THE PINNEAPPLE THIEF - Dissolution

100%

Dvanácté studiové album Britů THE PINEAPPLE THIEF bralo inspirace z čím dál tím aktuálnějších sociálních fenoménů, jakými jsou prostituování se soukromím, v mediích bující narcisizmus a nenávist, neschopnost naslouchat druhým, odcizování se. „Dissolution“ však nenabízí žádné odpovědi, nikoho neodsuzuje ani neagituje, spíše si osvojuje roli charismatického hudebního průvodce k pocitům, jež zmiňovaná témata vyvolávají. Navzdory svému názvu se album nesnaží předkládat žádné fatální prog-rockové kompozice. Jeho kouzlo naopak spočívá v prosté střídmosti, za níž stojí naprosto brilantní produkce. Této se podařilo ukočírovat ryzí plejádu neotřelých hudebních nápadů, tak aby na ploše třiačtyřiceti minut dovolila rezonovat devíti výmluvným skladbám seskupených do přitažlivé koláže s pulsujícím vnitřním napětím.

Hlavní mozek tělesa, kytarista a zpěvák Bruce Scoord si nijak zvlášť nelibuje v dlouhých kompozicích, nicméně pokaždé když dostane chuť materiál protáhnout, tak výsledek opravdu stojí za to. Nad osmi skladbami oscilujícími ve stopážích od jedné do sedmi minut vystavěl Bruce v druhé polovině „Dissolution“ vztyčený maják, jedenácti minutovou „White Mist“, ve kterém fantasticky graduje ono zmiňované vnitřní pnutí celé kolekce. „White Mist“ je intimní zpovědí vysílající celou škálu hudebních emocí, z nichž dýchá podivně mrazívá předtucha, tu navíc umocňuje procítěný refrén („To mi nedává smysl, kdy jsi přestal ovládat svou mysl?“), valící se skrze píseň stejně jako magnetizující bílá mlha údolím.

Hybnou sílu THE PINEAPPLE THIEF dlouhodobě formuje trojce muzikantů. Kromě zakladatele Scoorda, to jsou baskytarista Jon Sykes a klávesista-samplista Steve Kitch a jsou tomu už dvě zimy, co k nim cesty osudu dovedly jednoho z nejrespektovanějších bubeníků v muzikantské branži Gavina Harrisona. Harrison se sice podílel na nahrávaní albového předchůdce „Your Wilderness“ a absolvoval i následné turné, nicméně až na „Dissolution“ naplno přispívá svými trochami do tvůrčího mlýna, přičemž během šesti měsíčního skladatelského procesu je mezi řádky prohlášen právoplatným členem souboru. Pro příznivce THE PINEAPPLE THIEF znamenal pakt s Harrisonem opravdovou událost a sám Bruce Scoord si nemůže spolupráci s tímto profíkem vynachválit. Na tomto místě bych měl zmínit i fakt, že „Dissolution“ nevznikalo ve studiu, ale jako on-line jamming mezi kvartetem muzikantů, jehož kostrou byly výměny na ose Scoord – Harrison.

V několika promo rozhovorech z principála přímo srší nejenom spokojenost s podobným modelem formování tvůrčích myšlenek, ale i jistá úleva nad tím, že se mohl o práci takto podělil, což mu očividně umožnilo, aby si od všech podnětů zachoval jistý odstup a mohl se více soustředil na producentskou práci. A producent Scoord skutečně dokázal vypilovat dynamiku opusu do maximálních hodnot. Z jednotlivých kompozic doslova přetéká tvůrčí uvolněnost a lehkost, která je famózně eskalována Harrisonovým mistrovstvím. „Dissolution“ v žádném případě netrpí žádným přepalování hudebních motivů, právě naopak. Silného materiálu bylo očividně více než dostatek a je zřejmé, že se muselo hodně stříhat, avšak s lehkým srdcem a jedině pro dobro celkového, značně přitažlivého vyznění.

Vedle nosných kytarových motivů takto nacházejí svá efektivní uplatnění kvanta různých krátkých echo – vazbících odboček, vyhrávek nebo poutavých mini sól. K vyšperkování potom dopomáhá, opět decentní, podkres kláves a samplingové vsuvky Kitchových mašinek. Za úvod, jakým se pyšní „Uncovering Your Tracks“, by se nemusel stydět jakýkoliv „Áčkový“ katastrofický film. Další hodně silný moment kolekce se nachází ve „Far Below“. Jde o jasnou hitovku, která jako volavka proplouvala éterem dlouho před oficiálním vydáním. Jakkoliv je tato skladba ze set listu zdaleka nejpřístupnější, tak jí čas zatím neopotřeboval a v chmurné koncepci celého alba navíc rozkvetla ještě do větší krásy.

„Dissolution“ je pro mě jednoznačně nejkompaktnější položkou diskografie Ostrovanů. Vůbec nepochybuji o jeho hudební trvanlivosti. Je to album, ve kterém stoprocentně sedí a ladí každá nota, kde i každá sekunda navíc přidaná mezi skladby má svůj význam. Budu se velmi těšit na chutě dalších plodů donesených v nůši THE PINEAPPLE THIEF.

12.10.2018	Diskuse (6)	Subeer jirikubis1975@gmail.com