THE BLACK CROWES - By Your Side
Po dvou jižansky dřevních, nástrojově vypiplaných a zároveň také poslechově nesnadných albech „Amorica“ a „Three Snakes And One Charm“ se bratři Robinsonové a spol. ukazují na počátku roku 1999 se svým pátým řadovým albem „By Your Side“, které platí, více než cokoliv jiného, za návrat k hymničtějšímu rockovému pojetí po vzoru AEROSMITH, THE ROLLING STONES a THE FACES, ale také za logický návrat k přímočarosti a posluchačské vstřícnosti. Ta deska byla stylově vlastně nejblíže debutu „Shake Your Money Maker“ a rovněž z ní byla cítit nově nabytá skladatelská potence a chuť po pozornosti. Jakoby se ten tíživý mrak, který THE BLACK CROWES po celých šest let držel stranou komerčních ambicí, zasekané v hlubších ponorech do stylově neproniknutelných hájemství southern rocku, nakonec přeci jen na čas rozplynul a kapele tak rázem nic nebránilo v rozletu.
Svůj díl na návratu k přímočarosti a vyšší míře melodiky měly rozhodně klesající prodeje v rámci celé tvorby devadesátých let, ale také znovuobjevená múza, jenž stále vcelku mladým avšak zkušeným hudebníkům velela k návratu do melodických vod. Člověkem zodpovědným za produkci nebyl tentokrát nikdo jiný než Kevin Shirley, později slavný producent alb IRON MAIDEN. S jeho pomocí se THE BLACK CROWES zadařilo sestavit sbírku, která patří v rámci jejich diskografie k nejchytlavějším, nebo tou nejchytlavější skoro jistě je. Zdejší skladby nehatily žádné negativní vlivy, ať už jde o špinavě posazený a neprůrazný zvuk albového předchůdce, či až přílišná inklinace k tradicionalistickému pojetí jižanské hudby, jaké bylo zachyceno třeba na albu „Amorica“, naopak vše zde bylo poskládáno tak akorát, aby posluchač dostal nekomplikovanou a výstavně znějící kolekci chytlavých hardrockových skladeb.
Změnila se i sestava THE BLACK CROWES, protože na heroinu závislý kytarista Mark Ford již nebyl, souběžně se svým novým koníčkem, schopen zvládat účinkování ve světoznámé kapele. Všechny kytary tak nahrál mladší z ústřední bratrské dvojice Rich Robinson. Rovněž basák Johnny Colt skončil, a sice z toho důvodu, že se jeho zájem už v průběhu práce na minulém albu smrsknul na minimum a všichni cítili, že už to s ním zkrátka není ono. Na jeho místo dorazil jistý Sven Pipien. Vrány v nové sestavě působili o poznání pozitivněji a chytlavěji, takže se ukázalo, že to změny byly oprávněné a pro kapelu ve výsledku vlastně prospěšné. Už v průběhu roku 1998 pohltil koncern Columbia Records Rubinovu stáj Def American, a tak bylo jasné, že novinka „By Your Side“ vyjde pod touhle pro kapelu novou vydavatelskou značkou. Všechny tyto změny provázely chvíle nejistoty a dlouhé manažerské třenice. Album se vlastně původně mělo jmenovat úplně jinak, ale jeho krátký a úderný název „Band“ nový vydavatel zamítl.
K materiálu samotnému. Svižné vypalovačky v boogie stylu, jako třeba hned úvodní „Go Faster“, se zde s noblesou střídají s výpravnějšími songy, které inklinují k rozmáchlému blues-rocku s prvky soulu, tak jako je tomu třeba v případě parádního válu „HorseHead“, který je směskou špičkového hardrocku a jižanských vlivů v čele s mocným gospelovým sborem. Skladba má těžkotonážní charakter hudby LED ZEPPELIN, avšak i nápaditost a její poslech mne dělá velmi spokojeným. To samé lze říct i o svižnější „Go Tell To Congregation“, což je znamenitý blues-rock té nejlepší možné úrovně, opatřený výstavními vokály a instrumentací, v níž se proplétají mistrné kytarové party mladšího Robinsona se zvukem Harschových hammondů.
Zvuková stránka je naprosto špičková a vyladění kytar, rytmiky a kláves prostě nemá chybu. Hlasové vyjádření Chrise Robinsona je plnější než v minulosti, více se hodící pro hymničtější hardrockovou hudbu ovlivněnou zvukem bájné Vzducholodi. Celkově jakoby se prostřednictvím alba „By Your Side“ kapela snažila přiblížit velkému rockovému mainstreamu, čemuž vlastně byla přizpůsobena i produkce. Nahrávka byla prostě udělaná tak, aby se zalíbila mnohem většímu počtu lidí než dříve, tedy nejen fanatikům do southern rockové hudby. Stonesovskou sílu a hitovost reprezentují vypalovačky jako „Kickin´My Heart Around“, titulní „By Your Side“ nebo skandovaná „Only Fool“. Ve všech těchto skladbách působí THE BLACK CROWES jakoby více od podlahy, ale v jistém smyslu i oproštěněji od zapeklitostí dřevní hudby. Náklonnost k líbivosti potvrzuje i baladická „Welcome To the Goodtimes“, která měla všechny předpoklady stát se hitem.
Mým nejoblíbenějším momentem alba však zůstává dramatická zepelinovská suita v závěru celé desky. Song nese název „Virtue And Vice“ a je poznamenán kaskádovými riffy a určitou dramatičností podporující jeho výpravnost a emocionalitu. Zde se podle mne THE BLACK CROWES dotkli absolutního vrcholu vlastní tvorby, neboť dodnes na časy alba „By Your Side“ ( a rovněž těch čtyř předchozích) zkrátka jen vzpomínají. Kapela se totiž po nepříliš úspěšné desce „Lions“ z roku 2001 na několik let rozpadla, aby záhy došlo k zvýšené frekvenci svárů a hádek mezi oběma bratry Robinsony, aby se po několika letech sestava znovu dala dohromady a v dobrém rozmaru nahrála úspěšnou desku „Warpaint“ z roku 2008, nicméně ani úspěch tohoto nosiče nezajistil Vránám stabilitu a tak se do současnosti pohybují mezi chvilkovým fungováním, koncertními aktivitami, při jakých jsou oba Robinsonové doprovázeni zcela novými hudebníky, a roky odpočinku. Nicméně kapela patří k zcela nejúspěšnějším hardrockovým institucím, jaké světu daly Spojené státy americké od počátku přelomových devadesátých let.
| 07.12.2019 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
