TOTO - Toto XIV
A máme zde po letech další školení z hudebního dospěláctví. Americká kapela TOTO funguje na scéně již bezmála čtyřicet let a vždy byla zárukou mimořádného muzikantsví, prvotřídních hráčských výkonů a velmi dobře poslouchatelných, pompézně vystavěných skladeb, z nichž některé nepostrádaly ani jistou dávku hitovosti. V prvé půli osmdesátých let platili za hvězdy vyprodávající arény po celém světě, stejně jako tomu bylo v té době u kapel typu FOREIGNER nebo JOURNEY, od kterých se TOTO vždy lišili komplikovanější výstavbou skladeb, ale i větším stylovým rozpětím vlastní tvorby (kromě hitového pomp rocku, byly v jejich skladbách k mání decentně dávkované prvky jazzu, funky nebo blues). Dnes si stále udržují patřičný entuziasmus a vydávají kvalitní alba, sice v delších intervalech, ale pořád tak nějak hodná jejich pověsti. Co však TOTO zejména šlechtí, je skutečnost, že svou hráčskou zručnost nevystavovali prvoplánově na obdiv a nikdy jí nepoužívali samoúčelně, vždy jim šlo o písně, a to o písně ve všech směrech propracované, ovšem v žádném případě ne chaotické nebo přeplácané. Tihle šlechticové konformity se prostě vždy velmi dobře poslouchali a nová deska na tom nic nemění.
Taktovku v jejich řadách stále třímají dva zakládající členové, vynikající skladatelé a muzikanti, mezi kterými to ještě dnes hudebně jiskří jako zamlada – jmenovitě Steve Lukather (kytara) a David Paich (klávesy). Oba pánové sice za ta dlouhá léta vydatně přibrali na váze, nicméně to nic nemění na jejich vynikajícím muzikantství, jsou totiž pro hudbu této kalifornské AOR kapely naprosto nepostradatelní, protože jejich rukopis je stále odděluje od celé řady jiných a díky nim TOTO mají schopnost napsat velký rádiový hit (což se v minulosti mnohokrát stalo - viz. světově proslulé příklady jako „Hold The Line“, „Rosanna“ nebo „Africa“), ale také potenciál dostat do své hudby hodně nadstavby v podobě nejrůznějších žánrově nevyhraněných ozdob a kouzel. Steve Lukather je vlastně takový zaoceánský Michal Pavlíček, jeho kytara je ústředním prvkem hudby TOTO, zkrášlena preludii obou klávesáků sice zabírá popřední místo v celkovém zvuku Američanů, ale zároveň pracuje výhradně pro skladby. Nejde o kytaru a zbytek ansámblu, abych byl přesný, nýbrž o songy s precizní kytarou. Tam, kde se celá řada podobných kytaristů lopotí a výsledkem jejich snažení je pouze jazzem ovlivněný výtahový muzak, či bezobsažná hudba doprovázející naše nerušené nákupy v obchodních centrech, on přidává schopnost zaujmout hitem. Zpěv už několik let znovu obstarává Joseph Williams, který sice není původním zpěvákem TOTO, ale v kapele se již v minulosti jednou nacházel, a sice v druhé polovině osmdesátých let, kdy se na čtyři roky stal obstojnou náhradou za Bobbyho Kimballa.
Nová deska „Toto XIV“ dokládá, že pro jejich pojetí AOR nehraje čas opravdu žádnou roli. Když jde o hudbu, kterou se prezentují právě takový mistři jako oni, je v podstatě úplně jedno, jestli se píše rok 1981, 1999 nebo 2015, prostě dostanete parádní sadu hudebního eklektismu, kde se ve vší nenásilnosti děje mnoho parádiček. Hned v úvodu zaujme jazzovými výběhy protkaná „Running Out Of Time“, následovaná pompézní bombou „Burn“ (nejlepší song na desce), která má velký potenciál chytlavosti, pokračuje se však dál a to pro potřeby vkusově decentního osmdesátkového spotřebitele zkultivovaným blues „21st Century Blues“ s aranžerskými vstupy saxofonu a dalších dechů. Svižná „Orphan“ se vyvine z atmosférického úvodu, aby jí Williams, doprovázen vícehlasy, dodal punc dalšího ambiciózního hitu. Nadýchaně teskná „Unknown Soldier“ stojí na akustických kytarách a dává vzpomenout na tvorbu další znamenité kapely dávných dob a sice na art-rockové krajany KANSAS. Jisté kouzlo nostalgie má i noční velkoměstský výlet „Chinatown“ s funky kytarou. Celkově klidné pojetí této skladby, ale i některých dalších nudnějších z konce alba, trochu ředí výsledný dojem, první polovina nosiče je však skvělá. Druhá se sice nevyhne jistým momentům skladatelské unavenosti (výjimkou je „Great Expectations“), ale i tak jde o zdařilé album.
| 17.03.2015 | Diskuse (11) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
Stray | 22.01.2019 23:17 |
Seriál o TOTO nechystáme. Možná za dva roky profil celé diskografie, jeden velký článek. Ale TOTO na pokračování? To se nevyplatí! nejde ani tak o věc zájmu ze strany čtenářstva. Ten zájem opravdu není početný. A i kdyby snad byl, tak aspoň kdyby stál proti bezmeznému fandovství autora článků. Což rovněž, bohužel, nestojí. Za mne velmi dobrá kapelka, co má u nás pár zanícených fans... a od které znám zatím tak čtyři až pět alb, a dvě z toho vlastním, to opravdu není na seriál. Sorry.:-) | |
Razak | 22.01.2019 21:16 |
S vydáním staronové desky Old Is New jsem opět spadnul do Totománie, zeptám se tedy, zda náhodou nechystáte seriál o Toto. Loni a letos jedou turné ke 40. výročí a jejich diskografie skýtá nemálo známých, ale i opomíjených klenotů. | |
Painterman | 27.09.2018 21:12 |
Budem reagovat trochu oneskorene, ale predsa - neda mi :). V prvom rade chcem vyjadrit velku vdaku a uznanie Strayovi, ze pise recenzie na albumy, ktore na inych weboch odignoruju, pricom ide o velmi dobru muziku. To plati aj pre album TOTO - XIV. | |
Stray | 21.03.2015 12:18 |
Album "Toto IV" (1982) je nehorázná vymazlenost, určitě jedno ze tří nej AOR alb všech dob. Musím si to hned znovu pustit.:-) A tímto se definitivně zařazuji mezi tzv. "Totaře". :-) Kdo jsou to Totaři? Příznivci kapely TOTO, kteří jezdí na pravidelné výjezdy za koncerty své oblíbené kapely s agenturou Ozzy a Potkan. Zmíněné výpravy příznivců pop/rockových melodií i virtuozity se staly už tradicí.:-) | |
| chuge | 20.03.2015 20:53 |
Koukám, že alespoň někdo si všimnul, že Toto mají novou desku ... díky moc za to. Dnes jsem CD poslouchal a musím říct, že pro mě zdaleka nedosahuje kvalit desek jako u jiných TOTO alb a už vůbec ne zvukově, hlavně ty bicí. Velice mě to překvapilo, protože jejich album TOTO IV získalo Grammy pro nejlepší sound a desky TAMBU a MINDFIELDS měli nominace pro nej sound a fakt hrajou. BEST tracks pro mě: Running Out Of Time, Chinatown (má slabost David Paich) a Great Expectations. | |
Stray | 19.03.2015 01:09 |
Díky, každý čtenářský příspěvek potěší. Po dvou letech těchto stránek jsem se dopachtil ke dvěma stovkám adres denně, což je skvělé, ale nepochybuji, že může být trochu lépe. Do týdne snad rozbor žhavých aktualit z nejkýčovitějšího království evropské metalové hudby - recenze "Suomi style bleeding" novinek (ENSIFERUM, NIGHTWISH). | |
| Ondrush78 | 18.03.2015 17:47 |
Výborně napsaná recenze. Díky. Album XIV je u mě společně s War of Kings od EUROPE tím nejlepším, co v letošním roce zatím vyšlo. Kingdom of Desire a Mindfields sice nezůstaly překonány, ale i tak jde o úžasné album. I já mám nejraději Burn. Ta skladba má neuvěřitelnou sílu. Dále pak hitové Orphan a Holy War, nádhernou baladu odzpívanou Lukatherem Unknown Soldier a finální Great Expectations, kde zpívají všichni tři zpívající členové (Williams, Lukather a Paich). | |
Imothep | 18.03.2015 15:37 |
Jeste teda pro uplnost, kdyz jsem za stouru, Joe se do TOTO dostal az ve tretim sledu :o) | |
Imothep | 18.03.2015 15:36 |
Darebaku, takze jsem zase sedl na lep :o)) | |
Stray | 18.03.2015 11:20 |
Imothep: Už tak nějak dokážu odhadnout, na jakou recenzi budeš reagovat. A taky znám tvou oblibu muzikantů, kteří se do řad velkých jmen dostali až v druhém sledu.:-) | |
