TESTAMENT - The Gathering
Právě tohle album se pro mnohé fanoušky stalo na sklonku předchozího věku dokonalým synonymem kvality v extrémní metalové hudbě. Všichni členové TESTAMENT se totiž do práce na „The Gathering“ vrhli s velkým nadšením a po předchozím zuřivém záseku „Demonic“, který ani tak nepřipomínal minulost kapely, ale naopak se vykazoval podstatně větším příklonem k brutalitě a deathmetalovým vlivům, chtěli přijít zejména s materiálem, který by co nejreprezentativněji spojil všechny přednosti jejich dosavadní tvorby, a to ať už šlo o jejich pověstné ohněm nabité melodie, stojící na sytém projevu Chucka Billyho, tak natlakované riffy, které by sice čerpaly z thrashové minulosti, avšak jejich vyznění by již bylo zcela v režii moderního hutného soundu nabušeného tou nejlepší možnou rytmikou.
Dost možná jedna z nejsilnějších metalových sestav konce devadesátých let minulého století stvořila album, jež působilo na tehdejší scéně jako monstrum, pro které nebylo problémem získat si respekt pouhým vyslovením jeho názvu. „The Gathering“ opěvovala jak odborná kritika, tak hordy nových metalových fans, příslušících k nové obrozenecké generaci, která se zejména na Starém kontinentě vyklubala v průběhu uplynulých sezón. Poslední mohykáni ze základní sestavy TESTAMENT, té která nahrála jejich prvních pět alb (ty do dnes platí za komerčně úspěšnější) - Chuck Billy a Eric Peterson, vybudovali na sklonku roku 1998 z TESTAMENT doslova „all stars team“. Spojili se totiž se zkušeným bombardérem Davem Lombardem, kytarovým světoběžníkem Jamesem Murphym a baskytarovou legendou Stevem DiGiorgiem. Záliba všech hvězd v hutnějších metalových odnožích předem značila, že se oproti „Demonic“ nic z tvrdosti slevovat nebude a zároveň, že bude materiál blíže k jejich starým klasikám, protože mít ve svých řadách klenot kalibru Chuckova hlasu a soustředit se jen na brutalitu by byla opravdu velká škoda. Takže právě Chuck Billy zde doslova exceluje v neobvykle široké paletě hlasových poloh. Samotné album je pak nejen díky tomu, ale zejména díky vynikajícím výkonům všech zúčastněných, ale i obdivuhodné kompaktnosti všech skladeb, dokonalou ukázkou moderního metalu, a to jak po stránce hráčské, skladatelské, zvukové i producentské.
V první polovině alba platí že co skladba, to odjištěná třaskavina. Vlna tsunami narvaná hitovým potenciálem (v metalovém měřítku samozřejmě) a prvotřídním skladatelským vkladem. Majestátní hymna „D.N.R.“ platí za jeden z nejlepších metalových otvíráků jaké znám, takže hned od prvních momentů jsou posluchači doslova vrženi do epicentra thrash metalového uragánu. Ostatně tahle píseň patří ještě dnes k základním pilířům živých představení TESTAMENT. Následuje několik skladeb, které nic z vysoko nastavené laťky neslevují. Druhá „Down For Life“ to do nás pumpuje v nejlepší možné tradici Petersonovy riffové školy. Zvuk je naprosto zabijácký, plný a průrazný. Odér zlověstnosti doslova prýští z každého tónu nahrávky, což stvrdí hned následující věc - tajemným intrem začínající „Eyes Of Wrath“. Dodnes mám v hlavě moment, kdy jsem poprvé slyšel první věty jejího textu, které se zde, díky své expresivitě v Chuckově hlase, doslova zasekávají do mohutných groovy kytarových partů. Znamenitý konec zde obstará James Murphy v podobě plíživého kytarového sóla. „True Believer“ je skladbou řekněme hitovějšího zaměření a já jsem opravdu rád, že se zde nachází, neboť zvolnění je také potřeba. Rovněž „3 Days Of Darkness“ patří k zlatým hřebům. Takhle by se dalo pokračovat skladbu za skladbou. Druhá půlka přeci jen vykazuje více indicií směřujících spíše k brutalitě a Chuck Billy tudíž několikrát zaburácí zcela v deathmetalovém duchu – „Legions Of The Dead“.
