THROWDOWN - Intolerance
Straight edge přísňák Dave Peters po delší pauze uvedl opět do chodu svoji mašinu jménem THROWDOWN, která spolu s obnovením činnosti přináší na trh i své nové album - „Intolerance“. Nahrávka přichází po dlouhých pěti letech od svého předchůdce a z tohoto pohledu není ani moc překvapivé, že zní tak, jak zní, a sice jako klasický comeback. Kapela se nepouští do žádných experimentů či nepředložeností a hraje pěkně na jistotu přesně to, čím se proslavila. Stejně jako na starších deskách do nás hustí tvrdé a ostré groove riffy, které podporuje maximálně razantní rytmika a korunuje principálův přesvědčivý přednes. Kapela jede přesně v duchu pořekadla „v jednoduchosti je síla“, ovšem nutno dodat, že v tomto případě je to správná volba, neboť přímočará intenzita a surová tvrdost byla vždy předností této party.
Nějaké ty balady a procítěný zpěv, které se vyskytovaly na minulém albu „Deathless“, jsou zdá se definitivně minulostí a namísto nich probíhá (opět) spíše koketérie s oldschool hácéčkem (viz úvodní nakopnutá „Fight Or Die“ nebo „Without Weakness“). Ovšem přes všechnu tu agresivitu, hlasitost a vztek jsou z novinky cítit i zkušenosti. Dave Peters je dnes již ostřílený harcovník a dobře ví, že hardcoreová naštvanost a hoblování jsou sami o sobě málo, a pokud chce pomýšlet na nejvyšší žánrové příčky, že je třeba být trochu variabilní, občas přihodit nějakou tu hudební parádičku (viz sólo ve skladbě „Born and Buried Alone“) nebo propašovat do zpěvu lehce melodickou linku či vymyslet silný, zapamatovatelný slogan do textu. A hlavně nesmí sekat jednu věc stejnou jako druhou.
Ano, z alba jsou (opět) slyšet ozvěny slavnějších kolegů PRO-PAIN, HATEBREED nebo PANTERA, a z dnešního pohledu se tak nejedná o nic nového pod sluncem. Konec konců já se tento fakt nijak ani nesnažím zastírat a připouštím, že kapela nikdy nebyla příliš originální a stejně tak novinka je víceméně klasický, lety prověřený mix groove metalu a hardcoru. Je tu ovšem jeden aspekt, který nelze ignorovat, a který staví THROWDOWN do trochu jiného světla, a sice že „Intolerance“ zní nadmíru přesvědčivě, důrazně, sebejistě. Po celou dobu z něho sálá neskutečná energie a kapele (resp. Petersovi) to odhodlání, angažovanost, vztek a straight edge přísnost prostě věříte, a to se ne každé kapele zaklínající se „true hardcore“ ideologií daří až takto dobře.
21.02.2014 | Diskuse (0) | Sicky |