WITHIN TEMPTATION - Bleed Out
Holandská goth-metalová stálice WITHIN TEMPTATION nikdy nepatřila k mým favoritům, nicméně se vždy nacházela poblíž sféry mého zájmu. Období sněžných královen vlastně ustála se ctí a svou tvorbu nadále rozvíjela směrem k vděčnějšímu posluchačskému prostředí, takže ze všech kapel, vykazujících se bombastickým zvukem a krásnou zpěvačkou v popředí, jsem je měl vždycky nejradši. Ani mě nepohoršovalo, že Holanďané byli vždy stejní kýčaři jako třeba Finové.
První dvě desky „Enter“ (1997) a „Mother Earth“ (2000) šly úplně mimo můj vkus, jakkoliv s nimi band sklízel nesporné úspěchy u symfo-metalovou módou zasažené západoevropské veřejnosti. S tímto obdobím dnešní WITHIN TEMPTATION nemají po stylové stránce mnoho společného. Bohudík. Dnes o nich lze mluvit spíše jako o moderní rockové kapele využívající bombastické produkce, než že by šlo o symfo-metalové pohádkáře. Časy z přelomu milénia dnes v jejich řadách pamatuje pouze trojice Sharon Den Adel, Jeroen Van Veen a Robert Wasterholt, neb další tři muzikanti v čele s klávesákem Martijnem Spierenburgem přišli těsně před následující deskou „The Silent Force“ (2004), což byl okamžik, od kterého jsem začal jejich hudbu sledovat i já.
Právě až po do detailu vyladěné symfo-metalové sbírce „The Silent
Force“, prostřednictvím které se s tímto stylovým terénem kapela rozloučila, následovalo
zhruba osmileté období, které dodnes od nich cením nejvíce. Onen vývoj k rockové
otevřenosti a větší melodice nešel nadále popřít, byť „The Heart Of
Everything“ z roku 2007 se nakonec ukázala
být trochu slabší deskou než předchůdce. Kapela prostřednictvím ní alespoň potvrdila růst v skladatelské rovině a profesionalizaci, stejně jako ruku v ruce s tím jdoucí ustálené globalizační
tendence. Za jednoznačný vrchol jejich tvorby považuji až desku „The
Unforgiving“ z roku 2011, která ještě po dvanácti letech působí
neuvěřitelně svěže a hitově. Dokonce bych řekl, že dnes působí snad ještě lépe
než v době vydání. Neuvěřitelná chytlavost, takřka popová melodika,
moderní sound, svěží songwriting se špetkou onoho bombastu. Přiznám se, že v době
vydání této nahrávky jsem si její výjimečnost až tak nepřipouštěl.
WITHIN TEMPTATION i na dalších albech šli cestou otevírání se větší fanouškovské obci a mnohem posluchačsky vděčnějším produkcím, zkrátka a dobře, se stále výrazněji vzdalovali metalovému zvuku, a to aniž by nějak popírali kvalitní řemeslnou stránku. Z mého pohledu tak byla deska „Hydra“ o kus slabší než „The Unforgiving“. Minulá řadovka „Resist“ pak znamenala potvrzení klesající úrovně a definicí jisté skladatelské i emoční vyprahlosti. Tohle všechno měl šanci aktuální materiál nazvaný „Bleed Out“ zvrátit. Jak se mu to tedy povedlo?
Spíše bych řekl, že ano. Jde určitě o nový výrazný nádech, kterým se parta okolo Sharon připomíná v mnohem lepší formě, než tomu bylo během právě uplynulé dekády. Sice je trochu znát lehce sílící vliv metalového prostředí, ale materiál působí moderně, bombasticky a je v něm celá řada melodických momentů. Když vedle sebe v úvodní skladbě „We Go To War“ koexistují načechrané klávesové vrsty s úderně sekanými djentovými riffy, člověku to alespoň dává částečnou naději, že deska se vzdává úplného patosu a uchovává si moderní ráz. Holanďané nadále dokazují, že vědí jak smíchat drsné party, moderní riffy a groove, s pompézní výstavbou, která umožňuje skladbám vyrůst až k nápadným refrénům.
Ať už si tedy oblíbíte v jarním období zveřejněný singl „Don´t Pray For Me“, obstojnou titulní věc „Bleed Out“, či další moderně znějící skladby jako „Cyanide Love“ či „Purge“, bude vám jasné, že se WITHIN TEMPTATION dnes nachází ve velmi optimálním rozpoložení. Tohle následně stvrzuje i šamanskou zpívánkou prosáklá snad nejvýraznější hitovka novinky - „Ritual“. Prostě taková příjemně poslouchatelná a řemeslně výtečně zmáknutá bombastická deska od kapely, pro kterou je tohle prostředí naprosto přirozené. Negativem je, že druhá polovina alba trochu ztrácí na koncentrovanosti a některé skladby budí dojem položek do počtu, či jen takových efektních vystýlek. Opětovně však chválím produkci i úžasný výkon Sharon Den Adel, která nejen svým vzhledem, ale i co se týče vokálu, působí pořád jako holčička.
| 10.11.2023 | Diskuse (0) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
