THE NATIONAL - Trouble Will Find Me
Deset let trvalo Američanům THE NATIONAL než vystoupili na absolutní vrchol indie-rockového Olympu. Dekáda dlážděná pěti řadovkami, z nichž až ta poslední „High Violet“ proměnila poctivě odpracované roky těchto rockových dělníků v definitivní a nutno říci zcela zasloužené celosvětové uznání. Dvojice bratrů Dessnerů společně s duem bratrů Devendorfů a nezaměnitelným zpěvákem Mattem Berningerem našla pramen pomyslné živé vody a v té potom řádně proprala svojí poměrně nesložitě ušitou, ale i značně zaprášenou skladatelskou vestu. Těžko říci co se vlastně stalo, každopádně hudební projev pětice po čtyřech více méně průměrných deskách s nějakými dvěma až třemi zajímavými skladbami, až letos skutečně rozkvetl do nebývalé krásy jarně bujícího sadu. Kompozice slyšitelně nabraly na větší síle, srozumitelnosti, neprvoplánové melodice a konečně i kýžené, i v souvislosti s textovou stránkou, vyloženě dospělé a sexy hitovosti.
Novinka tedy měla bezesporu nelehký úkol a to přinejmenším potvrdit, že úspěch nebyl dílem nahodilým, protože domnělé vyšší producentské moci dala kapela sbohem na právě výše velebeném předchůdci. Třináctka nových skladeb sice nemá tak výrazně definovanou hitovou strukturu, nicméně kvalitativní laťku nastavenou před třemi lety z mého úhlu pohledu přinejmenším s přehledem vyrovnává. „Trouble Will Find Me“ se určitě zařadí mezi tu hrstku dalších opusů letošní sezóny, které je potřeba nechat patřičně dozrát. Osobně jsem velmi rád, že jsem s recenzí nepospíchal a pro vynesení finálního verdiktu jsem si nechal pár měsíců navíc. Od května tak rozdíl v hodnocení narostl o celých dvacet procent. Pro vnímavého posluchače, který se nenechá odradit intimnějším, o něco málo přístupnějším, kolikrát až introvertně syrovým vyzněním aktuálního materiálu („Fireproof“, „Heavenfaced“), musí kolekce „Trouble Will Find Me“ jednoznačně znamenat upevnění vztahu a sympatií se skladatelským duchem těchto skromných Američanů.
Přestože Matt Berninger a spol. v podstatě pořád pracují s tou samou skladatelskou hmotou, tak jsou letos při prvním kontaktu méně výrazní a čitelní, což se s odstupem času dá hodnotit jenom pozitivně. Namísto toho aby se zaměřili na větší rozvoj svých hitových dispozic, jak by možná velel mozek umístněný mimo kapelu, tak oni naopak jdou ještě více do hloubky skladeb a tam onen existující a stále žhavý hitový náboj účelově ochlazují. Album samozřejmě nabízí i několik okamžiků mířících hned do černého, dávajících pořádný rozlet melodickým partiturám. Hovořím především o prvních dvou položkách rozpisky, dále pak „Sea Of Love“ nebo pěkně odsýpající a naprosto odzbrojující, ironické zpovědi „Graceless“. Zde rychle zjišťujeme, že nutkání připojit svůj zpěv k nádherně procítěnému Mattovu barytonu je natolik lákavé, že s přehledem dává zapomenout i na větší než malé množství našeho přirozeného studu. Přestože Berninger se svým vokálem příliš necvičí, jeho charisma by se dalo krájet a když mezi texty jednou jedinkrát vysloví slovo „fuck“, tak je to „fuck“, které vám v uších zůstane znít ještě pěkně dlouho.
Pravdou také je, že mnoha v případech je to právě Pan zpěvák, kdo má na bedrech naložen celý tento melancholicky laděný orchestrion, ostatní členové souboru svým doprovodem jeho hlas akorát obdivuhodně a poeticky modulují nebo chcete-li hladí. Jedná se především o pomalejší a uzavřenější songy „This Is The Last Time“, „Slipped“, „I Need My Girl“, nádherně posmutněnou „Pink Rabbits“ nebo sarkastisticky odpřednášenou „Humililation“. V této situaci lze vzpomenout a přirovnat THE NATIONAL k práci démonického NICKA CAVEA AND THE BAD SEEDS. „Trouble Will Find Me“ rozhodně není nijak posluchačsky náročná kolekce, nabízí i dostačené množství momentů, jenž si okamžitě umí získat pozornost. Ostatní ovšem záleží jenom na vašem dialogu. Tato deska se vám totiž otevře pouze do té míry, do které se vy budete schopni otevřít vy ji. Pokud tohle dokážete, tak vám garantuji, zážitek bude stát za to!
| 20.09.2013 | Diskuse (0) | Subeer |
 |
