spajk: zazitek potvrzuju s tim, ze uvedeny zaznam je mistama o dost vic metal, nez kdejakej death / black / crust.

S Depeche Mode mám zajimavou zkušenost. Z kraje tisíciletí, Praha, High End výstava v hotelu Corinthia. Vlezu do salonku firmy Martin Logan a tam je postavené domácí kino a hrajou DM koncert z Paříže. Normálně mi spadla brada a vydrzel jsem koukat snad půl hodiny. Když pustil na syntetizeru nižší středy, cítil jsem, jak mi na těle hraje tričko. Velmi silny a neprenosny zážitek.V tu chvili jsem vzal DM na milost, protože kurva rockeri neposlouchají Depeš :-) Koncertni DVD se kmenuje One Night In Paris a dokonale prověří vas audio system.

DarthArt: Ultra byla asi poslední opravdu silná deska. Vyšla v den mých narozenin, navíc v době, kdy jsem měl druhou opravdu silnou vlnu závislosti na DM. Pak už to šlo do kytek. 101 je fakt živák z rodu nezapomenutelných a neuvěřitelně intenzivní atmosférou. No a SOFATD - klasika. Mám to doma podepsané Antonem Corbijnem a moc dobře si pamatuju, jaký poprask tenkrát ten potemněle kytarovej zvuk mezi skalníma způsobil.

101 je možná nejlepší živák, co jsem kdy slyšel, škoda, že je trochu ve stínu slavných studiovek. A Songs je moje nejoblíbenější (nejen moje), má to strašně, strašně silnou atmosféru... markantně je to vidět třeba u I Feel You, kterou pak předělali Vader a i když se taky snažili, aby to bylo temné, nezbylo nic než shluk tónů, absolutně bez výrazu. Depe prostě byli králové, škoda, že to s výjimkou Ultra a Playing the Angel pak už šlo tak rychle dolů... jenže i mocný král Osirik Uchvatitel bude jednou roztřeseným starcem, který jen touží po troše pozornosti a teplem za pecí... tak to prostě chodí...

Bluejamie65: Stray to napsal přesně, Construction Time Again je první "definitivní" deska Depeche Mode. Po ní následovala spanilá jízda prakticky bezchybných alb, která vyvrcholila famózním živákem 101 a následnou deskou Violator. Na Songs Of Faith And Devotion to už byli trochu jiní DM, ale pořád to stálo za to. Pak se bohužel odporoučel Wilder a započal volný pád s jedním světlým místem - Playing The Angel. Letošní Spirit je ukázka naprosté invenční mizérie a nemohoucnosti. Depeche Mode, jak tu kdosi přede mnou trefně poznamenal, to mají za sebou.

Stayi, já vím, že se nezměníš a přesto to sem píšu..vidíš chčiju proti větru, ale říkám, to se mi libí a nelíbí...snad korektně..Novotný Junior je zas můj smysl pro humor...s hlubším podtextem... jak vidíš spolubojovníků tu máš dost.."Construction time" a "Broken Frame" se mi libí asi tak stejně.. na DM je album od alba je vidět ten vývoj v hudbě a té jejich melancholii - dospívání a hudebního a lidského stárnutí.

Albová trojka "Construction Time Again" je první výraznější krok do světa těch černě oděných DEPECHE MODE, první album, na kterém kapela částečně pracovala v Berlínském studiu Hansa (pouze mix) a první album, na kterém byl již přítomen Alan Wilder, jenž zacelil rok prázdné místo po Vince Clarkeovi. Deska obsahuje i první zásadní "černý" megahit "Everything Counts", ta skladba se však hitem stala až o pár let později. Zpočátku bylo album vnímáno, třeba oproti slunečnému debutu "Speak And Spell" 81´, jako méně hitové, postupem času se v srdcích nově se rozrůstající fanouškovské základny zaseklo a následkem tohoto zamilování pak DM už rozvíjeli svůj temně-romantický svět na dalších, stále lepších albech. Rok 1983 byl svým způsobem zlom, od kterého kapela našla svůj zvuk a na dalších albech tímto směrem rostla.

Víceméně jsem byl v osmdesátkách ochoten otevřeně si poslechnout všechno a novoromantika pro mě měla svý kouzlo, takže třeba některý Ultravox i Duran Duran (Rio) dodnes poslouchám samotný Depeche Mode mě oslovili jen jednou natolik, abych si pořídil LP, bylo to album Construction time again, na cívce jsem měl i další alba, ale už nikdy žádný další originál. Rozuměl jsem tomu, že je to dobrý na tanec či ke cvičení, ale doma jsem poslouchal v podstatě jen to jedno album. Jestli je tu někdo hlouběji obeznámen, zrovna bych se zeptal, jestli je na Construction time again něco jinak než na ostatních.

No jo no, holt v době unisex hajzlů a genderově nevyrovanejch básniček ve slabikáři člověk ten slovník trochu přitvrdí. To je logika věci. Ale fakt zpět k Depeche... je tady plno metalistů, tak by mě zajímalo: byl jsem kdysi na koncertě DM (2009) a musím říct, že mě to prostě nechytlo. Nevím, jestli jsem naučenej z metalu na větší divokost, na ty hlasitý kytary, fakt nevím, ale do konce koncertu jsem se do toho nedostal... i když kolem mě lítala jedna hitovka za druhou... jaký jste měli zážitek vy? Fakt jsem zvědav...

Recenzent, kterému je okamžitě patrná spojitost Spiritu s Deltou, má opravdu fištrona, skvěle slyší a hlavně ví, jak udržet čtenáře v očekávání věcí příštích :-) Recenze natolik strhující, že jsem musel dvakrát restartovat odstavec, abych si připomněl, o čem že to vlastně byl... No nic, snaha se prý cení, takže asi díky :-)

Ale obraťme už list k DEPECHE MODE. Mě prostě přijde, že ta novinka je snad nejhorší jejich deska za celou jejich historii. Tedy ještě slabší než "A Broken Frame", "Exciter" a "Delta Machine".

Strayi, piš, jak ti zobák narostl, asi to takhle lidi baví, když ti sem chodí. Recenzent je člověk, ne počítač, kterej vyplivne text, rozebere ho podle klíčových slov a pak ho nastrká do příslušnejch kolonek. Když to uděláš, budou to tiskový zprávy, ne recenze. Autocenzura na fanouškovským webu je naprostá blbost, politická korektnost patří jinam než na metalový fórum. Když máš pocit, že vrány krákají, klidně to napiš, i kdyby sis to myslel třeba o mně. Metalová recenze do národní knihovny nepůjde, tak proč z toho dělat diplomovou práci, ne? :):):)

Subeer: Novotného jr.? No to snad né, takhle zlé to je? Kucí, nechcete se mě někdo zastat? :-) Ale já ten FAK_OV teprve spustit chci :-), proti Ostravsku nic nemám, ale název mě přijde právě pro sekci vysmívající se křupanství, řemdichové bodrosti a maloměšťáctví jako dělaný, doslova geniální. Mrzí mě, že prostě něco takového nechápeš (Louža třeba taky moc smyslu pro tento typ srandy nepobral, tak si z toho nic nedělej), ale já si nemůžu pomoc, mám v sobě uvězněnýho děsně neseriózního čerta: :-)

Strayi, míra trošku ne...myslím, že můj smysl pro humor znáš a myslím, že víš, že jsem osoba, která se jakékoliv chcaní proti větru snaží pochopit (nikoliv z pozice větru). Já tady ty svý pindy nepíšu abych do tebe nějak vyloženě ryl, ale abych ti připomněl, že mě docela vykolejuje a hlavně mrzí, když čtu recenzi, která má hlavu, patu, myšlenky, subjektivní postoj, který nepřežvykuje klišé zaběhlých medií, srdce mi opravdu plesá, a tato je potom ukončena takovouto finální úvahou ve stylu top slávisty juniora Novotného. Hele a dobřes udělal, že jsi ten FAK_OV nespustil, protože bys hned přišel o čtenáře z Ostravska a blízkého okolí..Bluejamie65: Já dobře chápu tvoje rozpoložení, odhodlání a zarputilost. Nicméně pokud začneš svoje myšlenky a postoje propagovat u jakéhokoliv dobrého produktu, který s nimi nemá nic moc do činění, tak je možné, že časem ten produkt pěkně zkurvíš.

Subeer: Chtěl jsem ti původně napsat, že by to chtělo trochu smyslu pro humor, ale máš v podstatě pravdu, že by to chtělo obě věci, tedy seriózní text o hudebním díle a nekorektní humornou poznámku, od sebe oddělit. Uvědomuju si to, nicméně tento případ nevnímám jako nějakej extra průser hatící snahy webu o seriózní, kvalitní a dobrou čitelnost. Už uvažuji o dalším projektu, jenž se bude jmenovat FAK_OV a prakticky naváže na to, s čím jsem Pandemonium kdysi zahajoval. ve hře jsou ještě ty videa, na která asi také dojde (pořád se učím a rozhoduji, zdali půjde o seriózní mluvené recenze /pochybuji že mě to dlouhodobě bude bavit/ nebo scénky ve smyslu České sody pro hudební fanatiky), ale obávám se to, že jakmile začnu s videi, už nikdo nikdy nebude číst články na tomhle webu...:-))) Ať už si to myslím z jakéhokoliv důvodu, dopad těch věcí může být (a zřejmě i bude)nedozírný neb jsem svojským originálem. :-)

To Subeer: to zní rozumně a v souladu se základním pravidlem jakékoliv stylistiky..., na druhou stranu ale jelitám je za dnešního stavu a dnešních poměrů v ČR dovoleno naprosto kontinuálně a všeoborově vždy psát, říkat a vysílat jakkoliv kolosální lež a žádná pravidla přitom nedodržovat (něco takového jsem si ani za sedmdesátkového totáče nedokázal představit). Jak chceš dosáhnout toho, aby lidi, co chodí do práce, neměli chuť připomenout, že mají paměť a že jim tak snadno lhát nelze.

Bluejamie65: Já s tebou v principu souhlasím a osobně s chcaním proti větru problém nemám. Mě akorát přijde smutný, že se tohle děje pod precizními a vypiplanými recenzemi, kde to působí jako účelové, laciné a už i kolovrátkové hraní na body, dle mě, na nesprávném místě tedy jinými slovy Bulvár, což je pro tento webzine velká škoda potom, co už dokázal. Pokud by tu byl tab (např. Pandemonium a.k.a výlety Don Quijota) a tam se do takovýchto komáru šilo, tak si to sem budu chodit rád číst. Ten pokus už byl a bavil jsem se...ale pod recenzí na album Depešáků, kteří s tímto mají opravdu hovno, co do činění to fakt...hmm nevím.

Bluejamie: Cože? Píchání? Mlatim je ocelovou trubkou po hlavě.

To Subeer: s tou krásnou metaforou o podstatném slonovi a nepodstatných jelitářských moskytech v jednom úhlu pohledu nesouhlasím, já si myslím, že dnes je důležité "chcát proti (mainstreamově) bulvárnímu větru". Důvodem pro mě je to, že jsem na vlastní oči viděl, že v takzvané svobodné společnosti mi jedině má zkušenost z doby totáče umožnila zachovat si svobodu myšlení a nesouhlasit s tím, že hardrock a metal se navěky ztrácí v propadlišti dějin, což byl hlas všech hlavních médií v polovině devadesátek. Podobná věc se navíc může kdykoliv znovu zopakovat v ještě silnější míře, je už jen 14 velkých mediálních skupin, které si rozdělily všechna zpravodajská média planety - tzn. profesionální svobodná nebo nezávislá publicistika už zřejmě neexistuje, už navždy bude jen embedded - tzn. žurnalistika plnící přesně manažersky vyprofilovaný a předem určený záměr majitele a zadavatele, tak jak o tom psal Orwell. Proto mi v mnohém imponuje třeba i Strayovo donkichotské píchání do jelit, které se cítí tak, jako by měly monopol na pravdu.

Subeer: Možná jsem o tom tak hluboce (s nějakým cílem) ani nepřemýšlel, ale srát mě ty moskyti nepřestanou, v tom máš tedy naprostou pravdu. Meres: Nemyslím si, že by dneska přítomnost Alana Wildera přispěla k výraznému zlepšení, ale zkusit by se to mohlo. P.S.: Dnes recenze asi ne, ...léčím virózu. :-)