TRNY A ŽILETKY - Baví nás křížení žánrů (rozhovor)

Jihomoravští TRNY A ŽILETKY působí čím dál etablovaněji na mapě tuzemské scény a tak bez zaváhání háží do placu třetí řadovku nazvanou stylově „Třetí hlas“. Novinka je oproti druhému albu „Podměstí“ zas trochu jiná, sound dle mého zkvalitnil a zčitelněl, ubylo black metalu, postupy se dnes vykazují větší mírou různorodosti a nadžánrového přesahu, přesto však mám pocit, že projekt přirozeně navazuje tam, kde dva roky nazpět skončil. Měl jsem před pár dny možnost kapelu ohledně nového alba vyzpovídat. Na mé otázky tedy odpovídali hned dva členové - Majkl a Desed (alias 10).

Jakým způsobem nový materiál vznikl? Jste s výsledkem spokojeni? Měli jste předem danou představu, kam se v rámci nové tvorby chcete hnout, nebo naopak, jde o výsledek spontánní tvorby?

Majkl: Když jsme se před 4 lety rozhodli, že uděláme druhé album, tedy „Podměstí“, začali jsme více přemýšlet o hudebním směřování T&Ž a tak máte i na „Třetím hlase“ možnost zhodnotit, kam jsme se na té cestě dostali. Po spontánním prvním albu jsou ta dvě navazující komplexnější a promyšlenější. Líbí se nám vytvářet, doufám, funkční celky křížením různých žánrů. Tahle záliba ostatně prostupuje všechna tři alba.

Co si zpětně myslíš o předchozí desce „Podměstí“ a v čem slyšíš hlavní rozdíly nového alba „Třetí hlas“? Kladli jste na sebe při psaní aktuálních skladeb vyšší nároky? Jak vůbec probíhá ten proces? Stanovíte si předem alespoň to, kam se s novinkou dostat nechcete?

Majkl: „Podměstí“ bylo důležitým krokem k identitě T&Ž jako svébytného projektu. Vzali jsme některé prvky prvního alba a rozvinuli je. Je to, podle mě, sevřenější a kompaktnější album než debut a jasně určilo fundament, ze kterého vycházíme. Nechci ale aby to znělo příliš zaujatě. Ten určitý hudební vývoj je do značné míry zcela přirozený.

Deska vlastní výborný zvuk, masivní, plný a velmi moderní, bylo těžké jej docílit? Kdo je za něj zodpovědný?

Majkl: Zvuk alba je důsledek dlouhodobější spolupráce s Otynem z Davosu, který je za něj zodpovědný. Víme kam se chceme dostat a Otyn je velmi šikovný a zkušený. Je to docela jednoduché. :-)

Vaši kapelu považuji za stylově ne až tak vyhraněnou, těší vás tohle zjištění? Je záměr nemít hranice až tak pevně dané a zacházet s určitými přesahy či abstrakcí? Berete si do skladeb totiž ingredience z většího počtu metalových subžánrů s tím, že na každém dalším počinu je ten poměr mezi nimi jiný. Nicméně pořád jde o mozaiku.

Majkl: Ano, těší nás to. Už jsem řekl, že nás baví křížení žánrů a jejich spojování ve funkční celek. Spojení hudby, příběhu a emocí je naší základní hybnou silou a nemít při tvorbě okolo sebe příliš žánrových mantinelů je osvobozující a také zábavnější.

V recenzi jsem napsal, že představujete muziku pro šílené lidi ujíždějící na nedekódovatelných vzkazech, napsal jsem to z toho důvodu, že se ve vašich skladbách velmi často užívá metafor, záměrně absurdních slovních spojení, divnotvarů a krkolomných popisů, není to trochu fuška sestavit text vyjadřující nějakou charakteristiku, ze kterého jen těžko někdo pozná, o co vlastně jde?

10: Texty nejsou jednoduché, nedávají nic zadarmo a myslím, že nechávají velký prostor pro fantazii. Stalo se něco, v co jsem v koutku duše doufal, že se stane. Lidé se mnou na chatech o textech diskutují a připisují jim různé významy. To je pro mě velké zadostiučinění. Stejný pocit, jako mám u textů, u mě vyvolává i hudba, kterou od členů T&Ž dostávám. Nemá jeden rozměr, není hudbou do výtahu, bez soustředění v podstatě není možné ji vstřebat. Takže záleží, jestli budeš chtít pochopit, hledat, mít představivost a fantazii, nebo se tím nebudeš chtít zabývat. A tak si můžeme říct, že ony kódy/texty jsou hlouposti, nebo třeba, že jsou třeba fantastické. Každý, jak uzná za vhodné.

Soudě dle poslechu novinkových skladeb je pro vás abstrakce důležitou formou vyjádření, stejně jako temnota a tvrdost, co si o tom myslíš? Baví vás věci neulehčovat, nechat posluchače ať maká, ať se sám myšlenkově s věcí popere?

Majkl: Abstrakce a surrealismus jsou velmi důležité. Děláme ale jen to, co máme sami rádi. Rádi se necháme odtáhnout do míst, kde nic nemá konkrétní tvar a detaily. Rádi spojujeme fragmenty (žánry) do koláží, nových celků. Hudba jde ruku v ruce s texty a 10 má výjimečný talent dát svým textům nejednoznačnost a ponechat velký prostor fantazii a imaginaci.

10: Abstrakce, temnota a tvrdost jsou důležité ingredience pro T&Ž. Tohle není složité, ba právě naopak zcela prosté, děláme to, co nás baví, tak jako mnoho kapel před námi a bude mnoho dalších i po nás. Nemáme co ztratit, můžeme jenom získat. Majkl nastřelí základ písně a my ostatní se snažíme mu pomoci nápady rozvinout, přidat víc vrstev, barev. Samozřejmě by nám nevadilo, kdyby hudba zasáhla co nejvíc lidí, ale pokud jsme trochu realisti, tak nám je jasné, že tomuto těžkému bodajícímu monstru není dáno být masově populární. Toho jsme si plně vědomi, ale album T&Ž nemohlo být jiné, než jaké je. Nemáme žádná přehnaná očekávání. Další album může být klidně jiné, pokud nás to jinam potáhne, anebo třeba nebude žádné. To se uvidí.

Co vlastně vyjadřuje „dech ryby“ a „křik motýla“ z názvu jedné ze skladeb?

10: Úryvek textu - „Dech ryby a křik motýlů“:

Sklízím neužitečné věci,

iluze, co smysl nedávají.

Tyto zdánlivé zbytečnosti

nedozírnou cenu mají.

Dech ryby a křik motýlů vyjadřují absurdní, zbytečné, neexistující věci pro jednoho, abstraktní malebné a mega zajímavé věci pro druhého. Myslím, že T&Ž právě tací jsou. Pro někoho mají nulovou hodnotu a pro někoho nedozírnou. Tyto zdánlivé zbytečnosti pro mě nedozírnou cenu mají.

Tématem skladby „Mimikry“ je zřejmě přetvářka nebo hraní si na někoho jiného/lepšího, můžeš třeba o téhle písni něco prozradit? Proč se zde nachází bzučení včel, pokud vím, skladba nemá souvislost se stejnojmenným dílem z normalizačního krimi-seriálu Třicet případů majora Zemana?

10: Mimikry není nijak motivovaná smyšlenou skupinou Mimikry z cyklu Majora Zemana, která měla představovat The Plastic People of the Universe. Song „Mimikry“ je o tom, že někdy nejsou lidi tací, jak vypadají, nejsou tím, kým se zdají být. Ano může být i o přetvářce, nebo o tom, že bychom chtěli být někým jiným, ale karty máme rozdány právě takto. Můžeme se chtít změnit a ono to i jde, ale ty určité rozdané rysy máme v sobě a je těžké je ignorovat.

Úryvek textu - „Mimikry“

Ošklivě zjizvený,

ale na venek nic vidět není.

Krycí mimikry,

vlk se skrývá v kůži beránčí.

A2V: S majorem Zemanem to opravdu nemá společného nic. V zájmu udržení objektivity světa k tomu mohu jen říct, že na našem albu má realita jen malý prostor. Pokud vůbec nějaký má. Všechny zvuky, slova či pojmy, které používáme, nejsou rysy samotné skutečnosti, nýbrž výtvory naší mysli a leží za hranicí existence a neexistence. ;-)

Vzhledem k současnému dění na Ukrajině poutá pozornost i song „Johny B miluje válku“, co můžeš říct o námětu této neklidné písně?

10: John B je o nejkrvavějších vůdčích osobnostech v dějinách, většinou velice charismatických a stejně takt krutých nelidských lídrech, jako byl Adolf Hitler…a další. Píseň byla napsána ještě před válkou na Ukrajině.

Úryvek textu - „John B miluje válku“

Už vyplouvá loď Johna B.,

na palubě mrtví tančí.

Děla drží rytmus precizní,

krev z prsou války sají.

Jednou z nejtvrdších a nejvýraznějších věcí je možná „V ateliéru madam Magnoliové“, o jakém místě je zde ve vší hektičnosti pojednáváno? Jaký význam pro vás mají místa, která snad ani neexistují?

10: To je taková moje Urbex úchylka. Miluju místa, která někdo už dávno opustil, pokud v nich zůstaly i věci z běžného života ponechané na pospas zubu času, tak se mi líbí dvakrát tolik. Úplně prázdné budovy už pro mě takové kouzlo nemají. Vůně, nebo pach místa spolu s magnetizující atmosférou, vyvolávají fantazii, která jede na plné obrátky a přehrává příběhy, které se tu mohly odehrát. Tyto místa už vlastně neexistují, nejsou nikým využívána. Řekněme, že madam Magnoliová je bytost z jiného světa, která si tě vybrala jako svého druha a má takové schopnosti, že ty ji budeš následovat, ať chceš nebo ne. Krmí se tvou absolutní oddaností. Nemá vizáž ani tvar člověka, mimochodem v klipu ji můžeš v několika záběrech vidět. Našel jsem ji ve starém opuštěném kostelu v příhraničí bývalé NDR.

Úryvek textu - „V ateliéru madam Magnoliové“

Na místech, která neexistují,

dlí bytosti a pečlivě tě sledují.

Jestliže jsou opravdu smyšlené,

tak kde se berou rány a krev.

Majkl: Mista, která neexistují jsou zároveň dalším charakterizujícím prvkem T&Ž a nového alba. Místa kam zapadneme neexistují, dokud si je sami nevytvoříme.

Titulní „Třetí hlas“ vlastní výtečně znějící riff a parádní groove, co si myslíš o téhle skladbě, která celé album vlastně zahajuje? Z mého pohledu to byla dobrá volba na začátek.

Majkl: Ta skladba je úvodem do stejnojmenného alba. Má v sobě nejednoznačnost, manýrismus, potřebnou dávku abstrakce, melodií i progresivního přístupu. Charakterizuje tak celé album, určuje jeho dynamiku a my jsme nemohli na začátek vybrat žádnou jinou.

10: Úryvek textu - „Třetí hlas“

Třetí hlas promluvil,

jdi za nosem, když nevíš kudy jít.

Zdáš se být rozpolcený

ve válce mezi dvěma hlasy.

Z celku se vlastně vyjímá i závěrečná „Nekonečný“, v rámci ní se střetáváme s vyšší mírou melodiky, písničkovosti a nějakými folklórními prvky, koho napadlo podobným způsobem v závěru odlehčit terén? Co můžeš říct o této skladbě?

10: Majkl a A2W udělali tři pomalejší písně. Přiznám se, že jsem chtěl tohle album rychlé, tvrdé, uřvané, hrubé a trochu jsem s těmi písněmi písněmi bojoval. Nechtěl jsem, aby byly přirovnávány k DARK GAMBALLE, tak jsem navrhl dát písně co nejdál od sebe a kluci souhlasili. „Třetí hlas“ navodil atmosféru a „Nekonečný“ mi připadal od prvního poslechu jako ideální silná píseň na konec. Poslední pomalá píseň se už na album nevešla.

Úryvek textu – „Nekonečný“

Nespočítáš, kolik jsi měl jmen

a kolikrát před davem utíkal.

Byl mučený a bez soudu odsouzen.

V pátek tě zabili, ale smrt tě nechtěla.

Majkl: Akordeon na začátku byl nápad 10. Já jsem rád, že s tím přišel, protože tak ještě proměnil její atmosféru. Původně ta melodie byla napsána pro klavír a celá skladba byla ještě melodičtější. Teprve s příchodem akordeonu jsme přepracovali slokové pasáže a „Nekonečný“ byl na světě.

Deska nakonec vychází u Magick Disk Musick, bylo to předem jasné? Jste s vydavatelem spokojeni? Novinka v digipackové verzi působí naducaně, vlastní dva booklety, navíc velmi zajímavě graficky zpracované, proč jste se nyní rozhodli pro tuhle štědřejší verzi cd nosiče?

10: Nebylo moc o čem přemýšlet. Berryho jsem se zeptal jako prvního, byl nadšený a nikoho dalšího jsem se ptát nepotřeboval. Není mnoho takových ryzích bytostí, jako je Berry. Děkuji vesmíru, že mi ho poslal do cesty. Jenom se podívej na ten booklet, na tu přepečlivou práci. Duo František Berry Březina a Michal Fornous jsou moc šikovní. O tom jak bude vypadat booklet rozhodl sám Berry, poslal nám náhledy a my nadšeně souhlasili. Podobná spolupráce je i s mistrem Otynem ze studia Davos. Není těžké být v symbióze s takovými lidmi. Jsou dobří a my jim věříme.

01.12.2022	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz