STORMWITCH - Season Of The Witch

50%

Dobu, kdy romantický heavy metal od německých STORMWITCH měl ještě co sdělit, odvál před dvěma a půl dekádami nemilosrdný čas. To je skutečnost, která se nedá ničím okecat. Byť kapela vždy patřila spíše k té druhé lize německé metalové scény, z jejich prvních pěti alb je zřejmé, že takto byla zaškatulkována neprávem. Jejich tvorba z osmdesátých let má ještě v současnosti své kouzlo, stejně jako je tomu kupříkladu u starých nahrávek jejich současníků z WARLOCK, STEELER nebo GRAVE DIGGER, tedy u stylově podobně zaměřených krajanů. Za neotřelost čarokrásných prvních alb, které překypovaly jak heavymetalovou řízností, elánem, tak náměty čerpajícími z historických reálií i různých romantických příběhů, mohla zřejmě i přítomnost před několika lety zesnulého kytaristy Lee Tarota, který měl pod palcem v osmdesátých letech značnou část skladatelských prací a který kapelu opustil právě po páté řadovce v roce 1989. Dnes je v kapele posledním členem základní sestavy a tahounem především zpěvák a lídr – Andy Mück, fanfarón, známý svým znělým hlasem, jenž se k hudbě STORMWITCH vždy skvěle hodil a stále hodí.

Současnost už zdaleka tak růžová není. Potvrzuje to v plné míře nová deska „Season Of The Witch“ přicházející jedenáct let po rovněž polovičaté předchůdkyni „Witchcraft“. Nahrávky, které se patrně zapomněly v době, kdy podobná hudba slavila největší boom, jenže na rozdíl od starých alb působí dokonale vyčichle a neaktuálně, tedy hlavně co se týče zvuku a celkového uchopení narychlo šitých skladeb, jenž by zrovna tak mohly vyjít letos jako v roce 1989. V tomhle je novinka dalším prudkým schodem dolu. Nahrávka zkrátka zní jako tak trochu dražší demo, které nenáročným metlošům z horní dolní vystačí. STORMWITCH na novince vrství jedno klišé za druhým a největší práci jim dá, přijít s alespoň trochu originálním motivem, který by jejich současný heavy metal posunul alespoň nepatrně vpřed. Rozumějte, že mně opravdu nevadí styl, který tito Němci hrají, ale spíš celková lacinost formy současného projektu, který příliš ambic nemá. Některé skladby nejsou špatné, ale ubíjí je naprosto přežitá forma i produkce, která nemá vůbec nic společného s tím, co se dnes v heavymetalovém mainstreamu hraje a to mám samozřejmě pořád v merku zejména jeho melodičtější odnože.

Když album zahájí kvapík „Evil Spirit“, nepohoršuji se, protože vím, že tohle je při srovnání s českou hejvíkovou scénou pořád kvalitka. Následná „Taliesin“ je nejlepší skladbou na desce, rozmáchlá věc, kterou vlastně przní pouze onen všudypřítomný připosraný zvuk. Skladba dá vyniknout Mückově hlasu a v mnohém připomene úvodní hymnus z minulé desky „Witchcraft“, tedy song „The Sinister Child“, jeho kvalit však ani zdaleka nedosahuje. Ani s dravou „Last Warrior“ to ještě nevidím úplně zle, jenže tím všechny podnětné nápady dojdou, takže se záhy dočkáme samých fejků, např. otřesně nudné balady „Runescape“ nebo hloupě tancovačkového kolovratu „At The End Of The World“. Ani další songy výsledek příliš nevytrhnou, spíše se jejich prostřednictvím utvrdím, že STORMWITCH se zkrátka velmi rádi zapomněli v minulosti, což jim nevyčítám, to co mě vadí je polovičatá investice do zvukové stránky a nedobrá skladatelská forma. I když na druhou stranu tahle deska vyjít u nás, tak je to pořád o něco lepší než poslední KREYSON.

01.07.2015	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz