SAXON - Sacrifice
Byť patří tihle aktivní Britové mezi zasloužilé metalové legendy, které
se již nezadržitelně blíží důchodovému věku, na jejich práci to rozhodně
poznat není. SAXON nás totiž zásobují novým materiálem i ve čtvrté dekádě vlastní existence a to s dvou letou pravidelností. Navíc si tyto pozdní nahrávky udržují
vysoký kvalitativní základ, který je stále stvrzován jejich výtečnými koncerty
napříč celou Evropou. A proto je stále velmi na místě, partu okolo Biffa Byforda považovat za
jednu ze stěžejních představitelů staré heavy metalové školy.
Novinka „Sacrifice“ je již jejich dvacátým studiovým albem a stejně jako dva roky starý předchůdce - „Call To Arms“, který se setkal převážně s kladnými ohlasy, přináší i tento nový kotouček, označkovaný zlatistým logem a emblémem odkazujícím na jihoamerické indiánské obětní rituály, důstojnou porci hřmotné heavy metalové hudby, která si drží nezaměnitelný punc opravdovosti, jaký je možné získat převážně od takto zkušených harcovníků, pamatujících zlatou éru NWOBHM.
Pokud jste dlouholetými a pravidelnými odběrateli jejich alb, pak vás novinka rozhodně nemá šanci zaskočit. SAXON totiž jejím prostřednictvím připomínají, že jsou stále zde a navíc v dobré pohodě. Navzdory faktu, že nové album nebude zcela jistě patřit mezi jejich nejzdařilejší položky diskografie (tyto místa již jsou dávno obsazena alby jako „Wheels Of Steel“, „Power And The Glory“, „Inocence Is No Excuse“ nebo „Unleash The Beast“), nejedná se rozhodně o žádný polovičatý odvárek. Je tam zkrátka všechno, co od hudby těchto Anglánů po celá léta čekáte a zároveň taky dostáváte – vypjaté hymny, kterým dominuje nezaměnitelný Byfordův vokál, skvěle sehraná dvojice kytaristů Paul Quinn/ Nigel Scarratt a vše pohánějící důrazná rytmika - Nigel Glockler/ Nibbs Carter. Na producentské židličce tentokrát stanul věhlasný krajan Andy Sneap, který je dobře znám především kvůli práci na albech jiných metalových legend (MEGADETH, NEVERMORE, TESTAMENT…). Jím servírovaná porce se však vykazuje o něco usazenějším, hutnějším a temnějším soundem, než bylo u SAXON obvyklé na řadě předchozích alb.
Celkově na mne letošní nahrávka působí jako vyrovnaná, dobrá, avšak méně nápadná, či vcelku bezhitová kolekce, i když je pravda, že titulní song i následující „Made In Belfast“ album silácky nakopnou. Ovšem opravdu nelze v tomto případě hovořit o nějakých výrazně chytlavých skladbách, které by se zařadily do zlatého fondu SAXON. Po nich přijde čas na vysokorychlostní smršť „Warriors Of the Road“, jejíž refrén se klene vysoko na kytarovými laufy a tempo se opravdu žene rychlostí závodu silničních motocyklů. Jde dle mého názoru o vrchol celého alba „Sacrifice“. Zbytek sice za úvodními songy trochu zaostává, ale drží si stabilní průměrnou nebo lehce nadprůměrnou úroveň. Prostě další SAXON, a tak jej berte nebo nechte být.
| 26.02.2013 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
