TWISTED SISTER - Doživotní stigma školních vzpour (profil)
Historie někdejších glam-metalových hvězd z Long Islandu ve státě New York je mnohem zdlouhavější a zapeklitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Začíná totiž o deset let dříve, než vůbec kapela TWISTED SISTER vypustila své debutové album a je lemována nespočtem personálních obměn a stovkami klubových koncertů. Díky nepolevující koncertní aktivitě, stejně jako díky neovlivnitelné hře osudu, který na počátku osmdesátých let zkřížil cestičky všech pěti pozdějších spoluhráčů, účinkujících dlouhou dobu s rozličnými formacemi po okolí New Yorku, uvízlo v pomyslné pavoučí síťce právě několik jednotlivců, kteří se měli později stát celosvětově proslulými muzikanty a na několik sezón žhavou atrakcí všech velkých metalových žebříčků. TWISTED SISTER navždy zůstanou spjatí s několikaletým obdobím, jenž bylo lemováno úspěchem zejména alba „Stay Hungry“ a singlů z něho vzešlých, které představily světu bizarně zmalovaný band, jenž podněcuje adolescenty k rebelii proti autoritám, ať už kněžím, učitelům nebo přespříliš přísným rodičům. Díky komediálnímu zabarvení videí, ve své době často rotujících na MTV, se z kapely stala žhavá atrakce a jedna z vůbec prvních multi-platinových událostí na americké metalové scéně. Bohužel však ono období úspěchu (v roce 1985 dělala TWISTED SISTER na americkém turné předkapelu např.METALLICA) netrvalo příliš dlouho a tak kvintet dodnes zůstal synonymem oněch několika hymnických roztodivných singlů, jejichž obrazové zpracování si získalo velkou popularitu. Jenže při zpětném pohledu na celou šíři jejich portfolia, nejsou TWISTED SISTER jen kapelou několika zábavných popěvků, ale zanechali za sebou celou řadu vynikajících alb. Zde je další profil.
Osud nadějného kytaristu Jay Jay Frenche (vlastním jménem John Segall) zavedl koncem roku 1972 do New Jersey, kde se připojuje k rozšafné glitter-rockové kapele SILVER STAR, osazenstvo které tehdy oblibuje lesklé přiléhavé oděvy, vysoké boty na podpatcích a všemožná malovátka, platí tak za jakousi obdobu tehdejších zavedených klubových akvizic z klubu Max´s Kansas na Manhattanu - NEW YORK DOLLS, byť jejich úrovně SILVER STAR ani zdaleka nedosahují. Bylo to jen několik měsíců poté, co se John Segall ocitnul v Queensu, ve zkušebně jakýchsi dvou židovských bláznů, kteří vehementně proklamovali svůj zájem o postavení největšího namaskovaného rockového bandu, jaký kdy svět zažil. Na zmíněné zkoušce sice John udělal na oba podivíny vcelku dojem a byl do poslední chvíle mezi žhavými kandidáty na post sólového kytaristy, nicméně mu jej nakonec vyfoukl jakýsi drzoun z Bronxu, jmenující se John Paul Frehley. V řadách KISS později známí jako Ace.
Jay Jay French se u glamových SILVER STAR zabydluje jako kytarista, ale protože se ve svých ambicích a hudebním přesvědčení členové této kapely poněkud rozcházejí, brzy ovlivňuje celou řadu věcí, počínaje změnou názvu kapely, který od počátku nenávidí, a to na pro něho přijatelnější TWISTED SISTER. Do roku 1976 kapela velmi často koncertuje po klubech Velkého shnilého jablka a získává si pověst stabilní glam-rockové kapely lokálního formátu, personálních obměn je v jejich řadách za ta léta nespočet, avšak jediný muzikant zůstává – Jay Jay French. V onom roce 1976 se zkříží jeho cesta s druhým členem pozdějšího kvintetu. Danny Snider (později se přejmenoval na Dee Snider) do té doby působil v kapelách jako PEACOCK a HEATHEN a vyznával mnohem mohutnější hardrockový sound, vždyť také jeho silný hlas budil opravdový respekt. Pomalu se tak hudba TWISTED SISTER, kteří tou dobou účinkují už asi ve své šesté sestavě, přiklání k tvrdšímu hardrockovému zvuku a z jejich hudby je rázem mnohem více cítit ovlivnění zatěžkanějšími evropskými kapelami jako jsou velikáni LED ZEPPELIN nebo BLACK SABBATH, ovšem také legendárním zhýralcem a hororovým performerem Alicem Cooperem. Do konce sedmdesátých let už jsou TWISTED SISTED vyloženě metalovou kapelou a na počátku následující dekády dokonce podepisují nahrávací smlouvu se Secret Records, byť to na desku ještě několik let nevypadá. V roce 1982 se ustaluje jejich pětičlenná a po dobu vydávání jejich pozdějších řadových desek i neměnná sestava. Přichází tedy sólový kytarista Eddie „Fingers“ Ojeda, baskytarista Mark „The Animal“ Mendoza a bubeník AJ Pero. Nahrávání debutové desky se ujímá Pete Way z UFO a byť několik nadšenců a srdcařů nad debutem „Under The Blade“ jásá, zpětně je zřejmé, že první album toho moc pozitivního nevlastní. Je z něho cítit spěšná práce, nepříliš zainteresovaná produkce a zvuk také není bůhvíjaký, což je členy kapely později omlouváno velmi malým rozpočtem. Opakem však je zájem o kapelu, který samozřejmě narůstá a jejich koncerty jsou na východním pobřeží Spojených států amerických vždy plné. O kapele se začíná mluvit jako o nové metalové senzaci, která je odpovědí na dění na Britských ostrovech, zasažených tou dobou horečkou NWOBHM.
