SÂVER - They Came With Sunlight
Post-metal jako žánr má vrchol popularity už bezesporu za sebou. Doba, kdy CULT OF LUNA a ISIS platili za nejoriginálnější kapely na metalové scéně, je skoro patnáct let pryč, nicméně kvalitní žánrové nahrávky stále vycházejí. Konkrétně třeba alba kapel jako MORNE, BELOW THE SUN, KONGH, SUMAC, OBSCURE SPHINX, AMENRA určitě zato stojí (a třeba poslední INTRONAUT byla vyloženě pecka), meziročně jich už ale tolik není. Občas se však nějaké urodí a jedním takovým aktuálním šťavnatým plodem této scény je deska s názvem They Came with Sunlight od norských SÂVER. Křížení doom metalu a hardcore má totiž v podání téhle party setsakra koule a dokazuje, že existují i nové kapely, které mají ono valivé burácení v krvi. Brutalita, ponurá atmosféra, hluboké basové tóny, masivní opakující se riffy, agresivní vokál, intenzita, to jsou stěžejní ingredience SÂVER, ovšem jen u té tvrdosti se zde nekončí. Trojice umí zaujmout i po skladatelské či zvukové stránce a to přesto, že jde z jejich strany spíše o hudební minimalismus.
Skladby na albu zpravidla začínají táhlým intrem, jedou v pomalém tempu a nejsou nijak komplikované, přesto však mají velký náboj a groove. Kapela staví na jednoduchých, výrazných motivech, při své střídmosti však dokáže být velmi intenzívní, místy až brutální. Třeba druhá věc (I, Vanish) je vlastně postavená pouze na jednom riffu, který v prostření části navíc skoro ustane, v závěru však z toho mála vznikne takový válec, že se nestačím divit. Norové se zkrátka umí s minimem použitých not vytvořit maximální prožitek a ještě k tomu přibalit úctyhodnou porci energie. Za mě sympatický přístup a jim bezesporu vychází. Dobrý jednoduchý hudební motiv totiž zpravidla vydá za deset sól a tady to platí bezezbytku.
Kolekce pouhých šesti kusů je sevřená, nedá se ovšem říct,
že by kapela hrála to samé dokola. Každou skladbu se snaží pojmout trochu
jinak. Převažuje intenzívní post-metalový tlak, ve stylu třeba AMENRA, ale na
některé momenty pasuje i nálepka funeral doom (třeba v How They Envisioned Life
si kapela to táhlé a pomalé tempo vyloženě užívá). Někdy nahodí i hutný
stoner metalový motiv anebo klasickou zádumčivou doom metalovou náladu. Naléhavost
a intenzita jsou však přítomny pořád, a to i v momentech, kdy hlasité burácení
ustupuje a zvuku muzikanti uleví klidnější mezihrou.
Celkovému dojmu určitě přidává i výživný zpěv. Zpěvák sice na albu svým vkladem docela šetří, ale ve finále je ono málo zpěvu ku prospěchu věci. Delší instrumentální pasáže totiž albu sluší a dodávají mu tu správnou atmosféru. A když pak konečně do těch valivých riffů udeří výrazný chraplák jako hrom, impakt je násobně větší, než kdyby jel v kuse.
Myslím, že dnes je již na poli extrémní muziky těžké zachovat tvrdost, brutalitu a zároveň být hudebně zajímavý a alespoň trochu originální, nesklouznout k samoúčelné tvrdosti. Norským se to ale podařilo. Album je heavy as fuck, zároveň ale i muzikální. Jsou tam nápady, atmosféra a podařil se i zvuk, výsledný dojem je zkrátka přesvědčivý. Na debut víc než dobré. Jestli takto vypadá startovní pozice, v budoucnu se dají čekat od SÂVER velké věci.
| 29.03.2019 | Diskuse (0) | Sicky |
 |
