STORMWITCH - Stronger Than Heaven

80%

Na své třetí desce STORMWITCH dále rozvíjeli svůj koncept heavymetalové kapely, jejíž songy rozněcují u posluchače sice temné, ale i romantizující obrazy dávno zašlých časů. Jejich hudba vždy dokázala vybudit představivost a tak všechny ty noční příběhy protkané nití jedového přediva působily nanejvýš tajemně a zakázaně. Už na prvních dvou deskách kapela potvrdila svůj vysoký potenciál, ovšem zde všechna ta okázalá dějství ze starých časů ožila do podoby, jaká se k heavymetalové hudbě z Německa velmi hodila.

Lyrická složka písní STORMWITCH měla vždy potenciál nastolit atmosféru, popsat třeba nevábné prostředí a zasadit do něj miniaturní dějství, jež se v něm odehrává. Kontrast mezi urozeností a bídou v souvislosti s historickými reáliemi rovněž mystickému nádechu jejich tvorby napomáhal. Prostředí hradních či zámeckých komnat, středověkých tržišť, prostého venkovského života v časech, kdy hvozdy byly plné lapků a tu a tam člověk mohl při své toulce krajem narazit i na nějakou tu čarodějnici, zkrátka ve všech směrech lákalo. 

Okultismus v heavymetalové muzice nebyl už v osmdesátých letech něčím novým. Vlastně lze říci, že tyto dvě odvětví spolu mnohdy úzce souvisely. V etapě všeobecného rozmachu metalové hudby, začal být satanismus a čarodějnictví dokonce chápáno jako určité klišé. Záleželo hlavně na tom, jak kdo téma rouhačství a vzdoru vůči církvi uchopil a dokázal mu v souvislosti s vlastními písněmi vdechnout život. V případě STORMWITCH šlo vždy o vyvolání určitých historických obrazů a navození mystické atmosféry, než aby se jednalo o primitivní výpady zestručnělé urážlivými frázemi vysílanými směrem k hlavnímu společenskému proudu v časech jezuitských řádů a největšího rozmachu křesťanské víry. Deska „Stronger Than Heaven“ bezesporu patřila k tomu nejlepšímu, co tahle kapela kdy stvořila, neboť především obsahovala kvalitní písně, kterým nescházel náboj, obrazotvornost a silné melodie.

„Stronger Than Heaven“ tak můžeme považovat za vyústění prvního a dle mého nejlepšího období kariéry STORMWITCH. Pouhých osm skladeb bylo prostých vaty a nacházelo se někde na pomezí prvních dvou drsnějších nahrávek a následné okázalejší produkce, charakterizované výraznější melodikou a větší posluchačskou vstřícností či zdobností. Dalo by se říct, že skladbám z roku 1986 nescházela heavymetalová říznost, ovšem ani chytlavé refrény a okázalé kytarové vyhrávky. Vše se vyvíjelo směrem k větší melodice, ale také ke komplikovanějším strukturám písní. 

Tohle období charakterizují především kvapíkové hymny jako „Rats In the Attic“, „Eternia“ nebo „Ravenlord“, stejně jako střednětempá titulní vyřvávačka, za vrchol však můžeme považovat především devítiminutový song „Jonathan´s Diary“, který svědčil o skutečnosti, že se postupem doby STORMWITCH mnohem více inspirovali epičtějším nádechem rozmáchlejších songů IRON MAIDEN z první poloviny osmdesátých let, než tvorbou čelních představitelů domácí scény ACCEPT. Komplikovanější rytmy, přehršel kytarových figur a časté střídání temp, to vše z tohoto songu dělalo neobyčejnou záležitost. 

Deska byla zakončena znamenitou instrumentálkou „Dorian Gray“ vystřiženou, i díky nosným vyhrávkám, v poněkud oslavném tónu, který ještě více umocnilo cválavé tempo, do kterého se tahle píseň ve své druhé části dostala. Určité změně vyznění tehdy kapela přizpůsobila i vlastní image, takže ohozy členů STORMWITCH přešly někdy tou dobou od původních černých okultních propriet a kožených vest zdobených kovovými detaily, k pestrobarevným barokním mundurům ve vojenském střihu, což potvrzovalo fakt, že tahle kapela stála vždy tak trochu stranou od běžné germánské heavy produkce.  

22.03.2023	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz