PROTECTOR - Excessive Outburst Of Depravity

60%

Možná se to bude zdát zvláštní, ale novinka „Excessive Outburst Of Depravity“ od německých thrash/deathových klasiků PROTECTOR je již jejich čtvrtým dlouhohrajícím albem v rámci desetileté post-comebackové éry. Všechna čtyři alba vznikla po přesunu někdejšího vokalisty z časů prvních alb (pouze těch z konce osmdesátých let) Martina Missyho do Švédska, kde k radosti mnohých pamětníků znovuobnovil teutonský band a za asistence tří tamních muzikantů – jmenovitě: Mathiase Johanssona (baskytara), Carla Gustafa Karlssona (bicí) a Michaela Carlssona (kytara) vdechl PROTECTOR zbrusu nový život. Tahle kapitola trvá již dekádu...

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se kapela těšila i v našich končinách nemalé popularitě a vlastně i kultovnímu postavení. Dokonce mnozí pamětníci zavzpomínají, kterak zde PROTECTOR vystoupili zkraje roku 1990 coby předskokani KREATOR na jejich československém koncertním debutu. Stejně jako tehdy, jde i v současné době o přímočarou metalovou hudbu, nacházející se někde na hranici mezi robustním thrashem a temným death metalem, stejně jako tehdy, není PROTECTOR příliš vlastní ona progresivní stránka věci a jedou si hezky po starém své rubanice. Vše se děje navzdory faktu, že se svět extrémní metalové hudby za těch třicet let sakra hodně posunul. 

Přestože se postupem doby stala jejich alba jako „Golem“ (1988) nebo „A Shredding Of Skin“ (1991) klasikou, nelze ani o některých novějších dílech mluvit s despektem. Spíš mám pocit, že si čtveřice v poslední dekádě vybírá své silnější a slabší chvilky a sice tak nějak na střídačku. Z novinky mám naštěstí pocit, že se spíše zařadí mezi ta lepší díla. Přesněji řečeno, rozhodně nejde o nejslabší desku. Co mě však letos překvapilo, kterak hudebníci svůj thrash/death na novince tu a tam opatřují poměrně zdobnou kytarovou formou po vzoru klasického heavy metalu a tak právě tyto momenty obsahují řadu melodických kytarových postupů, vyhrávek a sól. Ty zde koexistují vedle o poznání primitivnějších sypaček, vlastnících dokonce lehounký odstín black metalu. PROTECTOR v sobě vlastně vždy měli řádnou temnotu.

Pokud jste příznivci jen progresivně laděného a novátorštějšího pojetí v tvrdé hudbě, zjevně se budete s PROTECTOR navždy míjet, jenže pokud dáváte přednost tradici a nevyžadujete víc než poctivou old-school řežbu, může se tahle kapela stát vaší oblíbenou. PROTECTOR možná opravdu jsou vhodnou alternativou k větším a známějším krajanům – KREATOR či SODOM, neboť jakoby dnes, v poslední desetiletce, fungovali bez výraznějšího vývoje. Pro mne letošní jedenáctka zatvrzelých riffovaček s neurvalým Missyho vokálem značí nepohoršující standard a důkaz o stále nezanedbatelné chuti do tvorby a tím pádem i tomu odpovídající životaschopnosti kapely. Materiál, který by měl šanci zahýbat scénou, PROTECTOR už asi sotva kdy stvoří, nicméně poctivou sadu ponurého thrashingu zvládají stále s naprostou suverenitou. Je opravdu na každém, jak často bude mít chuť si to poslechově připomínat.

16.07.2022	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz