THE VIRGINMARYS - Praha, Café v lese, 20.listopadu 2024

THE VIRGINMARYS sleduji od jejich debutu (předtím měli pár EP) „King of Conflict“ z roku 2013. Moderní, relativně přímočarý, alternativní rock, který si zakládal na svém ukotvení na nezávislé scéně. Takže melodický ano, ale ne prvoplánově popový. Zvuk zašpiněný tu trochu garážovým rockem, tam trochu punk rockem. Zpěv často přecházející až do řevu. Ideální klubová kapela. Stihli vydat ještě další dvě alba „Divides“ a „Northern Sun Sessions“, a pak se po nich slehla země. Kapely vznikají, kapely zanikají, co naděláš. V roce 2022 sice vydali EP „Devil Keeps Coming Up“, ale to se mi povedlo úspešně propásnout a jeho existenci jsem objevil, až když jsem si sjížděl starší videa na YT. No a pak najednou na mě vyskočilo, že se v listopadu objeví v pražském Café v lese. Lístek kupuji okamžitě. A začíná mi vrtat hlavou, že když jedou turné, tak nejspíš bude i nový album. Bingo. Objevil se asi před třemi týdny, „The House Beyond The Fires“. Ještě ho zpracovávám a ne úplně se mi líbí směr, kterým se vydali, ale jako obvykle je chyba nejspíš ve mně. K tomu se dostanu.

Role předkapely připadla pražským LUDENS. Neznal jsem je, a díky pozdnímu příchodu (a zároveň neobvykle přesnému dodržení časového plánu v klubu) jsem stihnul jen poslední 3-4 songy, což bohatě stačilo pro pochopení, že tito kluci nejsou to, co hledám. Anglicky zpívaný syrový alternativní rock, s ne moc originálním zvukem, nevýraznými melodiemi a celkově spíše předstíranou tvrdostí. Trio bych umístil někde na pomezí amerických HIGHLY SUSPECT (v jejich slabších chvílích) s riffovými prvky alá ROYAL BLOOD.

THE VIRGINMARYS, taky původně trio, už od třetího alba působí jen jako duo, ve složení Ally Dickaty kytara + zpěv a Danny Dolan bicí. Až do roku 2020 sice pak ještě měli nádeníka na basu na turné, ale teď už i tohle realizují jen ve dvojici. Ally aktuálně změnil image, a s modrou přehazovačkou vypadá trochu jako anglická hospodská sígerská verze Jacka Whita. Nový album je zřejmě jejich nejpopovějším počinem, jak co se týče vyhlazeného zvuku, tak zjednodušených a více přímočarých písniček. Myslím to samozřejmě v kontextu jejich starší tvorby, tohle uslyšíte maximálně na Rock Zone, pro běžné komerční rádia je to pořád nehratelná alternativa. No, každopádně jsem byl zvědav, jak to bude znít, a hlavně jaký pocit z toho budu mít naživo. Nebudu vás napínat, naživo to funguje skvěle. Hopsavé, jednodušší písničky mají prostě drive a publikum rozhýbaly prakticky okamžitě. Je to víc riffově zaměřený, něco na způsob ROYAL BLOOD. Set byl samozřejmě postavený na aktuální novince, kterou když nezahráli celou, tak určitě z velké části. Několik mě neznámých písní tipuju že bude patřit na zmiňované EP, které mi trestuhodně uniklo (ale operativně jsem ho na místě zakoupil). No a do lehce přes hodinku trvající show se pak vlezlo už jen pár největších hitů (singlů) ze starších alb.

Ally i na albech často přechází do hrdelního řevu, teď se tam pohyboval tak 80% času. Praha byla startovní štace jejich evropského klubového turné, a zároveň tady podle jeho vyjádření hráli první koncert v roli hlavního účinkujícího. Asi takhle, dali do toho minimálně 110%. Upřímně jsem nevěřil, že při tom šíleném nasazení mu hlas vydrží celý set, ale dal to s přehledem. Dokonce ke konci, při hitovce „Motherless Land“, kde je celkem dost normálně zpívaných partů, prostě přepnul a bez nejmenšího problému zpíval čistě a jasně. Asi je vám jasné, že takovýto nápor, podpořený hlučnou kytarou a šílenými bicími udělá pořádný randál. Odhadem napůl zaplněný klub si to taky pěkně užíval. Překvapilo mě, kolik fanoušků něžného pohlaví koncert navštívilo a naplno to tam rozjíždělo. Bubeník Danny hraje stylem šíleného sadisty, snažícího se bicí rozmlátit na atomy. Samotnou sestavu má minimalistickou – rytmičák, jeden přechod a basový buben. Plus pár činelů. K tomu sedí relativně vysoko, téměř u nich stojí, takže bubnuje v předklonu. Nechtěl bych být jeho chiropraktikem. Nové skladby jsou už od začátku aranžované pro dvoučlenné kombo, ale co starší věci? Jak se s tím poperou, přece jen tam často byly velice výrazné basové linky. Vyřešili to jediným možným způsobem, pustili je z podmazu. Nevím, možná by ta živá basa, jak na koncertech, tak i na nahrávce, měla přidanou hodnotu. Každopádně pánové do nás natlakovali pořádně hlučný a energický koncert, bez hluchých míst, s neustálým a drtivým drivem.

V merchi měli bohužel jen aktuální album + předchozí EP, trika, obrázky, nálepky.