nasvědčoval, že kromě obecně nadprůměrných věcí dostaneme také notnou dávku experimentů. Ale abych zbytečně nestrašil, od prvního poslechu je jasné, že rukopis ústřední postavy je neotřesitelný a především nezaměnitelný. PRONG zůstávají stále mašinou na riffy. Naopak hlavním prvkem neznámým v počátcích kariéry je Victorova pěvecká forma. Trošku paradoxně se k činu rozhodl v letech, kdy frontmani z jeho generace prodělávají opačnou cestu. Náhodný posluchač by asi jen těžko řekl, že křikloun z „Prove You Wrong“ je stejný člověk, jen o 15 let starší. Pro mě osobně je pěvecká složka tou nejsilnější zbraní u post-návratových PRONG a na novince je to nejpatrnější. Úplně v pohodě bych řekl, že z hlediska charismatu se Victor, alespoň studiově, vyrovnal svému velkému vzoru Jamesi Hetfieldovi.

Desítka v názvu i v pořadí začíná „nejslabším“ songem. Tedy nikoliv nejslabším, ale spíše naprosto typickým, který hlásá - PRONG jsou zpět v plné síle! Daleko větší odvaz začíná v „Sense of Ease“, kde si kromě thrashové rubanice lze všimnout především vyšperkované produkce. Takhle čistě a svěže zněly nástroje snad někdy na počátku devadesátých let. Každý tón nebo úder vystřeluje do všech stran a jen to násobí sršící energii celého tria. Když jsem mluvil o jistých překvapeních, je nutné zabrousit do poloviny alba, kde určitě každého osloví hitovka „No Absolutes“. Celkem symbolicky je to píseň aspirující na pozici stejného koně, jako před dvaceti lety singl „Rude Awakening“. Za vrchol lze v určitých směrech považovat polo-baladu epických rozměrů „Do Nothing“. Pravověrní fanoušci HC/thrashe asi do kolen padat nebudou, protože píseň si zakládá na výrazném refrénu, skoro se mi až chce dodat podbízivém. Já v ní ale vidím jasné stanovisko, že Tommy Victor se pěvecky našel a definitivně se vyprofiloval. Velmi podobným stylem je veden song „No Dignity“ v samotném závěru, pokud tedy nevlastníte CD verzi s bonusovým songem. Vlastníky „Ruining Lives“ asi příliš nepřekvapí, že songy jako „Without Words“ nebo „Soul Sickness“ a především také „Worth Pursuing“ pokračují ve stejném stylu, kvůli kterému mám PRONG vlastně tolik rád. Silné riffy, které se zařezávají do ticha jako motorovka a nad tím vším ční chlapácký řev. Vše je nostalgicky obohacené o klasická kytarová sóla, která začala být od comebacku silnou stránkou i této kapely. V propagačním rozhovoru mě pobavila informace, že největším problémem bylo poskládat pořadí písní. Na jednu stranu chápu, že u tak tvrdé kapely by těžko někdo snášel polo-baladický střed nebo totálně vyměklou půlku desky, na druhou stranu dokáže každý zdejší song obstát sám o sobě. Dám ruku do ohně, že zde nehrozí, aby si někdo stěžoval na omílání toho stejného pořád dokola. Každá píseň má tolik nápadů a tolik energie, že vám nedovolí myšlenku na takové hlouposti.

Dlouho jsem váhal nad hodnocením, nakonec dávám 80 % (aby bylo jasno, zvažoval jsem vyšší). Letos je prostě příliš vysoká konkurence, čímž nechci říct, že by v ní taková deska neuspěla, pro mě osobně je to stejná šleha jako třeba nové věci od ANTHRAX nebo MEGADETH. Každopádně PRONG předvádí každým svým počinem nevídané věci. Tak vysoká laťka a konzistentní alba svědčí o obrovské formě a tvůrčím přetlaku, navíc vše umocněno krátkými intervaly. Osobně jsem velmi zvědavý, co se bude s kapelou dít po absolvování celosvětového turné, protože na odpis rozhodně nejsou, právě naopak.

01.03.2016	Diskuse (4)	Kropis kropacekmichal@gmail.com