SAVAGE MESSIAH - Demons

70%

Dnes už spíše mezinárodní než britská heavymetalová formace SAVAGE MESSIAH vydává letos již svou pátou řadovou desku „Demons“ a druhou u německé stáje Century Media, kam kapela přestoupila před třemi lety od Earache. Čtveřice točící se okolo zpívajícího kytaristy Davea Silvera se za deset let poměrně dobře etablovala na evropské metalové mapě, neboť debutová deska „Insurrection Rising“ vyšla poměrně v tichosti již v roce 2009 a od té doby  SAVAGE MESSIAH ušli poměrně velký kus cesty. Pracovali pilně na vlastním zdokonalení, což se jim, i díky častému koncertování, začalo dařit. Je rovněž pravdou, že u nich v rámci sestavy dochází k pravidelným změnám a původním členem je v současnosti už zkrátka jen výše zmíněný lídr Dave Silver. 

Další zajímavostí rozhodně je, že od předchozí řadovky „Hands Of Fate“ z roku 2017 u nich působí český baskytarista Míra Sláma, poměrně nenápadný a stále velmi mladý hudebník ze západních Čech. Další perličkou je, že počínaje rokem 2019 do sestavy naskočil druhý krajan David Hruška, který zde obstarává kytaru. Na čtveřici pak SAVAGE MESSIAH doplňuje rovněž nováček v sestavě, bubeník Charly Carretón. Oba tito nováčci do sestavy naskočili až letos v dubnu na právě probíhající evropském turné. Materiál na „Demons“ tedy ještě pravděpodobně nahráli jejich předchůdci - Sam Junior u kytary a Andrea Gorio na bicí. Co tedy od nově přeskupené a na Britských ostrovech (Londýn) sídlící kapely čekat?

Určitě poměrně chytlavý a zdravě nabroušený heavy metal 21.století, který nepůsobí archaicky a po zvukové stránce se přizpůsobuje současné době, zároveň však silně inklinuje k melodickým, byť stále docela civilním a ničím nepřikrášlovaným refrénům. SAVAGE MESSIAH jsou zkrátka heavy metal, který je inspirován mnohem více americkými kapelami jako METALLICA nebo MEGADETH, než o pár let starší britskou klasikou jako JUDAS PRIEST či IRON MAIDEN. Velkou doménou jejich skladeb jsou sekané powermetalové riffy. Dalo by se říci, že čtveřice, jinak nepřekypující přílišnou originalitou svého výrazu, touží nalézt rovnováhu mezi přirozenou chytlavostí a líbivým aspektem svých skladeb na jedné straně a drsností nahuštěných sekaných riffů na straně druhé. SAVAGE MESSIAH se pohybují v mírně vyšších než středních tempech, ale se speed metalem opravdu nemají nic společného. Nejsou tak tvrdí a naštvaní jako američtí TRIVIUM a dost možná jim něco chybí i do metalcoreové bouřlivosti, kterou své skladby decentně opatřují jinak poměrně zpěvní a pro metalový mainstream rovněž přijatelní krajané BULLET FOR MY VALENTINE. Oproti těmto partám jsou SAVAGE MESSIAH zkrátka klasický heavymetalový band, kde není místo pro všelijaké vokální chrčení, pitvoření či dokonce kníkání. Hrají přímočarou poměrně tvrdou hudbu, kde je prostor i pro vygradované refrény a celkový náboj.

Právě novinka „Demons“ na mě působí velmi ujasněným a dospělým dojmem. Je poznat, že si kapela dala záležet na celkové produkci. O albu lze mluvit v pozitivních kontextech, protože je složeno ve stylu, co song, to potenciální hymna. Už od úvodního silného trojbloku „Virtue Signal“, „What Dreams May Come“ a „Heretic In the Modern World“ se deska rozjede do velice uspokojivých otáček. Jak už jsem výše zmínil, SAVAGE MESSIAH sice nevládnou žádnou velkou originalitou, ale složit a vyšlechtit poctivou čtyřminutovou vypalovačku, která působí ostře a ještě vládne výrazným a hetfieldovsky znělým refrénem prostě dokáží. Za největší hitovky ostatně považuji dvě drsárny „The Bitter Truth“ a „Down And Out“. Co se kapele zatím příliš nedaří jsou pomalejší baladické kusy, které na mě působí spíše zbytečně, než jako ozdoba alba. Platí to třeba pro song „The Lights Are Going Out“. Jejich aktuální počin tedy považuji za velmi dobrý vzorek moderního i když stále poměrně konzervativního metalu s tu a tam jalovějším songem. Nicméně fandím jim a přeji úspěch.

08.07.2019	Diskuse (6)	Stray janpibal@crazydiamond.cz