SUPER TUZEX BROS. - Song jako puget růží (rozhovor s Tuzexem)

Tuzex je sedmadvacetiletý muzikant, který je dnes asi nejvíce spjatý s popřední českou indie-rockovou kytarovkou SUNSHINE. Mimo to však často pracuje na nejrůznějších remixech, aranžérských dotáčkách a nahrávacích vylepšovadlech pro celou řadu méně zavedených tuzemských kapel. Stejně tak je to již pár let, co spolurozjel úspěšnou putovní djskou noc pod značkou: BOUNCE BOUNCE a má svůj vlastní industriálně laděný projekt  SUPER TUZEX BROS., ten ovšem na svůj albový debut stále čeká. Jednou z jeho posledních aktivit je spolupráce s pražskou legendou devadesátých let, EBM skupinou VANESSA. O tom všem zde tedy bude řeč, přichází Tuzex.

Asi někdy na konci roku 2008 jsi coby poměrně málo známý muzikant, účinkující stále v Plzni ve své lokální kapele SCISSORHANDS, přešel do řad mnohem zavedenějších a zkušenějších SUNSHINE. K celorepublikově známé kapele, koncertující často i mimo ni. Kolik ti vlastně tenkrát bylo? A jak se to celé událo?

Jestli to bylo v roce 2008, tak mi muselo být jednadvacet a pochopitelně se to neudálo ze dne na den. Myslím, že vůbec za všechno může člověk jménem Dan. Vlastně mi z ničeho nic zavolal, že údajně slyšel nějaký moje songy, který jsem měl tehdy pověšený na bandzone.cz. Tohle bylo asi zhruba v době, kdy jsi v SCISSORHANDS hrál snad ještě ty na baskytaru a nebo ještě ani vůbec neexistovali.

Teď jsi mne hned zkraje rozhovoru docela zaskočil odpovědí. No nečekal jsem, že to zmíníš. Je pravda, že jsem ti SCISSORHANDS v roce 2005 pomáhal rozjet, ale to je epizoda, která je dávno zapomenutou historií. Zpět tedy k tomu Danovi a k dokončení pointy.

No byl z toho co dělám nadšený a vlastně stál o to, abych udělal celou desku, kterou by mi pak vydal na svým labelu X-production. Nakonec se tak skutečně stalo, ale ještě to nějakých pár let trvalo a jistě víš, sestava SCISSORHANDS se vyměnila, ale to je věc jiná. Zkrátka to on mě tehdy dal do kontaktu jak s Moimirem Papalescu, tak i s Karlem Buriánkem. Právě Karel měl desku SCISSORHANDS produkovat, párkrát jsme se potkali ve studiu. V té době zrovna opouštěl SUNSHINE jejich baskytarista Amák, takže se na mne Karel obrátil s tím, že jestli umím hrát kromě kytary také na basu a jestli by mne hraní v SUNSHINE zajímalo. SCISSORHANDS se zároveň uvnitř zrovna dvakrát nedařilo, prošli si nějakýma personálníma změnama na postu bicích a nakonec se to celé rozpustilo. A přede mnou byla tahle zajímavá nabídka. 

Jak vlastně zpětně hodnotíš celou tu dobu strávenou u SUNSHINE? Odjezdil jsi s nimi spoustu koncertů, turné, byl u nahrávání dvou řadových alb. Zajímalo by mne, jaké momenty považuješ za ty nejsilnější, stěžejní, prostě věci, které tě nejvíc ovlivnily? A jak to vlastně s kapelou dnes vypadá? Proslýchá se, že jste dospěli do bodu, kdy si potřebuje dát pauzu. Můžeš k tomu něco říci?

To se těžko dá napsat nějak stručně. Díky SUNSHINE jsem objevil spoustu věcí, poznal hodně lidí, získal tolik zkušeností, ke kterým bych se prokousával sám dlouho a kdo ví, třeba bych se k nim ani nikdy neprokousal. No a k současnosti. K bodu, kdy jsi potřebujeme dát pauzu, jsme došli někdy počátkem roku. Chtěli jsme odehrát pár koncertů, ty jsme odehráli a teď dál pauzírujeme na dobu neurčitou.

Souběžně s hraním v SUNSHINE účinkuješ ve své vlastní kapele SUPER TUZEX BROS., jejíž hudba je ovlivněna industriální scénou devadesátých let. Můžeš tedy objasnit, o co vlastně jde?

Přesně jak jsi to popsal, tak bych chtěl, aby to bylo lidmi vnímáno. Můj hlavní záměr byl, aby to celé odkazovalo na kapely, na kterých jsem v podstatě vyrostl. A já vyrůstal třeba na  SKINNY PUPPY, FRONT LINE ASSEMBLY, ROB ZOMBIE nebo MINISTRY, a pochopitelně také na MARILYN MANSON. Celý ten nápad SUPER TUZEX BROS. byl původně projekt, který jsem začal dělat a chtěl dělat sám, ale s nápadem začít hrát živě se to postupem času přerodilo ve skoro regulérní kapelu. Proč skoro? Protože nehrajeme úplně často a je dost těžký to ovlivnit díky časový vytíženosti všech členů.

