SAXON - Hell, Fire And Damnation

80%

Důležitou událostí pro aktuální podobu fungování SAXON se stala především loňská změna na postu kytaristy, teprve druhá za celou pětačtyřicetiletou historii těchto veteránů NWOBHM. Paul Quinn se totiž vzhledem k narůstajícím zdravotním obtížím rozhodl odejít do důchodu a na jeho místo naskočil Brian Tatler, vůdčí představitel a skladatelský tahoun stylově i generačně spřízněných DIAMOND HEAD, tedy současník SAXON a muzikant pohybující se na britské Hard N´Heavy scéně již od konce sedmdesátých let. Ta obměna totiž nemohla dopadnout logičtěji. 

Když v roce 1995 nahradil legendárního Grahama Olivera na postu sólového kytaristy poměrně neznámý střelec Doug Scarratt, budoucnost na chvíli budila otázníky, nováček se však osvědčil a značnou měrou přispěl ke skvělému fungování SAXON na dalších bez mála třicet let. Scarratt svou etapu v jejich řadách navíc zahájil opravdovou lahůdkou v podobě fantastické desky „Unleash The Beast“ z roku 1997. Nyní do hry vstoupil borec se značnými zkušenostmi s fungováním v popřední žánrové kapele a vše napovídá tomu, že po trochu slabší desce „Carpe Diem“ a zcela zbytečné kolekci předělávek inspiračních zdrojů „Inspirations“ chytají SAXON náležitě silný druhý dech. Jakkoliv jsem z počátku mluvil o hře na jistotu a údržbě, nyní zjišťuji, že nahrávka nabírá skutečně pozoruhodné síly a v pohodě překonává několik předchozích.

Sedmadvacátá řadová deska „Hell, Fire And Damnation“ svědčí o neutuchajícím entuziasmu a přetlaku heavymetalové kapely a to i v rámci jejich požehnaného muzikantského věku. Prakticky jde o kvalitní a zcela typickou práci, ve které posluchač zaznamená osvědčené postupy, jež definovaly hudbu SAXON již před mnoha a mnoha lety. Songy působí řízně, nepostrádají dunivé rytmy, nabroušené kytary, ryčná sóla a především pak frenetický hlas Biffa Byforda, takže můžeme desku nazvat jednou z těch divočejších v rámci posledních let. Skladby se téměř vždy pnou k vypjatým refrénům a zdobí je zajímavé náměty čerpají z obrazů historie, ostatně tak jako tomu bylo u SAXON dobrým zvykem vždy. 

Biblicky stylizovaný titulní song sbírce vládne coby stěžejní hymnus, ale ani ostatní vály se nekrčí někde stranou a zásobí posluchače poctivým heavy metalem staré školy. Jde tak o velmi vyrovnané album bez balad a slabších míst. Hitové ambice má určitě dusárna „Madame Guillotine“, velmi přehledná to věc ve středním tempu, která má potenciál zatnout drápy. Ostrost francouzského popravčího nástroje tak dokáže obstojně a patřičně temně vyobrazit. Naopak hektičtější tlak nabídne „Fire And Steel“ coby song zavádějící nás do válečné scenérie a „There´s Something In The Roswell“, jejíž námět nás přivede do tajných podzemních hangárů americké vlády, určených programově pro potencionální studium mimozemského života. Téma středověkého putování Marca Pola je vlastní výpravnějšímu songu „Kubla Khan And The Merchant Of Venice“, zatímco zpěvná hitůvka „Pirates Of the Airwaves“ připomíná existenci rádia Luxemburg, legendární a kdysi také nelegální rockové stanice, vysílající z lodi plující v šedesátých letech kanálem La Manche. 

Song s tajuplným názvem „1066“ skrývá význačnou událost v rámci anglické historie, jde totiž o letopočet bitvy u Hastingsu, kdy ostrovní země padla do rukou Normanů. Téma čarodějnictví je vlastní „Witches of Salem“, která nás pro změnu zavádí na americkou půdu druhé poloviny sedmnáctého století. Chytlavá „Super Charger“ je pak osvěžujícím zakončením vyrovnané a pro velezkušenou kapelu stabilní sbírky, která dokládá stále pozoruhodnou formu této anglické heavymetalové stálice, píšící historii žánru již přes pětačtyřicet let.

22.01.2024	Diskuse (6)	Stray janpibal@crazydiamond.cz