Wales, hornatá západní část Britských ostrovů měla pohnutou historii. Nepůjdeme úplně hluboko, pro naše potřeby bude plně stačit nakouknout do „století páry“ (ano, znalci českých filmových klasik už vědí, že mluvíme o století devatenáctém), kdy se na tomto území, obývaném potomky Keltů začala těžit železná ruda a uhlí. Ruku v ruce s průmyslovou revolucí šel růst populace a z toho pramenily společenské třenice. Vrstvu kapitalistů totiž tvořili primárně Angličané, a pro jejich blahobyt se v dolech dřeli Welšané. Od toho byl už jen krůček ke v Více

V životě jsem narazil jen na pár perfekcionistů takového kalibru. A zároveň tak všestranných a činorodých. Byl jsem tudíž opravdu rád, když mi Dan kývl na rozhovor, ve kterém jsem chtěl poněkud více nahlédnout pod jeho producentskou pokličku. A když už kývl, tak i poutavě odpovídal, za což mu patří – i vzhledem k počtu otázek:-) – velký dík. Řada postřehů by se dala tesat. Za nejdůležitější ovšem považuji jím demonstrovaný zápal pro každý aspekt jeho aktivit. Myslím tudíž, že se dočkáme ještě řady velmi kvalitních nahrávek, o kterých se bude Více

Zatímco v sobotu bylo kontinuálně příjemných dvaadvacet stupňů a louku ve Spáleném Poříčí skrápěl tu více tu méně intenzivní deštík, bylo nedělní počasí ve znamení oblačného slunečna. Polovedro, ale snesitelné, což je pro tenhle festival plus, protože se tu není prakticky kam schovat. Tentokrát jsem nebyl tak ranní ptáče, takže jsem dorazil okolo druhé během produkce německé symfo-metalové stálice XANDRIA. Tradiční zástupce druhé ligy tohoto subžánru, který je spolehlivý, ale výš to asi nedotáhne. Není to myšleno nijak špatně, kapela má v no Více

Výborný festival. Nezažil jsem ho bohužel celý, protože během něj koncertovali v Praze AC/DC, ale co jsem viděl, stálo za to. Snad se tento ročník stane tím správným obratem, kterým Basin definitivně zapíchne svou vlajku na mapu velkých českých metalových festivalů a přestane bojovat s účastí. Rozhodně by si to on i jeho organizátoři zasloužili. Krajina ve Spáleném Poříčí je krásná a festival „uprostřed ničeho“ má svůj půvab. Zdejší louka je něco úplně jiného než třeba jaroměřská pevnost, vizovický beton nebo plzeňský amfiteátr a koncerty tu m Více

Letos jsem si znovu potvrdil, že Basinfirefest ve Spáleném Poříčí, tedy na okraji této obce ležící asi pětadvacet kilometrů jihovýchodně od Plzně, mne mnoha věcmi naprosto vyhovuje, možná dokonce úplně nejvíc ze všech tuzemských metalových festivalů se zahraničními interprety. Velkolepý pevnostní Brutal Assault ve východočeské Jaroměři je svým členitým areálem asi neotřelejším a charismatičtějším místem, existují však věci, které dokážu ocenit zrovna právě tady - hezké prostředí mimo ruch měst, čistý areál na travnaté Více

SLOW MASS z Chicaga sice oficiálně existují už od roku 2015, ale já je objevil až letos. Ano, jsem zpožděný, ale zas ne až tak moc. „Low on Foot“ je totiž jejich teprve druhé album. Kapela vznikla z členů několika jiných partiček, které vůbec neznám, ale jestli si najdu čas, tak bych se jim rád mrknul na zoubek. Aktuálně největší záhada pro mě ale je, kolik vlastně má SLOW MASS členů. Internety píšou sedm, v aktuálních live nahrávkách na YT je jich šest, na fotkách často jen pět. Zřejmě se to v čase vyvíjí. Důležitější bude výsledek, a ten je s letošní deskou Více

V poslední době se u nás roztrhnul koncertní pytel s návraty ztracených synů a dcer. BRUCE SPRINGSTEEN přijel do Česka po třinácti letech, AC/DC s Brianem Johnsonem za mikrofonem po šestnácti letech, SEX PISTOLS dokonce po devětadvaceti. Zavítali k nám i KING DIAMOND nebo IGGY POP, kteří tu také nebývají častými hosty. Jsme prostě uprostřed výjimečně výživného koncertního léta, které dlouho nepamatuju. ALANIS MORISSETTE do českých luhů a hájů přicestovala po třinácti letech, když tu zatím vystupovala Více

STP jsme opustili v roce 2003, když po vydání kolekce „Thank You“ kapela v podstatě zanikla. Nebo minimálně přestala společně fungovat. Toto vakuum mělo trvat dlouhých pět let, aby se pak ještě jednou vrátili na pódia i do hitparád. V mezidobí se každý z nich věnoval nějakým způsobem muzice. Scott vytvořil superkapelu VELVET REVOLVER s bývalými členy GUNS´N´ROSES Slashem, Duffem McKaganem a Mattem Sorumem a než ho odsud v dubnu 2008 vylili (důvod je zřejmý, že?), stihli vydat dvě slušné desky „Contraband“ (2004) a „Libertad“ (2007). S tou první d Více

Když se mi v listopadu roku 1997 konečně splnilo přání vidět a slyšel SAVATAGE naživo, nenapadlo by mě, že na jejich další regulérní koncert budu mít šanci vyrazit až téměř po osmadvaceti letech. V létě 2015 se kapela sice objevila na obřím Wacken Open Air, kde měla v setlistu i několik skladeb z repertoáru TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA, ale byl to tehdy jen slabý a ojedinělý záblesk lepších časů bez dalšího pokračování. Pořádně hořet tak začalo až začátkem letošního roku, kdy SAVATAGE potvrdili krátké dubnové turné po Jižní Americe a Více

Pokud jste fanoušky těchto Švédů, určitě už jste to zjistili sami a nebo si o tom přečetli v nějaké jiné recenzi. Melancholie náladotvůrců KATATONIA se nyní stala definitivně nudnou, k čemuž měla tahle kapela nakročeno již zhruba patnáct let. Po odchodu jednoho ze dvou donedávna stále přítomných zakládajících členů, kytaristy Anderse Nyströma, tak kapela zůstala plně v rukách Jonase Renkseho a jeho vize se dnes rozhodně vzdalují dravějšímu a rozervanějšímu metalovému pojetí. Tahle věc by ani tak nevadila, co je však horší, že se skladby pořád tak n Více