V roce 1983 podepisují TWISTED SISTER kontrakt na čtyři alba s mnohem větší stájí Atlantic Records, což je brzy posunuje o několik pater vzhůru. Rozpočet na albového následovníka je tímto mnohonásobně navýšen a všemu také odpovídá výsledek. Mnozí glam-metaloví srdcaři dodnes počítají druhé album „You Can´t Stop Rock´n´Roll“ k tomu nejlepšímu, co americká scéna v prvé půli osmdesátých let vyvrhla a i já tvrdím, že tahle nahrávka, stále ještě prostá pozdějšího scénárismu a honby za singly, neztrácí pořádnou rock´n´rollovou duši a energii. Vše působí hodně divoce a přirozeně. Pokud tak nejste fanoušky vyloženě profláklých generačních hymen a velkých hitů, pak vězte, že právě „You Can´t Stop Rock´n´Roll“ může pro vás znamenat v diskografii TWISTED SISTER tu pravou volbu, o čemž by zde mohly svědčit skladby jako „The Kids Are Back“, „Ride To Live, Live To Ride“, „The Power And The Glory“ nebo titulní chorál. Jasně, u TWISTED SISTER nikdy nešlo o nějaký noblesní umělecký dojem, takže si svým zemitým a řízným zvukem a rovněž přístupem, jenž šel vstříc masám, brzy získali visačku kapely pro vidláky. Je zde zkrátka zachycena zdravě nabuzená kapela, kterou lze počítat mezi průkopníky doslovné metalové hudby ve Spojených státech. Dee Snider svým silným hlasem potvrzuje roli skutečného lídra a zmalované tváře všech členů značí, že TWISTED SISTER nepůjdou cestou umírněné konformity a politické korektnosti, naopak budou brzy hodně velkému počtu maloměšťáků drtit vnitřnosti. Nad vším tím dlel ve studiu producent Start Epps.
V roce 1984 kapela konečně zažívá celosvětový úspěch, protože třetí deskou „Stay Hungry“ vstupují TWISTED SISTER na území opravdových hitů, které v éteru rotují s velkou pravidelností. Skladby jako „We ´re Not Gonna Take It“ nebo „I Wanna Rock“ zaznamenaly díky MTV ohromný ohlas a prakticky dodnes platí za klasiku své doby. Dobře známé komediální klipy brojí proti autoritám a kapela si získává mnoho nových fans, ovšem i hodně velký počet odpůrců. Nepříliš komplikovaný glam-metal s výraznými slogany se zkrátka trefil do své doby. Deska dál obsahuje několik divokých hymen jako „Burn In Hell“ nebo „The Beast“, prostřednictvím kterých (dosti prvoplánově) skáče kapele na lep velká spousta amerických puritánů. Ale tehdy byla prostě jiná doba, takže to co dnes může leckomu připadat úsměvné, bylo v době nástupu heavy metalu považované div že ne za hrozbu. Vlastně kvůli těmto skladbám, ale i kvůli výše zmíněným singlům obhajujícím vzpouru a násilí vůči autoritám, se kapela dostává do křížku s několika mravokárnými organizacemi ve Státech, zejména s neblaze proslulou P.R.M.C.. Dee Snider musí před soudem v roce 1985 obhajovat důvody a poslání skladeb vlastní kapely, což je z dnešního pohledu doslova neuvěřitelné, protože jak dobře víme, TWISTED SISTER byli vždy spíše zábavnou rock´n´rollovou kapelou, než nějakými satanisty s vnitřním nutkáním a posláním páchat zlo a zkázu. Deska „Stay Hungry“, kterou produkoval Tom Werman, obsahuje i vynikající power baladu „The Price“, velmi dojemnou píseň, která ukazuje směr mnoha dalším metalovým songům romantického ražení.
