RIOT CITY - Electric Elite

90%

Chápu, že jaguár může být pro leckoho zajímavější šelmou než tygr, alespoň fanoušci této kanadské metalové naděje už to začínají na vlastní uši zjišťovat. Když se v úvodní jízdě „Eye Of the Jaguar“ srdnatě rozburácí hlas nováčka od mikrofonu Jordana Jacobse, i já se nacházím ve stavu emočního pookřání, mám totiž chuť dotyčnému především gratulovat za upřímnost. Vynikající žánrová nahrávka však vlastní podobných pecek hned osm a představuje to nejlepší možné speedmetalové album staré školy, jaké jsem za dlouho dobu slyšel. Říct však, že kanadští RIOT CITY přidali své nové tvorbě ještě na větších obrátkách, to by asi nebylo zcela přesné. Vzhledem k síle debutu si nejsem jistý, zdali to vůbec ještě jde. Spíše bych tak mluvil o udržení vynikající fazóny a jejím šlechtění. 

Dlouho očekávaná novinka „Electric Elite“ zcela zjevně splňuje vysoké nároky určené následovníkovi výtečného debutu „Burn The Night“ a to v každém ohledu, počínaje skladatelskou stránkou věci, výtečným muzikantským vkladem, svým entuziasmem, ale i po stránce zvukové. RIOT CITY zkrátka nepodcenili žádný detail. Obě alba sice vyšla pouze u malého vydavatelství No Remorse Records a je tudíž trochu obtížnější se k nim dostat, ale obě rovněž sbírají pochvalné recenze i obdiv mnohých nově oslovených fans.

Kapela pro potřeby zlepšení svého projevu tedy angažovala před časem nového zpěváka Jordana Jacobse, o kterém bych řekl, že je ještě o něco důslednějším trapičem přepjatých hlasivek než jeho předchůdce a dociluje širšího pěveckého záběru. Zůstává však stejně nespoutaný a divoký jako se ukázal na debutu zpívající kytarista Cale Savy. Asi největší změnou se tak ukazuje ona formalita, že z divokého kvartetu se nám na druhé desce představil divoký kvintet. 

RIOT CITY si berou to nejlepší od velkých jmen svého žánru (HELLOWEEN, JUDAS PRIEST a IRON MAIDEN), ale nejen od nich (třeba mě úžasným způsobem navozují vzpomínky na tvorbu osmdesátých let od kapel typu německých SCANNER či amerických CRIMSON GLORY) a řítí se prostřednictvím své tvorby metalovým kosmem, aniž by se vůbec pozastavili nad tím, zdali je jejich žánrové pojetí v kurzu. Cítím na nich, že na věc jdou tak nějak odspodu a poctivě, nebalamutí posluchače vzdušnými zámky, přehnanou aranžovaností, samoúčelným bombastem, ani trapnou hrou na metalovou slávu.

Na místo toho, abych zde psal, že Kanaďané mají štěstí, protože speed metal nyní znovu zajímá stále více lidí a dostává se do dění, své tvrzení upřesním, neboť právě RIOT CITY nemalou měrou spoluutvářejí současnou scénu NWOTHM a stejně jako Belgičané EVIL INVADERS sami ovlivňují dění ve prospěch této hudby. Mezi osmi dokonale nabušenými hymnami, kterým nechybí potřebný zápal a energie, stejně jako divoká tempa, chytlavé momenty a kytarové kejkle, by jste prakticky nenalezli jedinou slabší položku. 

Zatímco úvodní tajfun „Eye Of the Jaguar“ či letka „Return Of the Force“ představují to nejnezkrotnější, věci jako „Beyond the Stars“ a „Lucky Diamond“ nabídnou výraznější melody variabilitu a silně se kloní k výrazu vrcholných IRON MAIDEN z osmdesátých let. Pak jsou zde pompézní stadiónové záležitosti gradující v takřka glam-metalových refrénech „Tyrant“ a „Paris Nights“, no a jako dost možná největší lahůdka na dortu zůstává dvojice epičtěji pojatých songů, procházejících pomalejšími, ale také zběsile vygradovanými momenty „Ghost Of Reality“ a „Severed Ties“, tyto písně zakončují každou ze stran vinylu. RIOT CITY tudíž i po stránce dramaturgie dokonalým způsobem zúročují svůj potenciál a staví se mezi ty nejlepší heavymetalové formace současnosti. Vynikající album.

21.10.2022	Diskuse (7)	Stray janpibal@crazydiamond.cz