RAVENOIR - Nebýt jen ovečkou stáda (rozhovor)
Hned zkraje roku tu máme jeden debut jako hrom. Stojí za ním Alesh AD, skladatel, multiinstrumentalista a kreativní článek brněnské legendy ROOT. Na téma, jak připravit opravdu temné, originální a zároveň melodické album jsem si proto popovídal právě s ním. Zapomeňte na nasládlou řeckou mystiku, skandinávský ABBA-dark pop, německý gothic/latex apod., RAVENOIR to vzali s rozmyslem od podlahy a současně dodali spoustu emocí. Prostřednictvím svého díla tak posílají všem zájemcům o kvalitní metal autentický srdeční pozdrav z temných sfér, ve kterých ční lidská bytost nad bohy.
Debutové album RAVENOIR rozhodně nepůsobí jako rychlokvaška. Jak dlouho myšlenka na podobný projekt uzrávala a jak dlouho jsi na něj sbíral materiál?
Myšlenka na založení nového hudebního projektu RAVENOIR ve mně zrála delší čas. Koronavirová situace, která se objevila na začátku loňského roku, mé rozhodnutí k založení RAVENOIR v podstatě jen urychlila. Hudebních nápadů mám opravdu hodně a ten přetlak ze sebe musím ventilovat. Psaní materiálu a nahrávání debutového alba probíhalo pozvolna a nenásilně, převážně v tom období první vlny covidu, kdy nebylo možné koncertovat s ROOT a byli jsme všichni uvězněni doma.
O sestavě jsi měl od počátku jasno, nebo postupně vykrystalizovala? Předpokládám, že Igor Hubík kývl hned, co ostatní? Počítáš s ní též koncertně?
O sestavě jsem měl v podstatě jasno už na začátku. Především Igor Hubík byl bez dlouhého zvažování jasná volba. Známe se dokonale, působíme společně již několik let v domovských ROOT a hlavně nás pojí stejný pohled na muziku i stejný smysl pro humor. Igor je velice schopný borec, který je pro kapelu obrovským přínosem. Jsem za to rád, že moji nabídku kvitoval. Bubeníka Patrika Sase jsem oslovil ihned po shlédnutí několika jeho bubenických videí na YouTube. Těmi jsem byl doslova šokován a okouzlen natolik, že jsem jej neváhal oslovit. Patrik zcela náhodou znal tvorbu z mého dřívějšího rockového projektu THE SQUIRM a byl rovněž potěšen mou nabídkou, kterou s radostí přijal. Považuji jej za jednoho z nejlepších bubenických mistrů a bylo mi velkou ctí s ním album nahrávat. Jakub Önslaughter Maděryč je ryzí metalový kytarový zabiják z thrash metalové skvadry DEBUSTROL. Osobně se také známe nějaký ten pátek. Je to velmi kvalitní kytarista a také dobrý parťák se smyslem pro legraci. Musím zmínit, že sestava RAVENOIR tak vykrystalizovala bez zdlouhavých konkurzů, jediné zkoušky, jamování nebo společného osobního setkání. Výjimkou bylo prvního setkaní u promo fotek, ke kterému došlo ovšem až po dokončení alba. Jak po lidské stránce, tak i po té hudební jsme si vzájemně skvěle sedli do noty a to je důležité. Do budoucna RAVENOIR koncertovat určitě budou a bude to samozřejmě v této skvělé sestavě. Kdy však na koncerty dojde, nemohu s jistotou říct. Doufám, že to bude už brzy.
I někteří další recenzenti poukazovali na určitou prvotní nepřístupnost alba. Zajímalo by mě, jak to vidí sám tvůrce? Když jsem váš debut poslouchal s odstupem, přišel mi otevřený jako kniha a v podstatě dost hitový. Možná jde jen o to trochu se zastavit, neotevírat pracně album, ale spíše sebe…
Ano, je to tak a souhlasím s tebou. Muzika, stejně jako texty, jsou vždy jakýmsi poselstvím z autorova nitra. Debutové album RAVENOIR The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy je toho jasným důkazem. Já osobně v muzice miluji melodičnost, potemnělost a syrovost. Tyto fúze ve mně vždy probudí emoce a takto jsem při skládání materiálu pro album také přistupoval. Proto je na místě i určitá prvotní nepřístupnost alba. Chci aby posluchači tvorbu RAVENOIR vnímali soustředěně a nacházeli v ní ty skryté emoční linky, které v hudbě jsou a vyplují na povrch až po několikátém poslechu alba. Pokud se tak stane, tak tohle je pro mně ta nejkrásnější satisfakce.
Jedné otázce se nelze vyhnout. Jaký je vztah mezi temnotou ROOT a temnotou RAVENOIR? Na co se má v případě RAVENOIR upínat fanoušek ROOT a metalový fanoušek obecně?
Právě ona temnota a ponurost je společným znakem pro obě formace. U ROOT je to navíc zcela nezaměnitelný vokální projev BigBosse, který tak neodmyslitelně patří k tvorbě ROOT. Myslím si, že metaloví fanoušci, kteří mají rádi tvorbu ROOT, budou mít stejně rádi i RAVENOIR.
