SLAYER - Repentless

60%

Jojo, byl jsem se podívat a opravdu jsem to čekal tak 0:3 a beru, že se v první půlce hrálo na jednu branku. Taky jsem na tribuně pozdravil pana trenéra Koubka, kterého rspkzuji, ale samozřejmě jsem fandil MFK Karviná. Ale atmosféra nic moc. Stadion tak akorát, pžekvapilo mě, že bylo málo lidí - tuším že 3 026 platících diváků. Zelené sedačky jsou OK, však mají barvy zelenobíle. No a tedˇ bude hrát Karviná na FCB, Ttakže čekám výhru domácích taky cca 3:0 -snad Karviná zase nepřekavpí :-)
Poslední dvě souvětí o SLAYER souhlas!!!

Ty jsi tam byl? Karviná má pěkně hnusný hráškově zelený sedačky, vizuálně to tomu stadionu, jinak pro tohle město tak akorát velkému, moc nepomáhá. já koukal v TV, samozřejmě, jet tak daleko na fotbal by mne ani nenapadlo, nicméně jsou takový "blázni".:-) Ohledně výkonu - my hrát nepotřebujeme, máme pohodlný dvanáctibodový náskok na Baník, třetí místo uhájíme, Plzeň beru pořád jako velice ofenzivní tým, máme nejvíc vstřelených gólů v letošním ročníku ligy.

Kill Em All mám zhruba tak stejně jako Show No Mercy, možná milimetrově výše. Já první od SLAYER slyšel rozhlasový pořad Větrník, kde J.Tůma představoval album South Of Heaven, to muselo být někdy v poslední třetině roku 1988, jako první řadovku jsem pak slyšel Reign In Blood, krátce na to Show No Mercy a posléze i v celé délce South Of Heaven, v případě poslechu všech tří se už psal rok 1989, jako čtvrtou v pořadí jsem slyšel Hell Awaits, tu jsem shledal z těch alb asi nejméně chytlavou, ale jinak samozřejmě kvalitka, žrali jsme všechny čtyři, čekali jsme asi rok na Seasons In The Abyss, nebyla to od prvního momentu žíně do ksichtu, to album si však postupem prvních týdnů jakoby nenásilně vydobylo svůj vliv a místo v zlatém fondu kapely, nevím proč tomu tak u nás bylo, že jsme Seasons nejdřív brali, jakože se kapela od South nikam moc nehnula a míchá South a Reign, ale nakonec uznávám, že Seasons právoplatně jeden ze skvostů, Divine bylo po dlouhé pauze a hladu po SLAYER, prakticky čtyřletém čekání, natěšenosti až za práh bolesti, neuvěřitelné zklamání. Říkali jsme si, vždyt to není vůbec přirozený, ty to lepěj ze všeho co je napadlo, zpěvový linky a riffy krkolomně poskládaný, vůbec to nesouzní, takový jakoby každej hrál zvlášt, za sebe, v té kapel se tehdy něco stalo a už nikdy to nebylo ono.

Rozumím, u mě je to mimo jiné dané i tím, že HELL jsem slyšel v tom 85 roce jako první album SLAYER. Mě prvních pět alb samozřejmě taky formovalo, šesté bylo v době vydání docela zklamání...
...no, nechci Tě nijak "škádlit", ale Kill Em All mám samozřejmě mnohem výše než Show No Mercy... a v neděli jsem byl na fotbale Kariná - Plzeň, čekal jsem thrash...a nic... až jsem si říkal, jak můžete být třetí :-)

nejdříve první čtyři, posléze prvních pět alb SLAYER nás doma od konce osmdesátek zásadně formovalo. Asi nemám jinou velkou metalovou kapelu, u které bych si uvědomoval tak diametrální rozdíl ve svém posluchačském přístupu k prvním pěti albům na jedné straně a těm ostatním na druhé, tam je rozdíl v průměru tak 40%.
Od raných let jsem měl výš Show No Mercy než Hell Awaits, vlastně mě ta deska uchvacovala vždy na první dobrou, posléze, po odeznění zásadní etapy a nástupu pozdních devadesátek, jsem upřednostňoval Hell Awaits před Show No Mercy, protože jsem si chtěl připadat vkusově "zapeklitější", "progovější", ale nyní jsem se s pokorou vrátil k původnímu pořadí - Show No Mercy je jízda, kterou neskutečně ctím.

Strayi, Tvůj žebříček SLAYER je OK, co se týče prvních sedmi pozic s tím, že mám prohozené pořadí 4/5, no a první tři místa jsou jasně 10/10, všechny maji zlaté medaile :-)

Můj definitivní žebříček alb SLAYER - po knize a poslechu všech alb:

1.Reign In Blood 10/10
2.Seasons In The Abyss 10/10
3.South Of Heaven 10/10
4.Show No Mercy 9/10
5.Hell Awaits 9/10
6.World Painted Blood 8/10
7.Christ Illusion 7/10
8.Diabolicus In Musica 7/10
9.Divine Intervention 7/10
10.God Hates Us All 6/10
11.Repentless 6/10
12.Undisputed Attitude 5/10

Hmm, asi tak !

když to z nich nejvíc baví Garry Holta to je pak těžký no :))

Slayer prý naznačují, že by se mohli odebrat do důchodu. Že by konečně dostali rozum a zachovali si zbytky důstojnosti?

V době Divine nebo Diabolus jsem se vztekal, že neslyším další Reign nebo Seasons, dneska už mi to je celkem fuk. Slayer nahráli další desku a znovu to (už dlouho) není nic moc. Zahráno špičkově, zvuk špičkový, ale ne moc výrazný skladby, které se dají lehko zaměnit skoro s čímkoli od roku 1990 (snad kromě coververzí a World Painted Blood). A riffy, který profesionál formátu Kerry Kinga poskládá dohromady tak za čtrnáct dní. Kdysi jsem si říkal, že World Painted Blood je velmi slušný retro a kdyby s ním Slayer uzavřeli kariéru, zakončili by s poklepáním na rameno. Což se aspoň mě na Repentless bohužel potvrdilo a jestli deska vznikla nebo nevznikla je mi vlastně úplně jedno. Takže Repentless k životu nepotřebuju, ale když někde v hospodě bude u piva hrát, vadit mi to nebude.