SEA HAGS - Kometa sebezkázy (profil)

Kalifornští SEA HAGS patřili na sklonku osmdesátých let ke kapelám, jejichž kariéra proletěla jako střela, aby záhy po oslavných referencích na jejich debutovou desku zhasli a jejich příběh se navždy propadl do věčného zapomnění. San Francisco roku 1986 nebylo zrovna líhništěm natupírovaného sleazy rocku, přesto se i v tomhle městě našli místa, kde se móda z nedalekého Los Angeles uchytila a žala určité úspěchy. Mekka thrash metalu z okolí zátoky však v podobě SEA HAGS vlastnila zajímavou anomálii, kapelu tak prudkou a divokou, že už od počátku bylo jasné nedlouhé trvání jejich existence, nemluvě o nevalné vyhlídce hudebníků na dožití se jen trochu vyššího věku. Na tento zvláštní klubový objekt skládající se z několika nespoutanců, schopných se servat i s vlastním manažerem, jednu dobu pěli chválu velké osobnosti scény a připisovali jim šance rozvířit dění v době blížících se devadesátých let, to bylo na jaře roku 1989, kdy se scéna rozhlížela co a jak dál a ve vzduchu vysely velké změny. Jejich právě v té době vydané debutové album měl dokonce produkovat Ian Astbury z THE CULT, aby se této nelehké úlohy nakonec ujal Mike Clink, člověk velmi pevných nervů a vlastník odborných znalostí, se zkušeností a zodpovědností za fenomenální úspěch debutové desky „Apetite For Destruction“ od GUNS N´ROSES. Stejně jako Pušky měli SEA HAGS od počátku své existence problémy s vychováním a životosprávou, jenže jejich koncerty byly zárukou neobvyklého zážitku a kapela působila hodně autenticky a nespoutaně, což jí do tří let vyneslo právě smlouvu s firmou Chrysalis, kde později, po přesunu celé sebranky do los Angeles, jejich bezejmenný debut vyšel.

Kapelu SEA HAGS založil frontman z indiánskými předky Ron Yocom (kytara, zpěv) spolu s baskytaristou Chrisem Schlosshardtem už v roce 1986, aby se během dvou let vyhoupla mezi ostře sledované klubové partičky západního pobřeží Spojených států. Nejdříve šlo o trio, protože zmíněnou dvojici doplnil u bicích pouze Greg Langston. Zásadnější věci se udály na počátku roku 1988, kdy byl právě Langston nahrazen mnohem komplexnějším hráčem Adamem Maplesem a do sestavy dorazil i výtečný sólový kytarista Frank Wilsey. V nové sestavě doznala tvorba frackovské úderky ještě větší síly, což kapele brzy vyneslo právě smlouvu s Chrysalis. Pověsti však tvrdí, že kapela už měla smlouvu v ruce již jako trio a oba nováčky do SEA HAGS dostrkali právě lidé od vydavatelství, především tedy producent Mike Clink, který si přál, aby debutová deska byla nahrána s veškerou parádou. 

SEA HAGS tou dobou často koncertovali a nechyběli dokonce v předprogramech takových hvězd jako MOTÖRHEAD, DEAD KENNEDYS nebo RAMONES, takže šlo vše správným směrem. Jejich hudba však mnohem více tíhla ke klasickému rock´n´rollu spojenému s ošátkovanou scénou Města andělů, než aby v sobě vlastnila cokoliv spjatého s punkem. Právě v té době se o nich začalo mluvit jako o mladších GUNS N´ROSES, nástupcích právě té nejnebezpečnější a nejzapráskenější party, jaká kdy stanula na pódiích Los Angeles, není tedy divu, že byl debut velice sledován a očekáván. SEA HAGS však byli jako zhouba, která se šíří a roztahuje svoje pařáty ulicemi zatraceného města, tři feťáci a jeden alkoholik, jak se o nich všude tvrdilo, nasedli do vlaku, který neměl šanci vyhnout se havárii.

Když debutová deska „Sea Hags“ vyšla, kritika na ní nešetřila oslavnými recenzemi, celkově šlo o řízný a velmi autentický rock´n ´roll pro motorkáře a pobudy, pevně spjatý s tamní klubovou scénou, takže vypalovačka následovala vypalovačku a klubové akce se slévaly do jedné nevázané párty. Menší spokojenost zavládla, když byla, už tehdy díky drogám čím dál rozloženější, kapela odeslána na britské turné svůj jediný výtvor propagovat. Z Anglie se SEA HAGS vrátili snad v ještě horším stavu, než v jakém nasedli do letadla, což za krátko vyústilo v tragédii, kdy byl baskytarista Chris Schlosshardt nalezen mrtev vlivem předávkování heroinem. Schlosshardt měl velké problémy s drogami už několik let, což ovlivňovalo i jeho vztah s Inger Lorre, bláznivou šarlatánkou a zpěvačkou z další nadějné kapely oné doby THE NYMPHS. 

Chrisova smrt tak byla stvrzením rozpadu SEA HAGS, neboť ani ostatní členové neměli příliš potenciálu a energie své snažení spolu nadále rozvíjet. Málo kdo ví, že bubeník Adam Maplesbyl na dva měsíce členem GUNS N´ROSES, což se stalo po vyhazovu Stevena Adlera a ještě před definitivním nástupem Matta Sorruma, historie se však neptá na příčiny, proč si své místo Adam v této slavné kapele neudržel. Frank Wilsey naskočil, po svém detoxu, do sestavy kapely ARCADE, kterou zhruba někdy na sklonku roku 1991 rozjel někdejší frontman od RATT Steven Pearcy, aby po roce zmizel v nenávratnu i se svým novým módním přízviskem Wilcox, které si pro potřeby ARCADE vymyslel. 

Frontman Ron Yocom se údajně celá devadesátá léta potácel ulicemi L.A. jako bezdomovec, ale dnes se zdá, že už vede pravděpodobně život trochu normálnějšího ražení. Každopádně SEA HAGS byli sice kapelou jedné desky, jejíž existence trvala zhruba tři až čtyři roky, nicméně generující naprosto neuvěřitelné příběhy, za kterými jsou ty nejvyfuckovanější zmrdi, jaké kdy kalifornská glam-metalová a sleazy rocková scéna vyvrhla. Pro kapelu hovoří především kvalita onoho debutu a určitá opravdovost, s jakou šli do všeho, co jim za to stálo (po debutu už toho, pravda, moc nebylo), stali se tak velmi zapomenutou, avšak vzácnou legendou spojovanou právě s obdobím úpadku a dekadence.

Diskografie:

Sea Hags (1989)  80%

Zde je odkaz na jediné album SEA HAGS uložené na youtube.

04.01.2018	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz