RICKY WARWICK - Blood Ties

70%

Skotský rocker Ricky Warwick byl samozřejmě dlouhou dobu po světě znám především coby frontman THE ALMIGHTY a posléze také coby vůdčí postava kapely BLACK STAR RIDERS, která před třinácti lety začínala jako tribute projekt oslavující dědictví Phila Lynotta a THIN LIZZY, aby se záhy přetransformovala v originální hardrockové těleso s vlastní tvorbou a dotáhla to k pěti albům. Mimo to však Ricky již nějaký ten rok rozvíjí i svou sólovou dráhu, která snad ještě více odhaluje jeho hudební podstatu a talent coby neúnavného rockera, skladatele, zkrátka pozoruhodnou osobnost ostrovní rockové scény.

Přijde mě, že právě novinka „Blood Ties“, která je již jeho osmým sólovým albem, je zkrátka vidět o poznání více, než tomu bylo u jeho předchozích děl. Jednak za to může nová smlouva s vydavatelským labelem, souběžně s tím i práce muzikantova schopného managementu, za druhé pak nezpochybnitelný fakt, že se na hodně autentické novince sešla řada chytlavých, výrazných a dobře zapamatovatelných válů. Jde o přehlídku velice slušně odprezentovaného britského rocku, ve kterém se spojuje hardrocková tradice a vyzrálost, s poetickým talentem, folklórními prvky, a také trochou toho aktuálního cítění.

Samozřejmě, je zde hitový trhák „Don´t Leave Me In The Dark“, který nabídne výtečný duet samotného Rickyho s americkou zpěvačkou a kytaristkou Litou Ford, u čehož se dá prohlásit, že jsou obě hardrockové legendy minulosti „back in business“, protože tenhle springsteenovsky uvolněný vál má nemalý potenciál. To však není všechno. Album působí velmi vyrovnaně a potenciál poslechové atraktivity má zde většina skladeb. Písně mají uvěřitelný street-rockový feeling a nepřekypují bůhvíjakou bombastičností, naopak působí tak akorát střídmě a vyváženě. Je poznat, že hlavnímu aktérovi šlo především o ně. O to, aby právě dobrá poslouchatelnost skladeb byla určující vlastností celého díla. 

Už od úvodního válu „Angels Of Desolation“ se zkrátka všichni jeho příznivci musí chytnout. Tohle je vážně ten nejtypičtější Warwick, jakého si jen dovedete představit. V rámci druhé „Rise And Grind“ s hostujícím zpěvákem Charliem Starrem od BLACKBERRY SMOKE okusíme zajímavé propojení mezi groovy-rockovým základem a různými prvky folklóru, od jemných vlivů vycházejících z irského prostředí až po jižanské kytarové motivy a vyhrávky. Každopádně skladba je dostatečně rozmáchlá, aby působila přehledně a celkově znovu zaujala. Jako třetí následuje již výše uvedený hit „Don´t Leave Me In the Dark“ s Litou Ford.

Skladby písničkovějšího provedení „The Cricets Stayed In Clovis“ a „Don´t Sell Your Soul To Fall In Love“ sice v sobě nemají onen výrazný otisk první tří, ale jde prostě o další příjemné písničky, které dokáží propojovat rockovou podstatu hudebníka s mírnější nostalgickou náladou. První zmíněná je jakýmsi ohlédnutím rockera za érou vlastního dětství a dospívání, druhy upoutá potemnělou náladou a melodikou jak z hloubi osmdesátých let. Už po bodré herecké etudě odprezentované úvodem „Dead And Gone“ je vám jasné, že tady půjde o dravější a výraznější vál, v jehož skotsky syrové atmosféře propuká emotivní bouření nad způsobem života plným drogových a alkoholových závislostí. Ostatně, tím zázvorovým ježíšem (Ginger Jesus) není pravděpodobně myšlen frontman od THE WILDHEARTS, ale postava skutečného glasgowského drogového dealera, se kterým měl Ricky kdysi dávno jisté zkušenosti. 

V „The Hell Of Me And You“ zahostuje kytarista od THE CULT Billy Duffy. Jde o skvěle vystřižený, dravý a jednoduchý song s nosnou myšlenkou, která ve výsledku tvrdí jediné - nikdy se nesnaž být někým, kým ve skutečnosti nejsi! Duffy opět dodá pozoruhodné kytarové linky a to ačkoliv nejde o nějak dramaticky výrazné číslo. Prostě dobrá skladba pro B stranu alba, jež je zhudebněním slušné spolupráce mezi dvěma osobnostmi ostrovního hard rocku. I zbylé tři věci – jmenovitě punkem dochucená riffařina „Crocodille Tears“, asi nejmírnější i když ne baladický song na albu „Wishing Your Life Away“ a vynikající, kouzelně melancholický závěr „The Town That Did n´t Stare“ v sobě mají bezproblémovou poslouchatelnost a deska tak dorazí do cíle na vlně rockerské pohody a dobré nálady.

Novinka „Blood Ties“ je vlastně takovou pohodovou a odlehčenou deskou, kde jde především o písně jako takové a kde jakoby každou ze skladeb Ricky reflektoval nějakou část svého života. Oproti THE ALMIGHTY jde o mírnější materiál, ale po skladatelské stránce určitě ne slabší, a odkaz Phila Lynotta a styl THIN LIZZY i BLACK STAR RIDERS zas naopak připomene třeba hned úvodní vál „Angels Of Desolation“. Zkrátka ve všech směrech dobré album.

24.03.2025	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz