UMBRTKA - Procházka industriální periferií (rozhovor)

Vlastně by se o kapele UMBRTKA dalo říci, že jde o západočeskou blackmetalovou stálici, jenže se stylovým zaměřením to u nich zas až tak jednoznačné nebude, protože díky zálibě členů v opěvování různých průmyslových zákoutí se do jejich hudby vkrádá i industrial, nemluvě o undergroundovém přístupu a celkové stylizaci - výsledkem je styl, který je soudě dle nalezených pramenů nazýván šedým metalem. Ve spolupráci s aktivním čtenářem těchto stránek, vystupujícím zde pod přízviskem Valič, byla pečlivě sestavena série otázek, na které zde odpovídali dva ze čtyř členů kapely - Morbivod a Well. A protože UMBRTKA nemá momentálně venku nové album, rozhovor se točil převážně okolo nahodilých zajímavostí, takže zdejší témata spíše rekapitulují některé body (ať už klíčové nebo kuriózní) jejich minulosti. 

Jak se tedy v současné době daří? A co UMBRTKA v nejbližší době chystá a má v plánu?

Morbivod: Poslední dobou jsme zvolnili, svedly nás na tuto cestu různé přirozené okolnosti, méně často se vídáme, každý z nás je různě vytížen, a také momentálně nemáme potřebu tvořit v takovém rozsahu jako v předchozích letech. Přesto naše plány nejsou malé, pomalu pracujeme na novém řadovém albu.

Jaké byly reakce na vaše album „V dešti mech“, které se podobně jako starší album „Spočinutí“ dost výrazně odchýlilo od vašeho klasického stylu. Hodlá se kapela vrátit v budoucnu k black metalu nebo chce pokračovat v experimentech?

Morbivod:  „V dešti mech“ sklidilo reakce různorodé, jak se dalo předpokládat. My sami máme to album zažité jako poměrně intimní a má pro nás význam, ovšem jeho hudební různorodost může v posluchači vytvářet tříštivý dojem. Máme nadšené ohlasy, máme průměrné ohlasy, a máme i zklamané. To všechno je v pořádku. V případě budoucího alba půjde jednoznačně o metal, black metal a death metal. Bude to po letech opravdu značný hrubý metalový a industriální nátlak. 

Netajíte se svým obdivem k MASTER´S HAMMER (Franta Štorm se objevil jako host hned v několika skladbách na albu „IVO“). Jaký máte vůbec názor na poslední řadovku MASTER´S HAMMER, případně na novou Necrocockovu sólovku „Hudba z psychiatrických pavilonů“? Chystáte do budoucna nějakou další spolupráci s Františkem Štormem, případně s někým jiným z české metalové scény? Jaký máte názor například na starší blackové kapely ROOT a TÖRR?

Morbivod: Poslední MH – „Vagus Vetus“ jsem si oblíbil, ale přecejen tam spatřuji určité neduhy oproti předchozímu „Vracejte konve na místo“. Jedním jsou programované bicí ne moc záživného zvuku, a druhým až přílišná převokálovanost na úkor instrumentálních pasáží. Tak jako tak jsou na albu mnohé skvělé motivy, i třeba zajímavá basa a některé refrény zvlášť působivé. A Necrocockova nahrávka, to je úplná lahoda skoro až popová, složená s jeho specifickým umem, a také je to pěkně precizně nahrané. Možná někdy uděláme split album, už dřív jsme o tom mluvili, ale prozatím nic krom řadového alba neplánujeme. ROOT mám rád naživo, alba jsem si ale nikdy moc nepouštěl. TÖRR mě neoslovil nikdy nijak.

Jeden z vás (jestli se nepletu, vystupuje pod přezdívkou Well) kdysi psal do české verze časopisu Maxim, kde měl i pravidelné Metalové okénko. Proč odtud odešel? Jaké byly reakce posluchačů UMBRTKY na tuto jeho aktivitu? Píše teď někam jinam?

Well: Bylo to období, jemuž vděčím za spoustu výrazných zážitků a šťastných náhod, a to i v souvislosti s životem kapely. Kdybych například nedělal rozhovor s holkami z LuŠtěLy, nevznikly by „Šedesátiny“. Také s Frantou Štormem jsme se dali dohromady tak, že mi kývl na rozhovor; bylo to mimochodem ještě v době před oznámením návratu MASTER´S HAMMER. Nechtěl jsem ho přespříliš otravovat metalem, ale byl natolik vstřícný, že jsem mu na závěr setkání v Domaníně přece jen dal několik CD včetně „Úplné demontáže lidstva“ a vysvětlil základní umbrtčí východiska. A jelikož František dovede ocenit pořádnou blbost, do roka nám hostoval na nahrávce, ba došlo i k dalším mezikapelním setkáním. Vyzdvihl bych společnou vernisáž pánů Martina Vrany a Lukáše Kudrny na svojšické tvrzi či pijatiku v Bubenči, z níž pan Strastinen unesl Frantovi plnou krabici cédéček do Plzně a poté všem tvrdil, že ji zapomněl ve vlaku nebo zakopal na popílkovišti. Z Maximu jsem odešel především proto, že jsem dostal zajímavou nabídku a že jsem měl za sebou skoro deset let nepřetržitých uzávěrek z pozice redaktorské a editorské. Momentálně nic veřejně nepíšu, jsa dramaturgem. Metalové okénko mělo nicméně svůj půvab; v žádném srovnatelném časopise se asi neobjevovaly zmínky o kapelách jako WOODS OF INFINITY, URFAUST nebo DIAMATREGON.

Morbivod mezi svými vzory zmiňuje i Ivana Mládka (viz jeho coververze písně „Zkratky“), což je u muzikanta z metalové scény dost neobvyklé. Jaký je vůbec tvůj názor na novější tvorbu Ivana Mládka (mám na mysli různé televizní estrády pochybné úrovně), případně na úroveň současného českého humoru všeobecně?

Morbivod: Já jsem desky Ivana Mládka dost poslouchal v dětství, to byla vůbec asi první hudba, co jsem kdy slyšel a opakovaně poslouchal. On dělal dost zajímavé excesy v textech a zároveň to hudebně kvalitní bylo značně. Sympatickej je mi po celou dobu až do současnosti, pochopitelně nejlepší období už má nevyhnutelně za sebou, ale pořád ho to baví, je to na něm znát. Jinak úroveň současného české humoru bych opravdu nehodnotil, je to příliš neurčitý termín.

Vaším nejsledovanějším videem na youtube je pět let stará coververze „Šedesátiny“. Přivedl song k vaší hudbě nějaké nové posluchače a jak tito reagovali na výrazně extrémnější zbytek tvorby?

Morbivod: Zvedlo nám to tehdy sledovanost i zájem o různá alba, možná nějakých pár nových posluchačů jsme získali. Předpokládám však, že když si někdo pak poslechl album „Páně“ nebo „Betonová opona“, asi přemýšlel, zda je to opravdu stejná kapela. Víc nevíme.

UMBRTKA se v textech často zaměřuje na různá industriální témata. Vychází vše hlavně z vlastních zkušeností nebo jde spíš o určitou uměleckou stylizaci?

Morbivod: Industriální stavby nás vždy fascinovaly, chodili jsme, a dodnes chodíme, po večerech takzvané okruhy, trasy vedoucí působivými místy, kde se průmyslová estetika snoubí s přírodou a my vidíme své sny. Já sám jsem dříve pracoval na rozvodnách vysokého napětí, jinak nikdo z nás nemá přímé zkušenosti, je to hlavně ta fascinace. Naše lyrika postupem času začala vykreslovat nepřeberné množství témat vycházejících z osobního života každého z nás, přesto se ony průmyslové přísvity v různých formách budou objevovat nadále, včetně prachmatických dělníků v montérkách.

Well: Pro mne bylo v tomto ohledu určující dětství a dospívání na okraji Ústí nad Labem. Hned za paneláky začínala pole a zvedal se Střížovický vrch s nádherným, uklidňujícím výhledem na České středohoří (v rovinatých krajinách se dodnes cítím nesvůj). Páchla tu a později chátrala tlaková plynárna Úžín, součást Palivového kombinátu Antonína Zápotockého. Trávil jsem na těch místech hodně času, sám, pln mladického zjitření. Borovice, březové lesíky kolem jakýchsi usazovacích nádrží s intenzivní asfaltovou vůní, nepochopitelná betonová konstrukce ve vodě, snad tajný oltář za neprostupnou stěnou orobince, louky, černé skládky a koniklece, zapomenutá ocelová lana a pneumatiky, remízky, rez, štěkající srnci, odřené ruce a špinavé tepláky. A kousek dál, za kolejemi a za silnicí, čekalo průmyslové velkorypadlo, jeho oči se na člověka dívaly už zdálky. Nakonec jsem došel až k němu. 

Na albu „Spočinutí“ se objevila poněkud zvláštní coververze „Kraftvarg“, ve které jsou spojeny skladby „Trans-Europe Express“ od KRAFTWERK a „Dunkelheit“ od BURZUM. Zajímáte se nějak hlouběji o krautrockovou scénu 70. let? A jaký je váš současný názor na Varga Vikernese, případně celou norskou blackovou scénu (klasická éra versus současnost)?

Well: Za vyloženě hluboký zájem bych se to neodvážil označit, nicméně KRAFTWERK jsem poslouchal dřív, než jsem se vůbec dostal k nějakému metalu. Strávil jsem dost času i s kapelami jako CAN, AMON DÜÜL II nebo POPOL VUH, kteří navíc opakovaně spolupracovali s mým oblíbeným Wernerem Herzogem. Mimochodem, KRAFTWERK prý choval ve velké oblibě i Euronymous, o jehož vkusu svědčí také to, že intro „Silvester Anfang“ na EP „Deathcrush“ je od Conrada Schnitzlera, bývalého člena TANGERINE DREAM. Varg je trdlo, jeho názory jsou úsměvné, ale také je to autor některých z mých nejoblíbenějších blackových skladeb. S tím se holt nedá nic dělat.

Hodně vašich textů se točí kolem postavy Iva Krátkého. Platí stále, že tento člověk nemá tušení, že o něm bylo natočeno několik blackmetalových alb?

Morbivod: Je to náš pán, stále si však plně svého božství není vědom. Občas ho potkáme, pozdravíme, težko říct, co si přesně myslí, ale na jméno UMBRTKA slyší. Možná je to dobře takhle, zpychl by třeba, kdyby věděl, kým velkým je.

Album „Kovový háj“ z roku 2010 je z velké části akustické. Čím jste tenkrát byli ovlivněni?

Morbivod: Přinejmenším některé pasáže byly trochu ovlivněny naší fascinací staršími alby OPETH, ale celkově tam není ovlivnění ničím, než vlastními pocity. Mám to album velmi rád, očekávali jsme tehdy, že posluchači album příliš nepřijmou, ale mělo to úspěch a sám se k tomu často vracím.

Na internetu se nedávno objevily parodie metalových obalů, kde byly jako podklady použity ilustrace Heleny Zmatlíkové. Zaznamenali jste nějaké reakce (třeba od lidí mimo metalovou scénu)?

Well: To měl být drobný žertík vzniklý z náhlého nápadu, nečekal jsem, že se to nakonec dostane i na zahraniční weby a že mi kvůli tomu budou chodit maily. Reakce byly všeobecně milé, kdosi se mi dokonce ozval, že by chtěl kombinaci Zmatlíková/metal v budoucnu uspořádat výstavu v rámci jakési dobročinné akce. S tím bych samozřejmě souhlasil.

Nechystáte nějaké reedice starších nahrávek, vinyly apod.? Prodávají se vaše alba i mimo Česko?

Morbivod: Letos vyjde na vinylu naše album „IVO“, vzhledem k délce to bude na dvě desky, tak bude i obsáhlý obal. Jinak se prozatím kolem starých věcí nic neděje, a snad to ani není potřeba. Naše alba se prodávají po celém světě, nejvíce se zřejmě prosadilo album „Úplná demontáž lidstva“, které je hodně black metalové. Později také vyšlo i na LP.

Uvádíte vždy obrovské množství různorodých vlivů, ať už se to týká hudby, filmů nebo výtvarného umění. Mění se váš vkus nějak výrazně postupem času nebo je seznam vašich oblíbenců už víceméně stabilizovaný? Máte nějaké nové objevy?

Morbivod: Každého z nás zajímá něco jiného, některé věci trvale, jiné krátkodobě. Já už tam nebudu psát LADY GAGA, ale BENEDICTION.

Well: Staří oblíbenci zůstávají, ale člověk do toho nezbytně zkouší i jiné věci. Podle nálady. Někdy si chce pustit PESTE NOIRE nebo REVEREND BIZARRE, někdy NOMEANSNO nebo MELVINS, jednou zkusí nového Kendricka Lamara, podruhé staré BEASTIE BOYS, jindy si dá GRIFTEGARD, Karla Vepřeka nebo třeba džihádistické anašídy na youtube. Moc se mi nechce dělat tu nekonečný seznam ani vypichovat jednu věc. Postupem času se možná mění to, že se mi chce ještě méně chodit mezi lidi na koncerty; na druhou stranu jsem občas rád, když udělám výjimku, jako letos na KAYO DOT.

14.07.2015	Diskuse (5)	Stray janpibal@crazydiamond.cz