URNE - A Feast On Sorrow

60%

Už od letního předskakování francouzské veličině GOJIRA na jejich evropském turné jsem o těchto Angličanech věděl. Za názvem URNE se skrývá trojice ostrovních pořízků, kteří posluchačům servírují nikoliv šťavnatý steak, jak by se mohlo patrně leckomu při pohledu na frontmanův hipsterský plnovous zdát, ale ne úplně marný vzorek valivého a hutného sludge, který se však, bohudík, neutápí v monolitičnosti. Trio je naopak schopno rozevřít své výrazové nůžky do poměrně solidní šíře a nelze o nich tak říci, že jde o vyhraněné stylaře. 

Do svých spíše delších songů dokáží URNE totiž dostat krom valivé gradace a naštvanosti i melancholičtější pasáže komornějšího ražení, kde zní party piána, či post-metalově vedené kytarové kouzlení. Což je ne zcela typický vyjadřovací prostředek od kapely, jinak upsané Candlelight Records, co říkáte? Pro URNE je typická plynulost směřující k postupnému mohutnění písní a zbytnělé gradaci, což hraje do not fanouškům oblibujícím spíše atmosféričtější věci. Naproti tomu tihle Britové umí rozčísnout prostor i velmi důrazným riffingem thrashového charakteru.

Britská trojice funguje ve složení Joe Nally (baskytara, zpěv), Angus Neyra (kytara) a James Cook (bicí) teprve pár let, přičemž právě bicman je tím, kdo trojici posílil jako poslední. Stalo se tak teprve v roce 2022. Vlastně na tři roky staré debutové desce scházel. „A Feast On Sorrow“ je druhým albem jejich diskografie, materiálem, který nadále rozvíjí potenciál této trojice, sázející na únosně hutné podloží, které se jakoby jejich přičiněním dávalo pozvolna do pohybu. Když se do toho kapela s vervou opře, jejich písně vyznívají jako odbržděný sesuv masívu, horská lavina hrnoucí s neoblomnou jistotou všechno před sebou, či rozbouřený oceán, jehož vlny deformují v průběhu příboje skalnatý útes. 

Je zajímavé, že URNE do toho ještě dokáží pracovat s určitou melodikou a nezapomínají na líbivější harmonie. Dřevnost zde tak opravdu nečekejte, tenhle sludge má potenciál rozjasnit sportovní halu, jen by to chtělo o něco víc nápadů a ještě lepších skladeb, které by byly schopny se v paměti usadit trvanlivěji. Nicméně kapela na dobré cestě za svým snem rozhodně je a stojí i do příště za pozornost.

18.01.2024	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz