V NEMILOSTI - Trnitá cesta za světlem

Ruth jde opět do svého nenáviděného zaměstnání. Čeká ji další mnohahodinové porcování ryb na úhledné filety. Den je šedý a smutný. Obleče se do pracovního oděvu a v momentě, kdy projde dveřmi do výrobní haly, inkasuje ránu do hlavy následovanou tvrdým kolenem do brady. Sprška nadávek ji zasype hned po výprasku. Co se dá dělat? Běžná rutina, na kterou už je Ruth zvyklá. Opodál se nachází umyvadlo. Zbitá žena k němu netečně přistoupí a začne s mechanicky prováděnou očistou. Nasládlá chuť krve se mísí s čpícím odérem rybiny. Nezaplatila za svůj hřích už dost? Patrně nikoliv. Ruth polyká další hořkou pilulku a uvědomuje si, že život se k ní už dávno otočil zády. Vražda policisty je totiž něčím, co se ve společnosti neodpouští ani těm největším kajícníkům.

Uběhl poměrně krátký čas od doby, co jsem psal recenzi na snímek „Narušitel systému“(2019) a hleďme. Tehdy debutující německá režisérka Nora Fingscheidt se hlásí o slovo podruhé. Teprve pár měsíců starý snímek „V nemilosti“(2021) vznikal již pod záštitou společnosti Netflix a Nora si mohla dovolit hvězdné obsazení. Popravdě, ani se není čemu divit. „Narušitel systému“ patřil mezi nejlepší filmy roku 2019. Skýtal v sobě neotřelé filmařské postupy, zaujal syrovostí, hereckými výkony a dokázal, že německá režisérka má talentu na rozdávání. Její debut byl v zásadě tvrdým, emočně vypjatým dramatem a aktuální novinka je … tvrdým, emočně vypjatým dramatem. Avšak obavy nejsou na místě, neboť kromě výchozího žánrového zařazení a tlačení na city, nemohou být tyto dva filmy více odlišné.

V první řadě je třeba přiznat, že snímek „V nemilosti“ není nějakým vysněným projektem režisérky. Rozjetý projekt uháněl už nějaký ten čas po trati, když do něj Nora naskočila. Příběh filmu se začal psát už koncem roku 2009. Ano, čtete správně. S hlavní nosnou ideou tehdy přišel anglický producent Graham King, na něhož velmi zapůsobila krátká britská minisérie „Unforgiven“(2009). Snímek „V nemilosti“ je tedy celovečerní adaptací televizního seriálu. Ne vždy vše běží jako na drátkách a projekt čekal dlouhý, bouřlivý vývoj. Následoval sled událostí, v němž se střídali scénáristé, výsadní pozice na režijním postu i herečky, které měly ztvárnit stěžejní postavu filmu. Do roku 2013 se dokonce skálopevně počítalo s angažováním Angeliny Jolie.

Zlom nastal na sklonku roku 2019. Filmové festivaly drtil malý nekompromisní snímek o nezvladatelné dívce, s níž si nikdo neví rady. Bylo otázkou času, kdy německou režisérku osloví někdo zvenčí a nabídne jí zajímavé angažmá. Stalo se. Nora Fingscheidt chytla šanci za pačesy a pustila se do díla. „Narušitel systému“ zvučně rezonoval filmovým podhoubím, což s sebou neslo řadu výhod a tou největší byl všeobecný zájem. Díky tomu se k projektu připojila Sandra Bullock, následovaná dalšími, neméně zajímavými jmény současné herecké scény. Charismatický drsňák Jon Bernthal, sympatický obr Vincent D’Onofrio nebo herecký veterán televizních produkcí Richard Thomas. Hudbu si vzal na starost slovutný Hans Zimmer a kameru uzmul oscarový Guillermo Navarro, jehož práci můžeme obdivovat ve snímcích „Faunův labyrint“(2006), či „Jackie Brown“(1997). Solidní munice nemyslíte? Otázkou bylo, zda-li režisérka splní očekávání do ní vložená.

Hlavní postavou je z vězení čerstvě propuštěná Ruth Slater. Žena si odseděla dvacet let za chladnokrevnou vraždu šerifa. Pobyt v místě kde zločinci pykají za své hříchy, ji trvale poznamenal. Ruth je chladná, až apatická ke všemu a všem. Musí se pravidelně hlásit u probačního úředníka, bydlí v zaplivaném činžáku a dostane podřadnou práci ve fabrice na zpracování ryb. Zabiják policistů je v Americe brán jako ta největší spodina, horší postavení mají snad jen vrazi dětí. Okolí se k Ruth staví s odporem a značným despektem. Každý kdo odhalí její pohnutou minulost, ji automaticky odsoudí. Ruth ale podobné ústrky příliš neřeší. Veškerou snahu upíná k jediné věci. Vypátrat svou mladší sestru, která se v osudný okamžik vraždy nacházela v její těsné blízkosti.

Silné téma, tíživý příběh. Jedním z nosných mechanismů filmu je opakující se retrospektivní vhled do tragického dne, kdy došlo k vraždě šerifa. Pochopitelně formou vzpomínek obou zainteresovaných žen. Tedy Ruth a její sestry Katherine, které v té době bylo pouhých pět let. Každý návrat na místo činu nám poodhalí nové střípky, případně nabídne čerstvou indícii, jež do události vkládá více světla. Jde o velice funkční a chytrou techniku, sázející na zvědavost diváka. Tento postup není v dějinách kinematografie žádnou novinkou. Vzpomeňme na výborný thriller „Uprchlík“(1993) nebo kultovní sci-fi „12 opic“(1995). To nemá být výtka, naopak. V kontextu snímku V nemilosti dává tento postup logický smysl a navíc si tím režisérka připravuje půdu pro odhalení brilantního dějového twistu.

Film si drží velice konzistentní tempo, přičemž na plyn začne šlapat až s blížícím se koncem. Pomalejší cval drží krok s chmurnou náladou a skličující depresivní atmosférou. Zde opravdu není místo pro vtipy, veselé barvičky a úsměvy. Pátrání Ruth není vůbec snadné, neboť během pobytu za mřížemi, vychovala její sestru pěstounská rodina, a ta v rukou třímá veškerá privilegia. Soudní zákaz styku, utajené bydliště, změna příjmení. To vše jsou překážky, které se Ruth snaží obejít, případně přelézt a divák z nějakého důvodu jejímu úsilí fandí i přes cejch neodpustitelného hříchu, jež s sebou hlavní hrdinka vláčí. Katherine prakticky vše zapomněla. Dopisy psané Ruth se k jejím očím nikdy nedostaly a jediné, co Katherine zbývá, jsou útržkovité vzpomínky na hodnou, avšak pro ní zcela cizí ženu. Co se v osudný den stalo, proč Ruth vraždila?

Největším pozitivem filmu jsou podle mne vedlejší postavy. Pozor! Sandra Bullock předvádí dost možná nejlepší výkon kariéry. Ztrhaný výraz ve tváři, neupravený vzhled, jemná gesta, to vše má herečka zmáknuté na jedničku. Ovšem vedlejší postavy jsou rovněž nepřehlédnutelné a hlavně skvěle napsané. Nikdo zde není do počtu. Každá postava více či méně posouvá děj kupředu a stává se nepostradatelným ozubeným kolečkem v precizně fungujícím hodinovém strojku. Vzdělaný právník, který má pro Ruth pochopení, bezelstný kolega z práce se srdcem na dlani, přísný probační úředník, hlídající každý krok hlavní hrdinky, nebo dvojice pomstychtivých bratrů, jimž Ruth tehdy vzala otce. Super. Takhle by to mělo vypadat.

Jak jsem se z okolních názorů dozvěděl, nejeden divák má problém s koncem filmu. Jedni ho oslavují, druzí zavrhují. Já osobně se řadím k první a nutno dodat, početnější skupině lidí. Nemůžu a nebudu zde nic prozrazovat, to bych si neodpustil. V zásadě se to má s koncem filmu asi takhle. Dojde zkrátka k jisté napínavé situaci, která nabízí několik možných variant řešení. Při sledování vás určitě dvě až tři napadnou. Režisérka jednu zvolila a jestli dobrou nebo špatnou, o tom si každý musí rozhodnout sám za sebe. Důležité je, že dané řešení dává smysl a celý příběh logicky uzavírá. Jestli se zde hraje či nehraje na city, zda-li snímek ztrácí nebo naopak získává na uvěřitelnosti, je podružné. Na mne konec fungoval perfektně a tečka.

Možná by se dalo rýpat v řetězení náhod, případně lehké předvídatelnosti u některých okrajových dějových linek, ale já nechci, neboť jde z mého pohledu o zanedbatelné maličkosti, které v žádném případě nemají sílu vychýlit stabilně položené základy narativní struktury příběhu. „V nemilosti“ je intenzivním filmovým zážitkem o hledání ztracené rodiny, ztraceného kusu sebe sama. Ne každý je bez viny a předsudky většinou nikam nevedou. To je hlavní poselství a leitmotiv této novinky. Pokud dáte filmu šanci, tak vás vezme za srdce a protáhne trnitou cestou jednoho zvláštního životního příběhu. A když se s blížícím koncem rozezní klavírní verze skladby „Everything In Its Right Place“ od RADIOHEAD, zalesknou se oči i toho největšího cynika.

Hodnocení: 90%

04.02.2022	Diskuse (15)	J.Rose DeathVale@seznam.cz