SISTER - Disguised Vultures
Skandinávci, konkrétně tedy zejména sebevědomím překypující Švédové, měli vždy patent nejen na metalovou tvorbu, ale rovněž i na kvalitní porci řízného garážového rock´n´rollu, který se zde ujal již v průběhu žánrově různorodých devadesátých let. S touto poměrně mladou dirty rockovou kapelou, která si zvolila vcelku přímočarý (ne však vůbec špatný) název SISTER, a která vyznává mně dosti povědomou hudební řeč, si však stále nejsem úplně jistý. Hlavně tedy s tím, zdali se dočkáme v průběhu jejich budoucí hudební pouti něčeho nadprůměrně dobrého a originálního. Novinka je totiž teprve druhou jejich řadovkou. SISTER na mne totiž zatím působí pouze jako produkt. Bude mít tedy jejich následná cesta delšího trvání? Nebo půjde naopak pouze o sezónní kometu, která se přežene, krátce zabliká a navždy zhasne? Otázky, na které zatím není možné dostat jasné odpovědi. Vždyť jsme byli za poslední čtvrtstoletí svědky tolika stylových i kvalitativních převratů. Osobně jsem tedy zastáncem teorie, že na Světě je možné cokoliv a to nemusím myslet pouze na dění v metalové hudbě, tedy na někoho jako jsou TIAMAT, jejichž cestu, z ponurých hlubin a kanálních kasemat až na vrchol hory ozářené horoucími paprsky boha Apollona, jsem ve své době sledoval úplně od začátku.
Právě v těchto dnech vizuálně vypiplaní „rebelové“, kteří pro svůj špinavý rock berou hojně inspirací, jak v metalové hudbě přelomu osmdesátých a devadesátých let, tak u punk rockové scény, přichází s deskou „Disguised Vultures“, která je sice představuje jako poměrně sebejistou kapelu s vlastním názorem, drsným pouličním zvukem, který vlastně nahrávku dělá poměrně aktuální v kterékoliv době, ale také jako kapelu, která zatím nepředložila zcela jednoznačnou sadu vlastních skladeb. SISTER jsou totiž vcelku nabušení, ale rovněž i absolutně zaměnitelní. Přesněji řečeno, jejich punkem řízlý glam metal, i přes nepochybně velké zanícení těchto severských mladíků, zatím postrádá skladatelskou kvalitu a lehkost.
Všechno mi zde až moc připomíná něco, co už jsem někdy v minulosti slyšel. Dost možná se jednalo o Jordisonovi MURDERDOLLS, možná i o něco jiného, ale surový a patřičně uřvaný rock´n´roll bez nějakých výživnějších záchytných bodů můžeme ještě dnes nalézt všude po Evropě (nedej bože ve Spojených státech, kde se každou chvíli veřejnost nadchne pro nějaký „nový a zaručeně suprový a originální směr“ rockové hudby). Je zde zřejmá inspirace u Kalifornské sleazy rockové scény vedené na sklonku osmdesátých let kapelami jako L.A.GUNS a FASTER PUSSYCAT.
Oni vlastně ti výše zmínění MURDERDOLLS jsou dle mého k SISTER asi nejblíže, protože je zde velká podobnost mezi chraplákem Wednesday 13 a Jamiem, zpěvákem od SISTER. Jeho hrdlo totiž předvádí rovněž solidní šmirgl. Skladby staví na jednodušších strukturách a přímočarosti, stejně jako na obligátních sloganových refrénech a přisprostlých vyřvávačkách. Prostě street rock v jeho nejpřirozenější, ovšem zdaleka ne nejlepší podobě. Osobně si radši počkám na nějakou jinou, stylově podobnou, sebranku s větší muzikantskou ambicí, takovou, která nechce dělat jen úzkoprofilovou sezónní hudbu, co má určitou formu, ale její obsah je jedno klišé za druhým. Kapele SISTER nikdo nebere nasazení, punkovou dravost, ale po stránce nápadů je mi jasné, že tohle je maximálně průměrná věc ze současné skandinávské scény, hlavně tedy při srovnání s mnohonásobně lepšími HARDCORE SUPERSTAR.
| 11.03.2014 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
