PROTECTOR - Summon The Hordes

50%

Asi nikdy nebudu patřit k těm die-hard figurám, které během každého vydání nového alba německých PROTECTOR hulákají, s rukou staženou v pěst a obepnutou povinným stahovákem : „Se hoši, jak já miluju ty vaše sračky!“ Ale není v tomhle mém postoji ani špetka nějaké antipatie, zkrátka jsem se s humpoláckou hudbou téhle německé smečky nikdy nesešel a nezažil při občasném koštování skoro žádnou rezonanci. Respekt v mezích možností zde určitě je, a tak dávkuji velice pozvolna a skromně. Rozhodně si nemyslím, že zanedbanou látku během jejich post-comebackového období doženu, jakkoliv ty nové věci určitě nehodnotím jako úplně zlé a slabé. Ostatně, vždyť si můžete přečíst i mé starší recenze na ně. 

Proč tedy na mne tahle kapela zas až tolik nefunguje? Zkrátka a dobře si myslím, že PROTECTOR produkují už dávno přežitý model thrash metalu, navíc s deathově zachroptělým vokálem, který je doznáním k průměrnosti a metalově undergroundové uniformitě. Ta kapela na mne čím dál tím víc působí, jako když se o podobně tvrdou hudbu snaží nějaký venkovský hejvíkář s potřebou hrát hrozně tvrdej metal. Mezi námi, ono hnětat desítky riffů, nepolevovat v rytmice a do toho ještě něco záhrobně chrčet, to může prakticky leckdo. Ale třeba to někomu může imponovat a vyznívat fakt hustě a silně, nevím. Opravdu to netuším. 

Kdo má tuhle kapelu fakt rád, tomu určitě nová deska zpříjemní pár chvil. Úmyslně netvrdím, že mu udělá radost, protože se domnívám, že jde v případě novinky „Summon The Hordes“ o trochu vyčichlejší materiál, než představovaly obě předchozí post-comebackové nahrávky. Zdá se mi, že PROTECTOR dnes vše sázejí na jednoduchost a přímočarost. Jsou to stále oni, ale trochu mě v jejich hudbě chybí vyšší míra nadstavby, ať už za ní považujete někdejší osobitost, hnilobnější zvuk, záhrobní atmosféru nebo chaotická sóla. Prostě to dnes Němci pouze hnětaj, Martin Missy do toho jakoby fortelně huláká, a vše působí jako docela dobrý thrash metal pro old-school lidi, co vždy, už od osmdesátých let, nesnášeli melodie. 

Je to zkrátka typická deska těchto Němců, která je dělaná výhradně pro ty, kteří ví, o čem je řeč a vedle SODOM a KREATOR (úmyslně nepíšu DESTRUCTION, protože vím, že primitivnější fanoušci PROTECTOR nikdy DESTRUCTION nemuseli a vždy se dožadovali výměny v rámci hlavní trojice thrashe) :-), představují záruku. Výslednou známku udílím pouze za fantastický, old-schoolově vedený výplach, který zde představuje hymna „Steel Caravan“, jinak se všechno drží, tu lepšího, mnohdy však horšího a hodně nepřekvapivého průměru. Už jsem zkrátka dávno posluchačsky nastaven na pestřejší a zajímavější hudbu. Omlouvám se, ale já prostě nejsem schopen o tomhle kusu metalové flákoty plkat do detailu a věnovat se zajímavých fázím jednotlivých skladeb. Kdo chodí na tyhle stránky, to přeci už dávno musí vědět.

08.05.2019	Diskuse (12)	Stray janpibal@crazydiamond.cz