Boomer Space

UNDEATH - It´s Time...To Rise From The Grave

Rok stará druhá deska amerických UNDEATH svědčí o tom, že i ve zdánlivě vyčpělém prostoru klasického death metalu se můžeme dočkat poměrně svěžího materiálu, kde kapela nepotřebuje zrovna šokovat extrémností provedení vlastní tvorby, ani se jakkoliv podbízet moderní době, a přesto všechno dokáže působit i v rámci osvědčených struktur a postupů nanejvýš zajímavě. Ona žánrová uniformita je tak zde dokonale potlačena kvalitním songwritingem, který sice ctí parametry letitého stylu smrti, ale na druhou stranu u této kapely pouze umocňuje její potenciál a zapálenost. „It´s Time...To Rise From The Grave“ je zkrátka povedenou žánrovou deskou, u které nepřemýšlíte o každé složce zvuku kapely odděleně, nýbrž si vychutnáváte znamenitě šlapající celek a jeho vysekanost.


Kvintet z Rochesteru patří k typickým reprezentantům americké školy, byť jim do brutality IMMOLATION, MONSTROSITY a dalších ještě něco schází, stejně jako do charismatu a neopakovatelnosti starých MORBID ANGEL. Kapelu však vnímám jako velmi obstojné pokračovatele odkazu tvrdé hudby z počátku devadesátých let, kdy i ty největší legendy měly tehdy na svém kontě třeba jen jedno či maximálně dvě alba. 



Přestože deska působí sevřeným dojmem, posluchač nemá pocit setkání s ubíjející monolitickou banalitou. Growl Alexandera Jonese je precizní a ke svižnému deathu dokonale padne. Kytaristé Jared Welch a Kyle Beam předvádějí dostatečně různorodý shredding s občasným výjezdem k nějakému tomu chaotickému sólu. Právě určitá rozmanitost instrumentální složky, včetně velmi obstojné rytmiky, tvorbě UNDEATH prospívá. Do tempa se sice album dostane hned s úvodní jízdou „Fiend The Corpses“, ale opravdu zde nemám pocit, že by kapele šlo o tlak za každou cenu. Přirozenost a nepřepálenost je to správné zařazení. V rámci osmé skladby „Human Chandelier“ jsem se dokonce přistihl, kterak dedukuji poměrně skočný základ a vesele rozdováděné kytarové postupy, nad kterými Jonesova vokální linka působí v refrénu téměř až zpěvným dojmem. Zkrátka deathmetalová hitovka par excellance. Ještě dodám, že UNDEATH jsou reprezentanty čistého a vysekaného pojetí amerického deathu, a nemají mnoho společného se zvukovými chlívy, jaké vyznávala dříve třeba prapůvodní švédská žánrová větev, či milovníci mokvajících masitě-bahenních lázní z AUTOPSY. Pohled UNDEATH shledávám v podstatě konzervativním, podobným třeba polským VADER.


Zkrátka chci jen předestřít, že tahle fošna od UNDEATH za poslech rozhodně stojí a nabízí desítku kvalitních skladeb, které ctí kvalitu v rámci death metalu. Z kapely cítím svěží přístup, dobré nápady a uvěřitelnost v každém okamžiku. Jak si dále povedou na poměrně úzkém prostoru pure deathmetalového old-schoolu, nebo zdali půjdou cestou trochu většího progresu, to všechno ukáže až čas. Potenciál být přínosnou kapelou však rozhodně mají. Jen škoda toho nečitatelného loga a také debilně přeplácané infantilní malůvky na coveru této desky.


31.03.2023Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Alda
31.03.2023 19:20

Poslechnuto, líbí, díky za tip. Leč v jejich hudbě celkem zřetelně slyším odkaz na dvě ikony - C.C. + M.A., což určitě není na škodu. Jdu zkusit debut.

 

Pekárek
31.03.2023 17:10

Ano, fajn muzika, už debut, s Impetigo obalem:-), byl výborný. Recenze říká pěkně vše podstatné. Jen připomínám, že 70 za žánrovku je u Straye opravdu dost.