Boomer Space

WARLOCK - True As Steel

Ještě než němečtí WARLOCK se skvělou zpěvačkou Doro Pesch ve svém středu vypustili další, v pořadí již třetí řadovku „True As Steel“, upevnili si na evropské scéně pozici heavymetalové stálice vystupováním na řadě prestižních festivalových klání. Zájem o kapelu, znamenající právě i díky hlasu Doro jistou odpověď na ryčný zvuk JUDAS PRIEST a ACCEPT, právě tou dobou nezadržitelně stoupal. Nebylo tedy divu, že novinka sebou nesla i dražší zázemí svého vzniku a že produkce Henryho Starostea působila zas o něco nadýchaněji. Dalo by se tvrdit, že od roku 1986 se v písních WARLOCK začal objevovat i určitý prvek sleazy a glam metalu, nebo, přesněji řečeno, jakási evropská heavymetalová odpověď na tento styl čím dál více populární zejména v zámoří. Uhlazenější produkce a celkově klenutější ráz písní, dávajících vyniknout výraznějším refrénům, mohla za o něco komerčnější potenciál tehdy vznikající tvorby WARLOCK. Nahrávalo se sice v nejlepších studiích v Düsseldorfu a Mnichově, mix a mastering však probíhal již ve Spojených státech (newyorská Sterling Sound studia). Kapele prospěla i nová smlouva s Polygramem zaručujující jim dokonalejší distribuci v zámoří.

 

Deska „True As Steel“ sebou nesla navýšenou ambici po větších úspěších a mnohem vyzrálejší song-writing, než tomu bylo v případě prvních dvou ryčných řadovek WARLOCK. Jakoby tím základním předobrazem již nebyli JUDAS PRIEST, ale spíše kalifornské kapely typu DOKKEN. Tento trend se dále rozvinul na následující famózní desce „Triumph And Agony“, která o rok později pro WARLOCK značila naprostý bestseller a zároveň závěrečnou kapitolu existence, po které se Doro odebrala, plná velkých plánů na dobytí zaoceánského trhu, na sólovou dráhu. Na „True As Steel“ se sice kapela stále ještě držela řízných heavymetalových postupů, neboť onen drive a divokost předchůdce „Hellbound“ opravdu ne zcela vyvanul, ale zároveň byla skladbám vlastní jistá noblesa i větší počet melodií.


 

Ve zběsilém otvíráku alba, skladbě „Mr. Gold“, zní do dálky opravdu intenzivní a drásavý vokál Doro, velmi se hodící k této dynamické a takřka speedmetalové hymně. Ten posun ke klenutosti a lepší práci s refrény byl zde jasně patrný a to od prvních chvil. Všechno zde působilo o poznání vybroušeněji, a tak bylo možné říct, že právě v tento moment se WARLOCK posunuli do první světové ligy v rámci rozpínající se revoluce heavy metalu. Ona intenzita je patrná už jen z faktu, že máte chuť onen refrén spolu s Doro hulákat. Největším hitem třetí desky se však stal song následující – v pořadu Headbanger´s Ball ve své době provařená silácká hymna „Fight For The Rock“ s řízným riffem po vzoru ACCEPT či JUDAS PRIEST a velmi chytlavým sloganovým refrénem, jaký by uvítalo především zaoceánské publikum pohybující se okolo tehdy úspěšných kapel jako DOKKEN, RATT nebo QUIET RIOT.  Mohutná polobalada „Love in the Danger Zone“ vlastnila rovněž jisté glam-metalové paramery a platila za kvalitně odvedené řemeslo soudobého metalového mainstreamu.  

 

Následovala třeba tvrdší vypalovačka „Speed of Sound“, kde se Doro Pesch vokálně vybouří nad vysokým tempem a kapela se vydává z nejitenzivnějších fází. Na módnější americkou strunu může naopak zahrát halekačka „Midnite In China“ s lehkými klávesovými aranžmá, nebo obstojná osmdesátková power balada hodná metalové královny „Love Song“. Nakonec asi nejpovedenější skladbou na této desce je titulní hymna „True As Steel“, výpravněji znějící záležitost, která je posílená mocným refrénovým nápěvem a celkovým heroickým nalazením. 


Díky své větší propracovanosti a inklinaci k refrénovému stadiónovému proudu v heavy metalu značí „True As Steel“ materiál, který lze s trochou dobré vůle přirovnat třeba k třetí řadovce kapely DIO „Sacred Heart“. To pošilhávání po americkém trhu a komerčnějších vavřínech je na albu určitým způsobem zjevné, vůbec to však nevadí, neboť je poznat, že materiál je tvořen od srdce a má velice daleko do nějakých plytkých jednosezónních záležitostí, jaké tehdy začaly zaplavovat trh s tvrdou muzikou a to především v USA.


03.02.2023Diskuse (3)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Pekárek
25.02.2023 15:44

Chtěl jsem si ji konečně pustit, ale zjistil jsem, že ji doma nemám, což mě nepříjemně zaskočilo:-)

 

Honza
25.02.2023 13:46

Tak si ještě sám odpovím v diskusi :) Nakonec jsem pořídil vinyl, originál z osmdesátek, a to je prostě paráda, jak to hraje.

 

Honza
05.02.2023 17:20

Jsem moc rád za tyhle ohlédnutí, některé klasiky mi to znovu připomene, na některé tehdy zavržené desky někdy změním názor a třeba zrovna tahle deska mě minula, nikdo kolem mě jí neměl, takže jsem si ji včera poslech poprvé a je to fajn, takovej poctivej metal, co pohladí duši :)