SHEDFROMTHEBODY - Whisper And Wane
Cover art je důležitý! Při brouzdání po netu na mě vykouknul právě cover recenzované „kapely“, který mě okamžitě zaujal. A navíc to ještě bylo i s popiskou (tady se teda moc netrefili) „shoegaze“, takže rychlé ověření na YT a už album míří to mého playlistu. Vydání alba bylo skvěle načasované a minimálně u mě se trefilo do ročního období ideálního pro tento typ muziky. SHEDFROMTHEBODY je finská umělkyně Suvi Savikko. Multiinstrumentalistka a výhradní skladatelka v jedné osobě (proto slovo kapela výše v uvozovkách). A „Whisper And Wane“ je už její třetí deskou. Poslechl jsem si i první dvě, a jsou si všechny velice podobné. To nemyslím jako výtku. Holka má svůj styl a hudební podpis a ten si jemně cizeluje a rozvíjí. Aktuální deska je možná zatím nejpomalejší a nejzasněnější, jinak ale opět pracuje s výrazivem použitým už na předchozích albech.
Jak jsem zmiňoval výše důležitost načasování nahrávky, tak skutečně ponuré zimní polotmavé dny, případně dlouhé tmavé večery jsou (alespoň pro mě) optimální na poslech podobné muziky. Stylově se pohybujeme v temných vodách smíchaných z přítoků jako doomgaze, alternativní metal, slow-core nebo post-metal. Tempo je rozvážné, nikam se nespěchá. Táhlé melodie jsou usazené do pomalu se rozvíjejících motivů, které se někdy nadechnou k hlučnější a mohutnější zvukové vlně, aby se po jejím odeznění opět zklidnily a dál plynuly a unášely nás do neznámých míst. Nečekejte technickou ekvilibristiku. Více než hráčskou dokonalostí nás Suvi potěší svým zpěvem. Klidný, někdy až přemýšlivý zpěv je plný tajemné atmosféry a zahalený závojem psychedelické mlhy. Jako by nás vedla hlubokými severskými lesy plnými nástrah a nebezpečí. Tu na nás z močálů lezou drsné kytary, tam zase jako obrovský mrak komárů na nás útočí temné synťáky. Do toho výrazné bicí jako smečka krvežíznivých vlků sleduje každý náš krok. Je to strašidelné, pochmurné, nevlídné. Pak ale zaslechneme její zpěv a najednou víme, že jsme v bezpečí. Její bezprostřední civilnost a její barva vyzařující uklidňující auru jsou tím jedinečným atributem. Neohromuje rozsahem, nesnaží se oslnit technickými finesami. Jen krásně zpívá.
Album má přirozený flow, bez výraznějších výkyvů a změn. Prostě jen plyne a my plyneme s ním. Nenudí. Hned u první písně totiž dokáže navodit tu správnou atmosféru, regulovat naše očekávání, propojit se s naším vnímáním a podmanit si ho. Výborně se mi při něm pracovalo, ještě lépe relaxovalo. Rozumná délka 36 minut je optimální pro jeho vychutnání.
Muzika samotná často staví na masivních, podladěných riffech odkazujících třeba k DEFTONES, které znějí hodně agresivně, ale jsou držené na uzdě. Jako natlakovaná lahev coly po zatřesení a povolení zátky. Syčí, prosakuje, ale nevybuchne naplno. V některých prosvětlených motivech a vyhrávkách, zejména se zapojením synťáků a elektroniky, mi naopak připomněla aktuální podobu A PERFECT CIRCLE. Nebojí se zapojit ani akustickou kytaru na odlehčení a zjemnění. V mixu jsou hodně vepředu masivní bicí, zejména přechody a kotly, často burácející v hypnotických rytmech. Zpěv je málokdy čistý, naopak jsou na něj citlivě a účelně aplikované studiová kouzla. Výsledkem je shoegazová zasněnost, éterická neuchopitelnost a nadpozemská lehkost. Když se to pak ještě spojí s produkční inovativností při práci s dvojhlasy, harmoniemi a celkovým mixem, je výsledek skutečně okouzlující. Songy nejsou přímočaré, ale postupně procházejí rozličnými fázemi, nabírají na síle a mohutnosti, mění nálady. Tady je evidentní inspirací post-metalový svět, plný snění, melancholie, ale i katarze.
Jednotlivé písně jsou kvalitativně na podobně úrovni, nejsou tam ani slabší kousky do počtu, ani nad ostatní výrazněji vystupující hity. Při pozorném poslechu samozřejmě rozeznáme jemné nuance, menší rozdíly, snahu o pestrost při zachování relativně pevných žánrových hranic. Ze zajímavého coveru se vylíhnula ještě zajímavější náladovka, kterou si teď narychlo užívám, než dorazí jaro a já se posunu k rychlejší a „veselejší“ muzice. Ale není všem dnům konec, i letos přijde opět podzim, a já už vím co si pak znova pustím.
| 03.02.2025 | Diskuse (0) | Tomáš |
 |