Už o rok později přichází čas na čtvrté album „Come Out And Play“, které si kladlo za cíl zopakovat úspěch předchůdce a přestože se jednalo o stejně silnou nahrávku, napráskanou od začátku do konce samými tutovkami, podobná trefa do černého se už v komerčním slova smyslu nekonala. Nešlo v žádném případě o provar, ale necelý milión prodaných kusů byl oproti čtyřem miliónům výlisků „Stay Hungry“ tak trochu ústup. Nicméně kapela se zřejmě nacházela na svém absolutním skladatelském vrcholu a vybrousila svůj styl do úderných, přímočarých hymen. Dee Snider pěl svým srdnatým chlapáckým hlasem jako o život, zkrátka rozhodně nedošlo k žádnému závažnému přešlápnutí. Koncerty nejsou sice zas až tak časté jako v roce 1984, ale pětice neztrácí nic ze svého potenciálu. Pomalu je však cítit, že velkým úspěchem poznamenaní muzikanti mají rázem mnoho odpůrců a ani soud s P.R.M.C. jim na náladě nepřidává, což se samozřejmě podepisuje na atmosféře uvnitř kapely a na aktivitách, kterých citelně ubývá. Co se týče samotného Snidera, jenž byl vždy hlavní tváří TWISTED SISTER, do dnes mne zaráží, jak je možné, že se zpěvák podobného kalibru nemohl po jejich rozpadu prosadit.
Přejděme tedy k oné řadovce z roku 1985. Na albu „Come Out And Play“ vystupuje celá řada hostů, z nichž tím nejvýraznějším je Alice Cooper, jehož hlas je ke slyšení v několika částech nahrávky (třeba hned v úvodní skladbě), sólový pěvecký part má však Cooper až v rock´n ´rollové halekačce „Be Chrool To Your Scuel“, kde kromě něho hostuje i Billy Joel. Album produkované Dieterem Dierksem (produkce SCORPIONS, ACCEPT) vlastní celou řadu výborných hymen, takže když zmíním titulní song, předělávku od šedesátkových plážových hvězdiček THE SHANGRI LAS „Leader Of The Pack“ a dále pak metalové dusárny „You Want What We Got“ a „I Believe In Rock´n ´Roll“, nikdy se TWISTED SISTER nezpronevěřili svému stylu. Za nejlepší skladbu považuji určitě „The Fire Still Burns“, kde mohutný Sniderův chorál připomíná vokální projev Blackie Lawlesse z W.A.S.P., kterým se tehdy rovněž hodně daří.
Přestože se kapele podařilo přežít těžké několikaměsíční období a soudní tahanice s P.R.M.C., tak jako tak to všechny poznamenalo, navíc sílil tlak z vydavatelství a té vlasovité konkurence bylo také rázem všude plno. Do toho všeho se brzy dostavily i personální problémy, kdy odešel bubeník AJ Pero a byl nahrazen Joe Francem. Končící kontrakt s vydavatelstvím se rázem mnoha lidem u Atlantic hodil. Poslední řadovkou TWISTED SISTER tak stále zůstává hodně pop-metalová „Love Is For Suckers“ z roku 1987, která postrádá někdejší zápal kapely a absentující metalový fundament zde nahrazují odlehčené popěvky ve stylu glamové módy z Kalifornie, což samosebou „kapele pro vidláky“, jakou údajně TWISTED SISTER byli, sedělo mnohem méně. Nad producentským pultem seděl tehdy opravdový specialista na kalifornský rock své doby - Beau Hill (mimo jiné třeba RATT), jeho vklad však desku od absolutního provaru nezachránil. Stejně tak nepomohla výpomoc od několika výtečných muzikantů ze scény (např. kytarista Reb Beach). Hodně záhy, tedy ještě do konce roku 1987 dochází k rozpadu kapely, neboť to vzdávají Dee Snider i Jay Jay French. První jmenovaný brzy zakládá jakýsi nastupnický band DESPERADO, který však podepíše natolik špatnou smlouvu s problematickým labelem, že pod tímto názvem vlastně nemůže nikdy později nic nahrát a vše vězí několik let na mrtvém bodě. Doba se pomalu mění a na nějaké TWISTED SISTER se stále rychleji zapomíná, do začátku devadesátých let jsou již, co se týče regulérního fungování, dávno uzavřenou kapitolou. Dee Snider v roce 1995 sice účinkuje v další kapele WIDOWMAKER, ale úspěch se opět nekoná, doba už je prostě zcela jinde. A tak se od roku 1998 v nepravidelných intervalech průběžně vracejí pouze za účelem reunionových turné a koncertů. O žádné nové desce však dosud nepadla ani zmínka, kapela tak navždy zůstane jednou ze stěžejních formací oné zmalované glam-metalové scény, přesněji řečeno její první (metalovější) vlny, počítající se zejména mezi roky 1982-1985. V druhé polovině osmdesátých let byla ta konkurence již tak velká a samotní TWISTED SISTER se rozhodně nenacházeli ve zdravém rozpoložení, navíc neměli dobrou smlouvu (peníze začali hrát i metalovém byznysu čím dál větší roli), že své dříve nadějné průkopnické pozice zkrátka a dobře neudrželi.
Doporučená alba:
You Can´t Stop Rock´n ´Roll (1983) 80%
Stay Hungry (1984) 80%
Come Out And Play (1985) 80%
16.01.2016 | Diskuse (8) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Bluejamie65 | 21.01.2016 17:00 |
Jen bych ještě připomenul, že Dee Snider má za sebou i sólová alba, nebo spíš alba vydaná pod svým jménem,z nichž Never Let the bastards Wear you down rozhodně dává smysl a doporučil bych ho připojit k hromádce zmíněných řadovek. Taky je třeba připomenout, že v klipech ukazovaná vybídka ke vzpouře je fenomén, který je spojován s Dee Sniderem a Twisted Sister ne úplně právem a ne v tom smyslu, jak se Snider k mládeži stavěl. Přesněji Dee chtěl pomáhat teenagerům projít pubertou tak, aby to nebolelo, aby si vydobyli svou míru svobody, ale současně, aby nerozbíjeli kontakt s rodiči, nepropadli drogám a nemuseli řešit náctiletá těhotenství atd. Vlastně ještě před rokem 1987 nejdříve časopisecky a potom dokonce jako kniha vycházel Dee Snider´s Teenage Survival Guide, který opravdu dával použitelné rady, dodnes se prodává a v hodnoceních je chválen. http://www.goodreads.com/book/show/3165756-dee-snider-s-teenage-survival-guide |
Stray | 20.01.2016 17:26 |
Jasný kámo, nálož rokenrolu bude pokračovat, recenzi na nový MEGADETH si beztak můžete přečíst u kdejakých blbců! :-)Tady tohle je totiž spešl prostor.:-) P.S. Zrovcna jsem dokoukal film "Podfu(c)k" od Gáje Ričího, tak se trochu nalazuju na podobnou diskusní notičku, sháním "Sbal prachy a vypadni", jasný? bouchačku ti tlačím na nosní přepášku. |
Patrik | 20.01.2016 13:57 |
Není toho moc. Kvalitnější články o metalu jinde nanajdu, takže čím víc, tím líp. |
DarthArt | 20.01.2016 13:17 |
Stray: Jen to sypej do žlabu, rokenrolový prasata nesměj zůstat hladový :) |
Stray | 19.01.2016 20:55 |
SCORPIONS? Teď? To asi nevyjde. Někdy jo, ale teď asi ne. Někdy si připadám jako bych plnil misky hrachovou kaší. Twisted Sister? Plesk ho tam. Dokken? Tady to je. Quiet Riot? Musí stačit, nepřidáváme. Ty bláho, do konce týdne přijdou Ratt a Stryper, páč si ty čtyři napsaný díly Motley Crue furt odkládám na horší časy. :-) |
DarthArt | 19.01.2016 20:42 |
Stray: Jen to tam syp, co to jde! Když do toho je chuť, musí se okamžitě využít! Vždyť si ty články můžu číst i třeba za půl roku. Už to tam zůstane! A koukej napsat taky Scorpions, když se v nich po sto letech konečně mám chuť začít orientovat! |
Stray | 19.01.2016 17:20 |
Posledních deset článků začíná mít Crazy Diamond konečně svůj pořádnej ksicht.:-)Ale stejně mě to nedá se nezeptat, není toho glam-metalu na čtenáře najednou moc? Že bych jako zas na chvíli přeřadil na normální provoz, páč se zdá, že jsem se do tématu tak zakousl, až se mě nechce poslouchat a psát nic aktuálního. :-) |
rumcajs | 17.01.2016 11:53 |
Já k TS nikdy moc nepřilnul a přiznám se, že když jsem před lety zjistil, že jsou bráni jako metalová kapela, bral jsem to jako špatný vtip. Je ale pravda, že jsem je do té doby znal jen jejich dvou profláklých hitů. Nicméně ani poslech Stay Hungry a Come Out and Play na tom tehdy moc nezměnil. Teď zrovna poslouchám znova Come Out and Play (na doporučení recenze) a musím říct, že je to fajn. Ve srovnání s vrcholnými představiteli NWOBHM jako Judas, Iron a Saxon sice pořád neobstojí, skladby mají moc "zábavový" nádech, ale album má dobrou energii a pár skutečně metalových pecek.Takže minimálně COAP je hodně dobré album a za mě zatím opatrně 75%. |