Přes tradiční prostředky jsem si kromě určitých – a asi i přirozených – paralel právě s ROOT nedokázal vybavit kapelu, která by momentálně hrála podobně. Ve výsledku z toho byly plusové body. Jak hluboko máš podobný styl vlastně pod kůží? Nebo si chtěl prostě natočit temné metalové album, narvané zadumanými melodiemi?
Patos a potemnělé cítění mám odjakživa zakořeněné hluboko v sobě a vždy se jej snažím využít při psaní muziky. Tohle také bylo vždy výsadou u ROOT a tato paralela vždy spojovala moji osobu s BigBossem, Blackoshem i Igorem. Pravděpodobně proto jsem se také stal členem smečky ROOT, která je pro mě zcela osudovou.
Dost se mi líbí zvuková stránka, co bylo tvou prioritou v tomto směru? Kompromis mezi intenzitou a epikou, moderním a tradičním ...?
Ano, máš pravdu. Všechny tyto aspekty debut The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy dostal do vínku. Studiová práce a proces nahrávání probíhá většinou vždy stejně. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Nahrávání alba probíhalo pozvolna a nenásilně, v několika nahrávacích studiích skrze českou vlast, v časovém horizontu zhruba šesti měsíců. Bicí nástroje byly nahrány v ostravském studiu Plesná, většina kytarových partů v mém domácím studiu a některé kytary jsem nahrával také v bzeneckém studiu Shaark, stejně jako všechny zpěvy a klávesové nástroje. Önslaughter si svoje kytarové sóla nahrál v žateckém Bohemian Hell studiu. Baskytara a akustická kytara se nahrávala ve studiu Dejan Sound v Brně. Kytarové sólo vzácného hosta Andyho La Rocque bylo nahráváno v jeho Sonic Train Studios ve švédském Varbergu. Celkový mix a mastering alba vznikal pod rukami mistra Pavla Hlavicy ve studiu Shaark. Pod celkovou produkcí alba jsem se podepsal já. Nahrávání celkově bylo úžasné dobrodružství. Potrhnuto a sečteno – s výslednou podobou alba jsem po všech stránkách velice spokojen.
Skladba „Ravenoir“ končí velmi pěkným sborem, uvažoval jsi o větší frekvenci takových momentů, nebo si je necháš pro jiný projekt?
Melodickými vokálními linkami jsem chtěl záměrně ozdobit jen několik momentů v určitých skladbách. Čistým a melodickým zpěvem jsem se zabýval už v mém dřívějším temně rockovém projektu THE SQUIRM. Jsem si jistý, že příští album RAVENOIR přinese melodických prvků mnohem více.
Mohl by si charakterizovat myšlenkový, resp. textový koncept alba, který ho přes veškerou variabilitu tak plasticky a pevně svírá? Jde víc o člověka nebo temné síly?
Textová tématika RAVENOIR se opírá o tajemno, inferno a mystično s notnou dávkou blasfemie. To je nejvýstižnější pro tematiku RAVENOIR. Pokud někoho naše texty iritují a provokují, tak je vše v pořádku. Nesmírně si libuji v rouhání a provokování těch pokryteckých rádoby svatých vší.
K čemu se má podle tvého názoru upnout člověk, který odmítne boha? V čem hledat smysl bytí a jak překonat takový ten strach ze smrti? Co vlastně nabízí člověku temná strana v době konzumu, nejde jen o další únik?
Člověk by se především neměl upínat vůbec k ničemu a už vůbec ne na někoho. Jakákoliv víra, která ti něco přikazuje a zakazuje je prostě od základu špatná. Nevidím jediný důvod, proč bych se měl před někým klanět, někoho uctívat nebo se k někomu či něčemu fiktivnímu modlit. Smysl bytí je věřit pouze sám sobě, mít touhu a sílu něčeho dosáhnout a něco dokázat. Žijeme přeci jen jednou a tak je důležité žít ten život naplno a bez odříkání. Je přirozené mít v sobě zdravý egoismus a dobývat životní mety. Nebýt jen ovečkou stáda. Chozením do kostela, přeříkáváním Otčenáše se sepjatýma rukama a modlením se pod Ježíškem určitě ničeho nedosáhneš… a to je jisté kamaráde! Strach ze smrti jako takové nemám. Beru ji jako přirozenou součást života, stejně tak jako narození. Je ovšem nevyzpytatelná a nikdo přesně neví, kdy jej dáma s kosou uchopí za ruku a odvede si sebou do říše, odkud není návratu. Přesto i tohle je součástí života.
Přiznám se, že mě atmosféra alba poměrně zasáhla. Lví podíl na tom mají i nekytarové momenty a vokály, korunované přesvědčivým(!) výkonem v poslední skladbě. Těm si snad musel dát víc času než kytarám ...
Při psaní muziky slyším všechny nástroje, zvuky a linky zpěvu tak, jak chci aby skladba ve finální podobě zněla. Je to velkou výhodou mít takovou hudební fantazii a multiinstrumentální schopnosti. Všechny kytary, zpěvy i klávesové party si ve studiu rád nahrávám sám. Zmínils skladbu Alter Ego, která celý debut uzavírá. Otextoval ji baskytarista Igor Hubík a je to opravdu textařské mistrovské dílo. Pojednává o Smrti; takové, jaká opravdu je. Text je napsaný s velkou hloubkou a jednoduše nádherně. Společně se nám podařilo stvořit velmi silnou a emotivní skladbu, do které jsem se zamiloval jak já, tak i Igor. Přiznám se, že jsem ve studiu při nahrávání i poslechu té skladby, měl slzy v očích. Alter Ego je pro mě hodně silným opusem.
Jako fanoušek KING DIAMOND se samozřejmě musím zeptat na spolupráci s kytaristou Andy La Rocquem. Byla spolupráce s Andym plánovaná už od počátku? Jak důležité pro tebe bylo na prvním albu RAVENOIR mít zrovna jeho?
Ano, kytarista Andy La Rocque je pro mne zcela jednoznačně zásadní a brilantní kytarová osobnost planety. Od mých hudebních začátků byl Andy můj kytarový guru s nezaměnitelným rukopisem kytarových sól, která jsou všechna bez rozdílu naprosto dokonalá a dotažená. Miluju jeho sóla. Jeho hostování na debutovém albu RAVENOIR bylo v podstatě splněním jednoho z mých velkých hudebních snů a přání. Nesmírně si toho vážím a bylo mi velikou ctí.
Jak vlastně něco takového fakticky probíhá? Když to řeknu cynicky, stačilo zaplatit a poslat nahrávku? Dostal Andy pro představu nejdřív i demo, nebo až finální nahrávku?
S Andym jsem si na téma jeho hostování v mém hudebním projektu psal již dříve, ale nebylo to nic závazného. Osobně jsme se spolu setkali v roce 2019 na jednom českém hudebním festivalu, kde jsme prohodili pár slov. Tento kytarový génius je opravdu velice přátelský, vstřícný a sympatický chlapík. Později jsme si napsali několik emailů, poslal jsem mu samozřejmě demosnímek se skladbou, na kterou reagoval velice kladně. Probrali jsme veškeré podmínky a dali tomu nějaký čas. Za několik týdnů mi od Andyho přišel email s jeho brilantním sólovým partem, který vyzdobil skladbu The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy.
Tvé sólo v titulní skladbě musím znovu pochválit. Podobně jako Blackoshe tě vnímám hlavně jako tvůrčího doprovodného kytaristu, přesto si šel do určitého rizika. Pracoval jsi na svém sólovém partu dlouho? Cítil jsi nějaký tlak plynoucí z faktu, že po tobě nastoupí metalová extratřída?
Ó děkuji. Je pravda, že se cítím jistější v pozici doprovodného kytaristy a kytarová sóla jsou pro mě velmi tenký led, na který se pouštím opravdu jen zřídka. Nicméně, pokud už na nějakém sólovém partu pracuji, tak zcela volně nechávám proudit pocity, které tak ozdobí skladbu a plní tak svůj účel. Nikdy netlačím na pilu, co se sólových partů týče. Důležité je vcítění se do skladby. Myslím si, že moje i Andyho sólo do sebe dokonale a krásně zapadlo. Nemám pravdu?
Byl problém najít pro debut vydavatele, který by nabídl slušné podmínky? Proč zrovna Gothoom Productions? Zkoušel jsi oslovit i jiné vydavatele?
Absolutně nebyl. Nabídku na vydaní debutu The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy jsem dostal od slovenského vydavatele Gothoom Productions dříve, než se album začalo nahrávat. Šéf vydavatelství a můj kamarád Peter Beťko (m.j. baskytarista a zpěvák kapely DOOMAS) nabídl RAVENOIR naprosto vyhovující podmínky, takže nic nebránilo podpisu smlouvy. Peter je taktéž autorem loga RAVENOIR, všech propagačních materiálů kapely a v neposlední řadě celkového designu alba. On stál u zrodu “černého havrana“, a stal se tak jeho kmotrem. Je to velice kreativní a vstřícný borec, se kterým je radost spolupracovat, nebyl tedy jediný důvod hledat a oslovovat jiná vydavatelství.
Pokud se poměry uvolní, potkáme RAVENOIR s ROOT na jednom pódiu? Co můžeme od RAVENOIR čekat v budoucnu?
Pokud se poměry uvolní, tak na koncertování každopádně dojde. RAVENOIR a ROOT na jednom pódiu? …Hm… zajímavý nápad. Přestože vcelku náročné – ne zcela nemožné. V současné době pozvolna pracuji na materiálu pro druhé řadové album RAVENOIR. Všechno má svůj čas.
Děkuji za rozhovor
Já rovněž děkuji a srdečně zdravím čtenáře Crazy Diamond.
17.02.2021 | Diskuse (0) | Pekárek hackl@volny.cz |