THRESHOLD - For The Journey

90%

Tak tohle se šestici anglických matadorů opravdu povedlo, ne že by těch zdařilých alb měli za dvě dekády existence zrovna málo, ale zde se skutečně jedná o vyvrcholení jejich dosavadní prog-metalové cesty. O to více překvapí, že přišlo po časech, které díky smrti jejich bývalého frontmana nebyly pro tuhle kapelu zrovna jednoduché. Jakým způsobem se však Angličané dokázali před třemi lety vypořádat se ztrátou dlouholetého zpěváka, to zasluhuje skutečný respekt. Obě dvě řadovky vydané právě od té doby jsou skutečně znamenité a THRESHOLD prostřednictvím těchto alb ukazují, že jejich studnice skladatelských fines ani zdaleka není vyschlá. Ať už jde o dva roky staré album „March Of Progress“, jenž upoutalo nápadnou melodikou, nebo o totožně pojatou (i když trochu hutnější) novinku „For The Journey“, vždy jde o trefu. Obě tato alba nazpíval již navrátilec Damian Wilson, který třímal mikrofon v řadách THRESHOLD již v dávných dobách počátku hudební pouti této skupiny. Svým power metalovým, avšak dosti vzdušným výrazem, který postrádá onu urputnost jiných borců v tomto ranku, si mne dokonale získal. Andrewa MacDermotta nahradil vyloženě dokonalým způsobem.

V čem je tedy novinka tak zdařilá? Především je to tím, že se THRESHOLD znovu podařilo přijít se sérií velmi dobře poslouchatelných skladeb, kde ona barvitost a progres nepřebíjí vstřícnost nových písní. Mám za to, že by se současní DREAM THEATER měli právě zde co učit, protože hudba Britů v sobě nemá onen nepříjemný zádrhel, jaký shledávám při každém kontaktu se současnou tvorbou Petrucciho party. U Američanů je totiž posluchač nejprve postaven před jakýsi obtížný úkol - zdolat materiál jako nějakou obtížně pokořitelnou horu, čemuž dopomáhají obvyklé desetiminutové instrumentální závody po ose Petrucci/Rudess v úvodních chvílích, než se teprve začne něco dít. Nic takového u THRESHOLD neexistuje, k podobně nepříjemným pocitům zde opravdu nedochází, naopak poslech  rafinovaně chytlavých skladeb, které však nikdy nespadnou k žádné lacinosti, si každý metalový fanoušek musí dokonale užít. V tom je síla THRESHOLD, fungují přirozeně, tak jak jsou, bez póz, bez ambice si stále něco dokazovat – sobě, světu, posluchačům, akademikům, kdo ví komu?

Je opravdu radost se právě albem jako je „For The Journey“ prodírat, každá ze skladeb má v sobě zakódovaný jistý prvek líbivosti, každá je proměnlivá, vrstevnatá, s velkým množstvím kytarových kudrlinek, vyhrávek a sól, stejně jako klávesových breaků, ale nic z toho zde není samoúčelné. Jde jim o čistotu, o dobrou metalovou skladbu bez klišé v podobě přehnané dramatizace. Celá letošní nahrávka je od své úvodní položky „Watchtower On The Moon“ lehce poslouchatelná, na exhibice se zde opravdu nehraje. Z devíti místních songů jen délka jednoho („The Box“) nepatrně přesáhne jedenáctiminutovou hranici, jinak se v podstatě jedná o pětiminutovky, což si myslím, že je opravdu ideální formát. Mezi výrazné skladby patří třeba mírná „Lost In Your Memory“, ale celek je vlastně tak kompaktní, že není na místě zmiňovat lepší a horší položky. Desku prostě chcete poslouchat stále dokola. Vlastně i ten digipackový bonus v podobě „I Wish I Could“ značí vynikající práci a z mého pohledu jeden z nejhitovějších a nejsilnějších momentů. Mám to dneska prostě tak, že pokud chci slyšet metalový prog, pak sáhnu právě po THRESHOLD. Už mnoho let naprosto skvělá věc, zdaleka se vyhýbající obvyklým neduhům žánru. „For The Journey“ je prostě další masterpiece.

03.10.2014	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz