STEELER - Strike Back
Je docela zajímavé, že kapela STEELER začínala v roce 1981 pod názvem SINNER, ze kterého musela později ustoupit, protože se v Západním Německu již jedna heavymetalová kapela totožného jména vyskytovala. Jak správně tušíte, šlo o stuttgartskou kapelu fungující poměrně úspěšně zejména v osmdesátkách, a sice okolo známého baskytaristy Matta Sinnera. Kuriózní je skutečnost, že se hlavní hrdinové této recenze v roce 1983 přejmenovali právě na STEELER, podle jednoho ze songů svých vzorů JUDAS PRIEST, nacházejícího se na přelomové fošně „British Steel“ a znovu si ani nevšimli, že kapela totožného jména již rok dovádí (tentokrát však pro změnu) na amerických pódiích. V řadách oněch amerických STEELER tehdy skrze bezejmennou desku z roku 1983 debutoval švédský kytarový mág Yngwie Malmsteen, tehdy coby dvacetiletý kytarový kralevic ujíždějící na odkazu klasických mistrů.
Naštěstí si však němečtí STEELER své jméno měnit podruhé nemuseli, neboť notně sebevědomému Yngwiemu brzy nestačilo ani účinkování v hvězdné sestavě hardrockových ALCATRAZZ (rovněž v roce 1983 vydaný debut „No Parole From Rock ´N ´Roll“), natož pak souběžné členství u glam-metalových STEELER z Kalifornie (zpěvákem zde byl Ron Keel, budoucí hlavní tvář hair-metalové kapely KEEL), a jal se zahájit svou dlouhou sólovou kariéru. Američtí STEELER se zkrátka rozpadli pár týdnů po vydání svého debutu. Naopak westfálští STEELER tehdy zůstali v klidu a pod vedením německého kytarového hrdiny Axela Rudiho Pella zahájili svou pětiletou dráhu u Earthshaker Records. U této malé stáje vydrželi dvě sezóny a vydali zde své první dvě řadové desky „Steeler“ (1984) a „Rulin´The Earth“ (1985). A tady začíná příběh předmětné nahrávky. Kapela se brzy stala pilířem nově se rodící německé heavymetalové vlny a jejich potenciál si brzy kladně vyhodnotili u SPV/ Steamhammer, aby jim nabídli lukrativní kontrakt.
Vzhledem k strmému chodu věcí a faktu, že zpěvák Peter Burtz byl mimo aktivity u STEELER rovněž kmenovým redaktorem německé mutace časopisu Metal Hammer, se rozrůstala nejen základna jejich příznivců, ale, jak jistě tušíte, i striktních odpůrců. U zatvrzelců rozhodně také neobstálo, že kapela, příliš okatě prahnoucí po komerčních vavřínech, pocházela z Wattenscheidu, tedy předměstí Bochumi, města, které je považované za epicentrum hornického průmyslu a to nejen v Porúří.
Na třetí desce „Strike Back“ veškeré chutě STEELER po slávě dokonale propukly. Bylo zjevné, kolik komerčních ambic v sobě nadějný heavymetalový band tehdy měl. Produkce třetí desky působila o poznání dražším dojmem, songy byly narvané nejen pozitivní energií, ale skoro až euforickou náladou a samosebou také slušnými hráčskými výkony. Myslím, že přídomek párty-metalového alba k „Strike Back“ dokonale sedí. Po vzoru amerických hrdinů jako DOKKEN, RATT či KEEL o poznání uhlazeněji vyznívající sada devíti hymen měla velký potenciál chytlavosti a z mého pohledu představovala kvalitní porci Hard N´Heavy. Přes odmítavý postoj skalních a fakt, že se, i díky své otevřenosti, kapela STEELER tehdy dostala do řečí, nemůžu na albu přeslechnout fakt, jak profesionálně je tahle věc zhotovena.
STEELER jakoby se inspirovali nejen JUDAS PRIEST, ale především americkou glam-metalovou scénou. Své velmi chytlavé skladby opatřili mocnými refrény, řízným přístupem, ale i touhou nedržet se příliš při zemi. Ta deska byla zkrátka až moc líbivá na to, aby si jí nikdo nevšiml. Níže položený hlas Petera Burtze měl všechno, co jen mohl charismatický metalový zpěvák v polovině osmdesátých let nabízet, Axel Rudi Pell už tehdy platil za pojem německé metalové kytary a své skladatelské vlohy zužitkoval ve prospěch alba, které mělo především bavit a působilo ve všech směrech přímočaře.
Skladby jako dle amerických předloh zhotovená „Money Does n´t Count“, do svého refrénu mocně vygradovaná „Messing Around With Fire“, výtečně šlapající hitovka „Night After Night“ s nosným, generickým heavymetalovým riffem, nebo svižná jízda „Chain Gang“ platí stále za vynikající párty metalové songy, zcela typické pro dění a rockovou módu osmdesátých let. Komerční choutky kapela posléze korunuje zařazením dojemné a mimochodem výborné balady „Waiting For A Star“. Já osobně jsem tedy s výsledkem chtěné investice do metalového alba s velkými komerčními ambicemi naprosto spokojen a „Strike Back“ tak hodnotím jako sebejistou odpověď na dění za Atlantikem velice pozitivně.
| 14.03.2023 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
