STORMWITCH - Tales Of Terror

80%

Druhé album „Tales Of Terror“ od badenských STORMWITCH platí z mého pohledu za výrazný krok směrem k vrcholu jejich historie. Materiál reprezentuje totiž to nejlepší, pod co se kvintet kdy podepsal (spolu s následujícími dvěma řadovkami). Nahrávce nechybí správně kovový říz, působí velmi dravě, po zvukové a instrumentální stránce rovněž vyspěleji než o rok starší debut „Walpurgis Night“. Písně jsou zde nenásilně a s patřičným vkusem prošpikovány mystickými příběhy ze středověku a jejich temná strana má punc pohádkového dobrodružství. Album tak možná představuje dokonalý začátek pro seznámení se s hudbou této kapely.

Psal se rok 1985, kdy na metalové scéně Německé spolkové republiky došlo k ohromnému vzedmutí, tehdy nejenže se poprvé zjevili hamburští HELLOWEEN a souběžně s tím zkušení ACCEPT zažívali své vrcholné měsíce prostřednictvím albového milníku „Metal Heart“,  ale se svým albem přispěla do dění také řada dalších metalových hrdinů rozrůstající se germánské provenience. Právě STORMWITCH v osmdesátých letech patřili mezi desítku nejzásadnějších kapel své země.

Deska „Tales Of Terror“ vládne specifickým kouzlem, neboť nepostrádá mladický náboj a zároveň stojí na nejryzejším předivu, ze kterého vychází vše, co je na hudbě této kapely poutavé. Lyrika má sílu magnetizovat, zvlášť pak milovníky historických reálií a z toho vycházející atmosféry. Když album začne oslavnými tóny mnišského kostelního chóru, lze říct, že prostřednictvím skladby „Point Of No Return“ opravdu začíná cesta za bod, ze kterého není návratu. STORMWITCH nabídnou svět plný dramatu a dechberoucích scén a ani na moment nepůsobí přepjatě a nepatřičně. Jejich hudba totiž vlastní skutečně pevné jádro, je zemitá, opravdová, velmi vzdálená všemu, čemu se v devadesátých letech začalo říkat metalová fantasy. Se STORMWITCH totiž spíše bloudíme nočními uličkami nějakého středověkého města, zakletými hradními komnatami, nebo se snažíme vymanit zpoza mříží a chladných zdí podzemní kobky, než abychom čelili drakům a jiným podivným úkazům.

Nadšený a optimistický styl zpěvu Andyho Aldriana (až po několika letech začal užívat své skutečné příjmení Mück) má rovněž vysokou vypravěčskou úroveň. Působí to tak, jakoby jste se dozvídali o něčem, co se skutečně stalo a on to před staletími skutečně zažil. Vždy šlo o frontmana, který zkrátka uměl vtáhnout do děje. Skladba „Hell´s Still Alive“ měla v sobě vítěznou náturu a nepopřela ovlivnění britskými IRON MAIDEN v jejich počátcích. Bylo to patrné již od baskytarových vyhrávek umístěných v jejím úvodu. Rovněž výpravná „Masque Of the Red Death“ vlastnila pompézní stavbu i auru okázalé temnoty, což v ní ještě umocnily různě se prolínající kytarové vyhrávky a mini-sólíčka od dua Lee Tarot/Steve Merchant (opět jde o pseudonymy), kteří zde svými nástroji staví Aldrianovi vyvýšené zdobné trůny. Báječný se jeví zlom skladby k divočejší druhé polovině.

Mezi klasiku můžou náležet i další poměrně skočné písně jako „Arabian Nights“ a „Sword Of Sagon“, které svými riffy bezesporu vycházejí z odkazu někdejší NWOBHM. První zmíněnou reprezentuje dravost a poměrně exotické kytarové sólo, druhou pak upjaté riffy ryze metalového prostředí. Deska obsahuje celou řadu středních i rychlých temp, při nichž samotná kapela upřednostňuje semknutost vyznění, protože skladby moduluje tak, aby každý nástroj sloužil celku, bez potřeby usurpovat pro sebe výraznější prostor. Tohle je patrné i v dalších písních jako je zpěvná „Trust In The Fire“, kvapík „Night Stalker“, dál pak jedna z nejlepších zdejších věcí - „Lost Legions“ představující jakousi reflexi těchto Němců na v osmdesátých letech vznikající hudbu od BLACK SABBATH a pak konečně závěrečný vampíří přelet „When The Bat Bites“ se špetkou noční krve.

Někdo může namítat, že materiál od té doby zestárl a udržel si poutavost jen v rámci heavymetalové scény poloviny osmdesátých let, což samozřejmě také není názor úplně mimo mísu, ale mám pocit, že je třeba k němu dodat, že pokud jste fanoušky melodického germánského heavy metalu a upřednostňujete styl a osobitost, pak pro vás budou zdejší skladby poutavé v jakékoliv době. Každá z prvních čtyř řadovek STORMWITCH je totiž velmi silná.

07.12.2022	Diskuse (3)	Stray janpibal@crazydiamond.cz