STRYPER - God Damn Evil

70%

Pod vedením Michaela Sweeta to letos křesťanští metalisté STRYPER dotáhli k desáté studiové desce. Situace, o které bych si na začátku devadesátých let myslel, že nikdy nenastane. Tehdy v roce 1990 se totiž kapela po pěti řadovkách na dlouhých třináct let rozpadla a byla anti-hrdiny z nastupujícího grunge rychle odeslána na smetiště dějin. Čas ukázal, že podobné odsudky hvězdiček osmdesátých let byly předčasné, dnes tedy dochází u leckterých zkušených jmen tehdejší glam-metalové scény k revitalizaci vlastního stylu a navazování na odkazy tradičního zaoceánského Hard´N´Heavy. Američané STRYPER nikdy nepatřili k nejlepším kapelám melodického metalu, takže se od jejich znovuobnovené činnosti v roce 2003 nečekali zázraky, musím však potvrdit, že jakkoliv jejich slavnější kolegové často ve svých post-návratových obdobích zklamávali (SKID ROW, WARRANT, BULLETBOYS), v případě této kapely jsme se skoro vždy dočkali sice staromilského, ale na druhou stranu obstojného materiálu. Ne jinak tomu je v případě alba „God Damn Evil“, které sice vlastní patetický a pro kapelu typický název a také tradičně kýčovitý obal, ale fanoušek se zde dočká obstojně provedeného melodického metalu, jak byl tvořen a etablován do rockového mainstreamu právě v průběhu osmdesátých let.

Nový materiál je dokonce v určitých momentech nakloněn žánrovým odbočkám a působí tvrději, než bylo obvyklé u této křesťanské kapely kdykoliv před tím. Tento případ zde nastal hned v úvodní skladbě „Take It To the Cross“, která se uvede zdušenými thrashoidními riffy jako od PRONG a nezvykle štěkavým hlasovým projevem Michaela Sweeta (chvílemi mě dokonce připomene Marka Oseguedu z DEATH ANGEL), což znalce pochopitelně hned v úvodu trochu zaskočí a asi jim to nebude zrovna příjemné. Nicméně ona skladba, se právě díky pozdějším zpěvovým linkám, začíná nakonec přeci jen podobat zaběhlému melodickému projevu této kapely. Dál už se jede v obvyklejším pojetí a STRYPER se prezentují jako skladatelsky konzistentní a neuvadající band, jenž stále dokáže vypilovat zajímavé Hard N´Heavy hymny, stojící zejména na košaté kytarové výzdobě a kvalitní instrumentaci, přímočarých beatech a hlavně - na vypjatém pěveckém projevu svého lídra pějícího vytrvale o spravedlivém boji jeho víry s náznaky zla. Tahle parta je něčím podobným posedlá a přiznávám, že leckomu přijde k smíchu. Asi se také nepočítám zrovna mezi fanoušky, ale dokážu uznat, že STRYPER odvádí kvalitní řemeslo především na poli melodického hard rocku a metalu.

Michaela Sweeta v sestavě podporují jeho dva dlouholetí spoluhráči: jmenovitě jeho bratr Robert Sweet obsluhující bicí a kytarista Oz Fox, na kvartet kapelu letos doplňuje nově příchozí baskytarista Perry Richardson, který se do řad STRYPER dostavil od dříve velmi slavných pop-metalových hitmakerů počátku devadesátých let FIREHOUSE, aby zde zacelil místo po odejitém Timu Gainesovi.

Na albu vycházejícím u Frontiers Records, tedy vydavatelské stáje, zaměřující se na návraty hardrockových a metalových kapel zaoceánské provenience osmdesátých let, se nakonec nachází jedenáct skladeb, z nichž většina má dobrý potenciál a určitě sledovače stylu nějakým způsobem potěší, materiál se tedy docela bez problému dokáže vyvarovat přešlapům nebo dokonce hluchým místům, občasně působí dokonce více tvrdě a riffově než v minulosti, což je případ zmíněné úvodní skladby. Pak je zde zastoupen sloganově vyřvávaný rock tolik typický pro kapely jdoucí v závěsu za KISS, což je případ hlavně zdařilé titulní skladby „God Damn Evil“, jindy se STRYPER opájejí zejména výraznou melodikou a výstavními refrény, např. „Sorry“, „Lost“ nebo „Beautiful“. Jasným kandidátem na hit je rovněž i přeslazená balada „Can´t Live Without Your Love“. Chápu, že podobné songy nemusí sednout každému, ale pokud je posluchač pozitivně nakloněn danému žánru, může zkrátka novou desku považovat za hodně obstojnou, navzdory faktu, že působí hodně konzervativně a vlastně díky své melodice i zastarale. U mě však tahle kapela platí za jednu z vyjímek, jenž si dokáže udržet, i v době kdy na ni nesvítí silné reflektory úspěchu a zájem veřejnosti je rovněž už dávno jinde, svůj klasický standard.

12.05.2018	Diskuse (5)	Stray janpibal@crazydiamond.cz