Hned po albu následovalo rozsáhlé turné, v jehož rámci TESTAMENT vystupují také v Praze. Ještě předtím však dochází ke změně na postu sólového kytaristy, kdy Jamese Murphyho střídá Steve Smyth. Nikdo však ještě netuší, že metalová veřejnost bude velmi brzy postavena před nepříjemnou skutečnost a sice, že Chucku Billymu diagnostikují zhoubný nádor, se kterým se tento borec statečně porve v průběhu několika následujících let. Kapela tudíž veškeré své aktivity odkládá na neurčito. Patnáct let poté je vše dnes již historií, protože všichni víme, že Chuck Billy a Eric Peterson to znovu za TESTAMENT (ve fantastické formě a v sestavě s božským Alexem Skolnickem, Stevem DiGiorgiem a Genem Hoglanem) nekompromisně dávají.
13.12.2015 | Diskuse (7) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Edvard | 01.10.2018 14:30 |
The Gathering=skvělé album skvělé kapely.Nic víc,nic míň. |
Valič | 15.12.2015 21:44 |
Stray: Já všechny desky považuji za hodně kvalitní, takže pouze orientačně: 1. The Legacy, 2. The New Order, 3. The Gathering, 4. The Formation Of Damnation, 5. Low, 6. The Ritual, 7. Practice What You Preach, 8. Demonic, 9. Dark Roots Of Earth, 10. Souls Of Black. Poslední řadovku nemám moc naposlouchanou a Practice a Ritual jsem už strašně dlouho neslyšel a je možné, že kdybych si teď všechna alba poslechl znovu, seřadil bych je trošku jinak. |
Stray | 15.12.2015 18:43 |
No já "The gathering" v rámci diskografie zas až tolik nenadhodnocuji (pro názornost: "Practice What You Preach" a "The Formation Of Damnation" mám výš, ne však jako jediné dvě věci). Brutálně nejslabším albem TESTAMENT je u mne "Demonic" a předposlední je snad "Dark Roots Of Earth". Zde je tabulka: 1. The Legacy 100%, 2. Practice What You Preach, 3. The New Order, 4. The Formation Of Damnation, 5. The Ritual, 6.The Gathering, 7. Low (vše mezi 2.-7. 90%), 8. Souls Of Black, 9. Dark Roots Of Earth (obě asi 80%), 10.Demonic (max.60%). |
Valič | 15.12.2015 11:40 |
100% Jeden z mála případů, kdy byla nějaká kapela schopná i po více než 12 letech existence vydat jedno ze svých nejlepších alb (něco podobného se podařilo snad jen Judas Priest s Painkillerem). Předchozí Demonic se mi v době vydání celkem líbil, ale strašně rychle se mi oposlouchal a navíc jsem se nemohl zbavit dojmu, že té desce něco chybí. To přitvrzení mi rozhodně nevadilo (spíš naopak), ale deska mi ve srovnání s jinými alby z jejich diskografie přijde dost jednotvárná a mírně nedotažená (ale i tak slušných 80%). |
Zetro | 14.12.2015 20:58 |
Famozny album ,fantasticka zostava.Po Demonic-ku ,ktory som ja az tak ako celok nepobral(zdalo sa mi,ze sa az moc a prvoplanovane tlaci na pilu, 65-70%)bol The Gathering ako znovuzrodenie,co asi aj tak bolo. 90%Aj ked ano,druha polovicka albumu je uz jemne udychana. |
RastoL | 13.12.2015 19:32 |
100%.Pre mňa najlepší album od Testament a jeden z najlepších metalových albumov 90-tych rokov.A mimochodom,Lombarda som nikdy nepočul zahrať lepšie ako tu |
rumcajs | 13.12.2015 14:40 |
Takže Demonick za mě 80% :-). Pod recku na The Gathering se můžu klidně podepsat, dávám 95% a stovka to není jen z toho důvodu, že tomu chyběl ten moment překvapení, jako u debutu a ke konci už album nemá tak brutální tah na bránu, jako na začátku. Ale jen o fous. |