PROTECTOR - Reanimated Homunculus
V době kdy se i staré metalové kapely, jenž
v průběhu uplynulých dvaceti letech spaly spánkem spravedlivým a tudíž
nevykazovaly žádnou aktivitu, vrací hromadně na scénu a snaží se ze všech sil navázat na
svůj letitý odkaz, nemohli zůstat stranou právě ani wolfsburští nestoři germánského
thrash/deathu. Kapela, která vždy stála tak trochu ve stínu
trojlístku slavnějších krajanů – KREATOR, SODOM a DESTRUCTION. Přesto na ně dodnes nebylo
zapomenuto a některá jejich stará alba patří ke klenotům sbírek pamětníků. Stará
tvorba PROTECTOR patří neodmyslitelně ke koloritu, na sklonku
osmdesátých let bující, extrémně metalové scény a novinka „Reanimated
Homunkulus“ vychází právě z toho, co již bylo tenkrát vyřčeno.
V kapele se dnes z původní sestavy nachází již jen vokalista Martin
Missy, kterého doplňuje hned trojice švédských muzikantů. Zhruba před rokem tudíž obnovená
německo-švédská formace zamířila do Stockholmu, tedy konkrétně do vyhlášeného studia
Sunlight Tomase Skogsberga, aby zde vzniklo album, které se vedle těch starých
postaví se ctí. Povedlo se.
Novinka „Reanimated Homunkulus“ si totiž ze staré tvorby bere jen to dobré, tedy drive, nápady, chorobnou atmosféru a stylovou příslušnost. Už předem bylo jasné, že PROTECTOR nebudou hazardovat se svou pověstí a dodrží své tvorbě všechny kontury, které jí tak dobře charakterizovaly již kdysi dávno. Jejich robustní thrash/ death metal staré školy si uchovává onu dobovou auru, tudíž musí potěšit nejednoho zapřísáhlého příznivce žánru.
Deska si vyloženě rochní ve zvukovém radioaktivním bahínku, tedy v tom co PROTECTOR charakterizovalo již kdysi dávno. Vytažená a patřičně řízná kytara udává směr všech skladeb, Missyho vokál je hrubý a neotesaný, pohybující se přesně na hranici mezi death metalovým chropotem a thrashovým řevem, zde přecházejícím až do bolestného úpění. Songy bobtnají pod nánosy agrese a temnoty, riffy upalují nekompromisně vpřed a vše si drží onu dávnou auru, stejně jako tomu bylo na nahrávkách jako „Golem“ nebo „A Shedding Of Skin“. Osobně jsem příznivcem spíše druhé jmenované (a celkově třetí) nahrávky, byť hodně příznivců má zaevidované počátky těchto Němců jako to nejvýživnější. Zvuk je poplatný dnešním nahrávacím podmínkám, tedy o něco masivnější něž kdysi. Mám pocit, že Švédové old schoolovému materiálu dodali malinko něčeho navíc. A je to především poznat v detailech – tak třeba rozevláté kytarové sólo ve skladbě „Birth Of A Nation“, které zní poplatně tomu, co ve svých počátcích předváděli kupříkladu ENTOMBED, zkrátka klasický Sunlight sound. Když si to tedy shrneme, vidím to asi nějak takhle - ačkoliv PROTECTOR nepřináší s comebackovým dílem žádné novinky, natož pak přidanou hodnotu, je jejich nová nahrávka patřičně výživnou rekonstrukcí extrémního metalu dávných časů.
17.01.2014 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |