REDSHARK - Digital Race

70%

Katalánský true-heavymetalový kvintet REDSHARK se se svým debutem „Digital Race“ rozhodně nezesměšnil, naopak, deska právě teď vydaná u značky Listenable Records jakoby velmi zručně a s vkusem zapadla do současného dění v devadesátých letech teprve narozených obdivovatelů metalových melodií, dění revitalizujícího pravověrný metal z osmdesátých let s takovou chutí, až pamětník zamáčkne slzu. K tomu aby uspěli, REDSHARK neschází patřičná vokální i hráčská výbava a přehršel emoce rozněcujících nápadů. Věřte mi, bez postupného úbytku chuti je opravdu co poslouchat.

Je jedno, jestli mám na mysli sveřepé nářezovky po vzoru EXCITER jako hned úvodní vypalovačku „The Drill State“, o dost méně zaťaté hitovky jako „Never Too Late“, fantaskní vesmírné jízdy „Mars Recall“ (beroucí více z ranku starých dobrých PRETTY MAIDS), nebo konečně také okázalé balady jako „Pallid Hands“, třeba dodat, že barcelonští hlavně nejsou žádnými učedníky, žádnými zelenáči a neználky, kteří by netušili co činí. Vždyť deset let existence, během které dokázali pilovat svůj projev, a to především na dvou EPkách „Rain Of Destruction“ a „Evil Realm“, svědčí o pevnosti vytýčené cesty. Letos se tedy kapela konečně dočkala debutové desky, která svým zaměřením dokonale zapadá k aktuálním stylovým kometám typu EVIL INVADERS, AMBUSH nebo RIOT CITY. Mám radost z té spousty mladých kapel oživujících kulturu heavy metalu osmdesátých let a hlavně z toho, že to dělají s potřebným „know how“, nápaditě, nezištně, a také se zdravou dávkou energie.

Velkou devízou se zde ukazuje nejen vokál Pau Correase Corretjy, ale i semknutá válečná jednotka bojující ve složení Phil Graves a Javier Bono (oba kytary), Chris Carest (pravým jménem Cristian Nadales - baskytara) a Killer Lethal (Eric Martínez – bicí). Svižná tempa, divoké kytarové valy, zde asi nejpřesněji spadající do ranku amerického speed-metalu osmdesátých let, samozřejmě k tomu omračující kytarová sóla a navrch pak vypjatý a hystriónsky laděný vokál přesvědčivého frontmana. Z devíti skladeb a jednoho intra lze jen těžko vybrat nejlepší položky, na to materiál působí v rámci skladeb uceleně a co se týče melodií a nápadů vyrovnaně.

Nejde navíc o zrovna nekonečnou desku, pohodová čtyřicetiminutovka ani na chvíli nepovolí na napětí a posluchač tak bez námahy udrží pozornost. Zkrátka, všeho je zde tak akorát. Nepřátelé hejvíku budou asi mluvit o hromadě klišé, ale já u téhle kapely prostě slyším poctivý základ a uvolněnost veškerého konání. Kdyby v časech nástupu velkých bohatých kýčařů EDGUY nebo HAMMERFALL vycházely takovéto poctivé a klávesami neprzněné melody-metalové desky, a to z přirozeného vzedmutí nové mladé generace melodiků, nikoliv ze zájmu německých vydavatelství trhnout na něčem, co pár let spalo a může po tom začít být hlad, určitě bych onu (pro mne odpudivou) vlnu power and speed metalu konce devadesátých let tehdy přijal, ale historie se tehdy ubírala jinak.

23.07.2022	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz