SAXON - Ve víru invaze britské oceli 1/4 (1976-1981)

Počátky britské heavy metalové úderky SAXON z města Barnsley, jinak ležícího na území rozsáhlého hrabství South Yorkshire, se datují až ke sklonku roku 1976, kdy se zde pětičlenné komando zformovalo silně ovlivněno hudbou některých Ostrovních hard rockových kapel své doby. Ze vzorů, kteří zásadním způsobem ovlivnily řadu pozdějších heavy metalových kapel vzpomeňme zejména kapelu UFO, která právě tou dobou slavila obrovské úspěchy se svým přímočarým a na sólové kytary a refrény orientovaným pojetím heavy rocku, který tehdy platil za jakýsi razantnější a pro mládež z periférií i srozumitelnější protipól ke všem art rockovým umělcům poloviny let sedmdesátých, prezentujících svou tvorbu hlavně prostřednictvím rozsáhlých koncepčních děl, plných fantasy příběhů a bezútěšných filosofických témat.

Zdravě nažhavení SAXON se vyprofilovali postupem několika prvních let v jednu z největších nadějí britské heavy metalové školy a brzy se zařadili po bok dalším mladým a ve své době divoce působícím kapelám, spolu se kterými v roce 1980 odstartovali invazi stylu, později všeobecně prezentovaného pod visačkou New Wave Of British Heavy Metal. V roce 1979 totiž konečně přišla smlouva s francouzským vydavatelstvím Carrere, kde nakonec kapela vydržela dlouhých šest sezón, a rovněž vydala sedm alb, včetně jednoho zdařilého živáku. Ještě téhož roku tedy vyšlo bezejmenné debutové album. SAXON v té době již tvořili – výtečný zpěvák a showman Peter „Biff“ Byford, známí rovnež díky své nápadné blonďaté hřívě, o kterém však postupem doby Lemmy Kilmister z MOTÖRHEAD vtipně a věcně prohlásil něco v tom smyslu, že je zvláštní, když kapelu hrající takto nekompromisní metalovou hudbu jinak opěvující zejména nespoutaný životní styl uvnitř motorkářských gangů s celou tou jejich typickou macho stylizací, vede týpek, který v zákulisí místo Danielse srká  bylinkové čaje, dále pak dvojice zručných kytaristů utvářejících řízný sound kapely - Graham Oliver a Paul Quinn, baskytarista Steve Dawson a bubeník Peter Gill. Posledně jmenovaný člen jen krátce před realizací debutového alba zasedl za soupravu na místo původního bicmana Davida Warda.

Debutové album sice žádnou velkou díru do světa neudělalo, nicméně SAXON si v Británii upevnili pozici popřední kapely mladé heavy metalové generace, stavící svůj projev na větší rychlosti a dynamice, než tomu bylo obvyklé u předchozích hard rockových kapel. Stále se rozrůstající fanouškovská základna Saských legií se rekrutovala zejména z adolescentů vyrůstajících v dělnickém prostředí a na předměstích průmyslových měst celého Ostrovního království, tou dobou zasaženého hospodářskou recesí. Brzy tedy následoval obrovský průlom, protože počátek osmdesátých let podobně odvázané hudbě opravdu přál, a tak až s druhým albem „Wheels Of Steel“, se SAXON zařadili po bok vůdčích představitelů žánru, jakými tehdy byli zejména JUDAS PRIEST, MOTÖRHEAD a nově také IRON MAIDEN, DIAMOND HEAD, ANGEL WITCH, a také DEF LEPPARD. Posledním čtyřem jmenovaným v roce 1980 vycházely rovněž debutová alba. Expanze britské oceli se tehdy stala skutečným fenoménem a představovala pramen čerstvé energie v oblasti tvrdé hudby, pokračující v odkazu klasické hardrockové školy. Účast na prvním ročníku festivalu v Donningtonu – Monsters Of Rock byla jakýmsi prvním velkým vítězstvím. Zde se SAXON sice nedostalo takového prostoru jako hlavním hvězdám RAINBOW a JUDAS PRIEST, ale i tak šlo o obrovský úspěch.

Druhé album „Wheels Of Steel“ můžeme tak bez velkých pochybností nazývat průlomovým okamžikem v kariéře SAXON. Dílo stanovilo normy pro veškerou tvorbu následující a stalo se skutečnou ocelovou klasikou. Odžískovaná armáda po heavy metalu dychtící mládeže přijala právě tehdy kapelu definitivně za svou, a ta se jim odměnila pověstnými energickými koncerty, plnými motorkářských hymen a dunícího heavy metalu v jeho nejryzejší podobě. Řada z tehdy čerstvě vypuštěných skladeb se stala opravdovou klasikou, která si do dnes drží v rámci tvorby SAXON doslova kultovní status a platí ještě dnes za to opravdu zásadní v tvorbě kvintetu. Ať už šlo o titulní flák „Wheels Of Steel“, „747 (Strangers In the Night)“ nebo „Motorcycle Man“, všechny tyto písně v metalovém prostředí dokonale zlidověly a již od počátku osmdesátých let jsou velebeny jako naprostá klasika. Biffordovci však šlápli na plyn a začali chrlit alba ve velmi krátkých intervalech, takže hned po půlroce došlo na další skvělou věc – „Strong Arm Of The Law“, kterou, stejně jako předchůdce, produkoval Pete Hinton. Jde o zcela rovnocenného partnera k albu „Wheel Of Steel“, přestože s odstupem doby stojí dílo tak trochu v jeho stínu. SAXON pokračují v doslova famózní formě a rok co rok zásobí fanoušky sadou metalových hymen, konkrétně je tomu v případě výše zmíněné třetí desky u skladeb jako „Heavy Metal Thunder“, „Strong Arm Of The Law“, „20.000 Ft“ nebo „Dallas 1PM“ (song upozorňující na událost z listopadu roku 1963, kdy byl zastřelen americký prezident Kennedy během své návštěvy největšího města státu Texas).

U kapely, jenž si do svého erbu vetknula mohutnou Saskou orlici, tak došlo jednoznačně k upevnění vydobytých pozic, a když k tomu po dalším roce přišel čas na čtvrté album, jinak nazvané velmi stylově - „Denim And Leather“ (dle džínových a kožených oděvů rozsáhlé fanouškovské základny SAXON), bylo jasné, že Evropa začíná zažívat opravdové metalové hody – kapelu si velmi oblíbili zejména v Německu. Čtvrté album je znovu přehlídkou kratších úderných skladeb, z nichž řada je dnes znovu považována za nesmrtelnou klasiku – namátkou jen „Princess Of the Night“, „And The Bands Played On“, „Midnight Rider“, nebo nezapomenutelný titulní flák, jinak vystřižený v těžkotonážním pochodovém rytmu. Na alba „Wheels Of Steel“, „Strong Arm Of The Law“ a „Denim And Leather“ se dnes nahlíží jako na jakýsi pomyslný triumvirát reprezentující to nejlepší z klasické britské heavy metalové školy počátku osmdesátých let a pro mnohé je veškerá tvorba SAXON už navždy poznamenána stigmaty právě této epochy.

15.11.2013	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz