THE STROKES - Comedown Machine
Když newyorští THE STROKES vlítli před dvanácti lety na scénu se svým debutem - „Is This It“, stali se přes noc událostí. Jejich prvotinu lze ze zpětného pohledu považovat za jedno z velmi důležitých rockových alb předcházející dekády, takových, která záhy spustila ve Spojených státech obrovskou vlnu kytarového retra a garážového rocku. Ta v prvopočátcích značila návrat k určité přirozenosti a analogovému zvuku. Písně THE STROKES opanovaly zejména rozverně i tlumeně znějící kytary dvojice Albert Hammond jr. a Nick Valensi, ležérní hlas Juliana Casablancase, ale i pouliční fuck you přístup uzývaného mládí, který upozorňoval ve své jednoduchosti na osu Detroit-New York z období garážových kapel sedmdesátých let, stejně jako na právě tehdy začínající New Wave. Byly to ve své podstatě opravdové, velmi čisté a přirozené rockové songy, co představovaly čerstvý vítr, tedy východisko z krize zejména pro ty, kterým se příčilo poslouchat věci typu LIMP BIZKIT či LINKIN´PARK.
K
spouštěčům masivní vlny retra - THE STROKES, THE HIVES a THE WHITE STRIPES se později přidala celá řada
následovníků po obouch stranách Atlantiku, z nichž se mnohokrát jednalo o plagiát toho nejblbějšího
ražení, který nepřežil ani své debutové album. Došlo tak logicky brzy k
přesycení trhu. Vlastně se jedná o velmi typický jev u každého hudebního
stylu, který si v nějakém období užívá svého výsadního postavení. THE
STROKES však vždycky platili za originál, a byť svůj debut již nikdy
nezopakovali, dle mého názoru vydávali dál kvalitní alba, na kterých byl
patrný určitý vývoj. A sice vývoj po proudu času směrem k syntezátorově
barvitým osmdesátým letům. To se však naplno projevilo až zhruba na
jejich čtvrté řadovce „Angles“, která oproti předchozím třem albům vlastně ani příliš nezabodovala.
Koketování
se synthy aranžemi a prvky stylu New Wave přišlo vlastně už na jejich druhé
(„Room On Fire“) a třetí („First Impressions Of Earth“) nahrávce. THE
STROKES se však nikdy nedali strhnout k přílišným ovlivněním, a tak do svého papundeklového soundu zabudovávali pouze
fragmenty charakterizující určité etapy historie rocku. Zejména trojka „First
Impressions Of Earth“ z dnešního pohledu velmi narostla a potvrdila jejich
velmi dobrý skladatelský potenciál. Čtvrtá deska „Angles“ byla už zcela ovlivněna osmdesátými léty a
tehdejším synthy popem, a je tomu tak i v případě novinky „Comedown
Machine“, která je doslova pohlcena zvukem té doby a je znatelně ovlivněna interprety
koketujícími s tehdejším R´n B a přívětivějšími formami funky.
Pro nové THE STROKES je charakteristická vytažená basa a synthy aranže, stejně jako nenáročná melodika a jednoduchá stavba skladeb, jinak hozených trochu do tanečního pojetí ve stylu umělců typu Prince. Jsou zde skvělé retro písně jako úvodní „Tap Out“ (jakoby šlo o poctu Jacksonova alba „Thriller“) nebo „One Way Trigger, což je na druhou stranu song, udělaný na způsob nějakého zběsilého latinskoamerického tance, který je však hozen do synťákové podoby. Titulní věc „Comedown Machine“ naopak vychází z „garage“ rockových základů a je zřejmě nakonec nejdivočejší položkou kolekce. Albem prochází jakýsi nepřeslechnutelný odér smutku, melancholie a vzpomínek na zašlé časy, takže většina songů se zdá být zjevně křehčích, než bylo doposud u THE STROKES obvyklé.
THE STROKES sice již dávno nejsou tak sledovanou kapelou, jakou byli zhruba před dekádou, nicméně pro mě mají stále své kouzlo. Dokáží totiž svou hudbou navodit určitou náladu, která se váže k určité epoše. A dělají to velmi originálním způsobem a po svém. Zkrátka si je nelze splést. Jsou mistry v nenásilné stylizaci svých skladeb, své vzory nevykuchávají a nestaví jejich ostatky nenažraně a bez úcty na odiv (nejsou jako THE KILLERS, což je nablblá cirkusácká kapela pro masy, co krade kde může). Jejich alba si tak vždy rád poslechnu, byť už nejsou ani zdaleka tak překvapivá jako v počátcích. Floutci z garáže, co obdivují sedmdesátá a osmdesátá léta, inteligentní rock či pop a návštěvy galerií, to jsou THE STROKES - typická kapela své metropole, kterou je samosebou New York.
| 25.04.2013 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