S Karlem Buriánkem jste před lety rozjeli Djské akce BOUNCE BOUNCE, co tohle vlastně znamená?

Celé to vzniklo náhodou. Před tím, než vzniklo Bounce Bounce, tak Karel tuším djoval sám na nějakým Clashy jako host a po určitém čase to samé potkalo nezávisle i mě. Oba nás to bavilo a zrodil se nápad zkusit hrát dohromady. Vznikla z toho rezidentní noc v Chapeau Rouge (klub v centru Prahy), ale i cestovní verze, s kterou hrajeme v podstatě po celé Republice.

Od té doby, co ses souběžně s nástupem k SUNSHINE přestěhoval do Prahy, často spolupracuješ na nahrávkách nejrůznějších mladých kapel (napříč městskými žánry elektro, indie rock, hip-hop...). Můžeš zmínit některé zajímavé a popsat jejich hudbu i to, o co se vlastně v jejich případě jednalo? V tomhle směru jsi stále hodně vytížený.

Hm, tak to bude těžší takhle z hlavy vyjmenovat, protože toho nebylo málo a já si říkal, že si to musím někam napsat. To jsem ale pochopitelně neudělal. V poslední době jsem dělal nějaké remixy pro DOWNBELOW z Frýdku, teď zrovna dokončuji remix „Smrt, láska, chcaní“ od SCHWARZPRIOR z Ostravy a průběžně dělám na kytarách pro Moimírův projekt DIE ALTEN MASCHINEN. Pro mne byl z toho všeho určitě dost zajímavý moment, když jsem dělal remix pro britské synthy - popaře HURTS, ke kterému vznikl i úspěšný videoklip.

Letos na jaře si odjel na pozici kytaristy dokonce klubové turné s kapelou VANESSA, jak se tahle věc bude vyvíjet dál?

Dělal jsem právě na kytarách na zatím jejich poslední desku - „Antidotum“. Původně jsem mel odehrát jenom křest, ale jelikož starší desky jako „Monogamy“ nebo „Flashback“ jsou moje dávný srdcovky a byla přede mnou možnost si z nich zahrát pár věcí živě, a navíc kluky moje kytara na křtu bavila, tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Teď se zrovna dokončuje nové EP a chystá další turné, na které se už hodně těším.

Zrovna teď (v den kdy probíhal rozhovor) seš přítomen natáčení nového videoklipu VANESSY ke skladbě „Holky z gymplu“, jaký máš vůbec k něčemu podobnému vztah? Myslím i z pozice natáčeného objektu. Někdo říká, že je to ta největší nuda na světě, jiný naopak neustále nakukuje filmařům pod ruku a baví ho být něčeho podobného součástí. Jak jsi na tom ty? Vždyť v pár klipech už jsi účinkoval.

To je různý. Se SCISSORHANDS jsme natáčeli videoklip, kde bylo nutné předstírat, že hraješ zpomaleně nebo naopak zrychleně. To je právě ten typ natáčení, kdy se zrovna nenudíš. Aspoň já tedy ne.:-) Když jsme točili „K.I.D.S.“ se SUNSHINE, tak se na mne tenkrát zapomnělo, takže to jsem se pro změnu nebavil. S VANESSOU to teď byl hodně rychlý proces. Každý přesně věděl, co má dělat a kolik na to má času. A to rozhodně není na škodu. Každopádně mě výroba klipu zajímá. S Mojmírem Burešem jsme dělali právě video k mému remixu na skladbu britských HURTS, ale třeba i nějaký módní videa. Osobně jsem rád za každou zkušenost nebo za každé zdržení se u natáčení.

Vždy jsem Tě vnímal jako kreativní osobu v širších kontextech, nejen v těch hudebních. Nešlo si nevšimnout Tvé záliby v nejrůznějších kresbách, počítačové grafice a designu. Tvé bizarní kresby často doplňovaly hudební složku. Před lety jsi vychodil školu zaměřenou na obchod, design a užitkové umění. Můžeš říct něco na tohle téma?

Ono to moc není o tom, co jsem vystudoval, tedy spíš čím jsem se vyučil. Jsem vyučený aranžér. Od mala jsem kreslil, maloval nebo třeba i modeloval a vyráběl různý věci ze všech možných materiálů. A vlastně jsem si dlouho myslel, že je to přesně to, čemu se nakonec budu věnovat, ale pak jsem objevil muziku a skoro ze dne na den jsem se začal zajímat o úplně jiný věci. V oboru, který jsem vystudoval, jsem se dostal k výrobě plakátu, obalu a všemožný grafice. To mě celkem zachraňovalo, protože taky jsem měl třeba aranžovat kytky a tomu jsem se snažil po celou dobu úspěšně vyhýbat. Fakt jsem za celou školu neudělal ani jednu kytici.:-)

Černobílé fotky: Mojmír Bureš

26.07.2014	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz