Boomer Space

UNTO OTHERS - Never, Neverland

…A taková to byla na počátku zajímavá kapela. Nyní jsem z té distingované gotiky spíše rozpačitý. Neříkám, že se zde nenajdou povedené songy, ovšem rovněž díky spoustě vaty na novém albu „Never, Neverland“ nenacházím dřívější pnutí, s jakým mne oregonská kapela před lety upoutala a strhla. Bylo to především v časech debutu „Mana“ a to ještě pod předchozím názvem IDLE HANDS.

 

IDLE HANDS si posléze změnili jméno na o nic nápaditější UNTO OTHERS a pozvolna se začali stávat konformními. Sice moc nechápu, proč si někdo může myslet, že s názvem kapely jako UNTO OTHERS může někoho zaujmout, ale budiž. Američané jakoby se tou volbou dobrovolně vzdávali možnosti, že budou kdy patřit mezi úspěšnější projekty. Podstatné však je, že v souladu se změnou jména se nyní nepříliš pozoruhodně vyvíjí i jejich hudební směřování. Respektive příliš se nevyvíjí. Řekl bych, že zkrátka ubývá neotřelosti a nápadů. V případě alba „Strength“ to řídnutí ještě nepůsobilo až tak výrazně, kdežto nyní, o další dvě sezóny později, bude každému zřejmé, že tvorba této kapely (stejně jako možnosti jejího vývoje) mají své meze.


 

Právě ty songy, které by zde mohly být, i díky jejich umístění do pozice singlů, považované za hitovky, vlastně příliš nadšení nevzbudily, řekl bych, že při nejlepším nějak propluly a následně posluchač konstatoval, že je stále všechno při starém. Mám na mysli především pilotní flagboat „Butterfly“ nebo „Angel Of the Night“ (po pravdě jde o dvě z pěti nejlepších věcí na albu, ve srovnání s hymnami minulosti však padají), které nesou praporec goth/post-punk melodiky a jednoduchého tahu na cíl asi nejnápadněji. Ano, je zde ona potemnělá romantická atmosféra, rovněž je znát lpění na stále přijatelné chytlavosti, ale celkově nové věci postrádají hloubku a větší míru neotřelosti. Všechno tohle už tu dávno bylo na tisíc způsobů a tak UNTO OTHERS prostě jen přinášejí další pochmurnou a melodicky laděnou sbírku dark-rockových skladeb. Osobně jsem si nepřál vidět je klesnout pár decimetrů nad úroveň finských kýčařů z HIM.

 

Kapele se znovu sice podařilo nahrát sbírku s výborným zvukem a aranžemi, desku, kde si každý jejich příznivec najde bezesporu několik svých skladbových favoritů, ale že bych si tohle, svou délkou dosti objemné, dílo toužil opakovaně naposlouchávat od začátku do konce a byl z něho nadšen, to se spíše říci nedá. Ke skladbám. Mezi vcelku povedenými hymnami a songy s visačkou „nic moc“ je to zde fifty fifty. Plytká „Suicide Today“ je plná největších klišé, kdežto drsněji vedená „Momma Likes The Door Closed“ odhalí ve svém razantnějším tempu a vykřičenějším výrazu jen další banalitu. UNTO OTHERS na albu tradičně střídají několik svých poloh, ať už dávají přednost chytlavým goth hymnám s cinkavým zvukem kytary (povedené věci jako „Raigeki“, či „Cold World“…), noří se do pomaleji vedených romantizujících  písních s určitým podílem akustiky (u snové „Sunshine“ není ten propad a vatovitost až tak patrná jako třeba u crap-valčíku „I Am The Light“), nebo občasně zavelí k divočejším tempům (po pravdě naštvaná manýra „Flatline“ spíše ruší), většinou to zde není úplně ono.

 

Ano, deska má samozřejmě své vrcholy, které kromě výše uvedených singlů „Butterfly“ a „Angel Of the Night“ slyším třeba v záhadné „Raigeki“, odkazující na inspiraci japonskou kulturou, nebo v případě výrazným refrénem opatřené gotiky „Cold World“. Vzhledem k tomu, že deska ve výsledku vlastní sedmnáct skladeb, je poměr mezi povedenými (výše jmenovanými) songy a vatou prakticky vyrovnaný. Jasně, poměrně zdařilou coverzi klasiky „Pet Semetary“ od THE RAMONES, se kterou newyorští punks v roce 1989 podpořili nejen své album „Brain Drain“, ale i hororový film stejného jména, natočený dle předlohy Stephena Kinga, můžeme v případě závěru alba „Never, Neverland“ brát jako bonus navíc, ale přeci jen si měla kapela trochu pohlídat dramaturgii a výsledek ještě prohnat sítem a celkově jej zkrátit. Ten pokles zdravého napětí je prostě znát nejen v porovnání se „Strength“, ale především s debutem „Mana“. UNTO OTHERS jsou stylově pořád stejní, přesto skladatelsky o něco vyžilejší.


27.09.2024Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Tomáš
27.09.2024 11:58

Neznám, zkusil jsem pár klipů na YT a líbí se mi to. Takový Danzig šmrnclej Ramones a ještě trochu punkrocku a heavíku na dochucení.