Jasně, jsem v klidu :)

DarthArt: Neboj, Pekárek svou podobu zaručeně nikdy neodhalí. To vím jistě.:-) Takže klídek. Se budu moct třeba stavět na hlavu, ale většina bude vždy proti profilům redaktorů. Tak to prostě je.:-)

spajk: Nápad je dobrej, ale já osobně toho nejsem moc příznivce. Zkusím vysvětlit. O anonymitu mi nejde, taky jsem rád, že je pod článkem vždycky moje jméno ve formě e-mailové adresy, a když někdo chce vidět můj obličej, celkem snadno si ho najde :) Kdyby u článků byla moje fotka, neměl bych s tím problém. Ale mám nějaký takový vnitřní odpor k takovým těm článkům "o sobě", jak je to zvykem na některých webech - dotyčný napíše jeden krátkej článek za půl roku, dohromady dvacet za deset let působení, ale v sekci "redakce" má kilometrový povídání o sobě, kterýmu evidentně věnoval daleko větší péči, než článkům o muzice :( A já se možná z nějaký dětinskosti stavím úplně na druhou stranu - předvádět se můžu, až nepůjde práce od ruky, teď na to není čas :) Nikoho to sice nebude zajímat, ale to nezajímá ani teď :) Asi moje opožděná puberta :):)

Partu byl ale netrhal, takže kdyby všichni ostatní řekli "ano", nějak stručně bych to vyplnil. Ale mám takový pocit, že na osobní medailonky tu asi moc redaktorů nebude ...

spajk: Ne, právě naopak. Dobrej nápad, i když si nemyslím, že by to takto kladně všichni viděli, spíš mám pocit, že třeba Peky a Darth chtěj fungovat co nejvíc v anonymitě a mám pocit, že asi i Konnie. Jasně že nefandím takovému tomu představování, kde dotyčný dotazníkově zveřejní, jaké je jeho nejoblíbenější pití, jaký byl jeho nejlepší koncert v životě nebo kterou osobu považuje za svůj sexuální symbol, následkem čehož obdrží kartičku redakce a hodnost. Ale stejně bych vítal to, jak ty říkáš, "polidštění". Přiznám se, že lpění na anonymitě nechápu, třeba já, kdybych pod recenzí nebylo patrné, že jsem to psal já, člověk tohoto křestního jména a příjmení, tak by to psaní pro mne vlastně ani nemělo smysl, takže já určitě nejsem příznivcem "schovávání". jen musím vymyslet způsob, kam zmíněný polidšťovací článek umístit, asi to nejsnáze vypadá na vyjití v rámci sekce Asylum, nevím.:-)

Who the fuck is Majk?
Mám takovej hovězí nápad a tim myslim rubriku Redakce, kde by pod reprezentativním fotem bylo pár odstavců o dotyčném.
Trochu by to stránky polidštilo a člověk by si místo přezdívky pod článkem mohl jeho myslenky spojit s konkrétním člověkem. Preci jen se to tu za poslední rok rozrostlo asi o pět nových borců včetně jedné ženy.
Asi blbost, co?
Tak hezký pondělí :-)

Pekárek: taky jsem si říkal.. asi na ně dojde:)

Čau, ti Bohemyst si říkají o recenzi, že?:)

SVARTANATT - S/T - parádní retro hard rock
SWORD - Metalized - hevík na dobrou náladu
BOHEMYST - Čerň a Smrt - plnohodnotný nástupce legendárních AVENGER

Spíš jsem zapomněl na ty skvělé věci, které udělal s Iommim.

Nezapomen na Burning Japan Live. To je úžasný živák. Je zajímavé, že se dlouho obklopoval hudebniky ze Švédska. Tady má rytmiku od Europe a pak s nim dlouho hrával JJ Marsch.
Ještě je dobrá Norumova Face the Truth, kde taky zpívá.
Mám i ty desky s Turnerem, taky nejsou špatný.
Glenn nedělá špatné desky. Letos sedmdesát. To je neskutečný.

Je to skvělá píseň.:) Od Hughese si časem seženu všechno. Zatím mám krom tří alb PURPLE, kde účinkuje v letech 1973-76 jako basák a sice s občasným, ale o to zajímavějším pěveckým příspěvkem, pouze vinyl projektu HUGHES/THRALL a v cd verzích ze sólovek tyto: Feel, Addiction, ...Karma, Soul Mover, Resonate a všechno od BACK COUNTRY COMMUNION + poslední DEAD DAISIES.

The way it is je topovka. Nejpestřejší Hughesovo album z toho, co mám doma.
Možná proto mi z alba po dvaadvaceti letech uvizla v hlavě netypická písnička https://youtu.be/YUmoAQOv52Y

A ještě k tomu kousku, co jsem koupil. Opravdu jde o původní americkou verzi od Attic z 89´, úplně nedotčená. Krásná práce. Kdyby tak někde ještě byly alba Metal Queen 84´, Call of the Wild 85´ a Powerline 87´. Obhlížel jsem i Original album series, jestli tam náhodou nevyšel nějakej komplet v pošetkách, bohužel Lee Aaron nevyšla, takže jedině Ivan. Od toho teď čekám balíček dalších krásných prací: Glenn Hughes - The Way It Is, AR Pell - Magic, první dvě Yeah Yeah Yeahs, Hammerfall - Glory to the Brave, Porcupine Tree - the Incident (vše tak nějak těsně nad kilo) a obě Bat Out Of Hell od Meat Loaf (ty po půlkile) - cukříček jenom tak jako na chuť, takže těšba!:-)

Zítra Viktorka vystoupá po třech letech do čela Fortuna ligy. Liberec pod Ještědem dáme. Výkonem přispějí novodobé komety typu BaLoua a Šulc, navrátivší se dirigent Čermák, strategické věže Beauguel s Chorým, případně můj největší oblíbenec Bucha!:-) Bílek je stratég a s podporou Horvátka věřím v reinkarnaci starých časů!


Zatím nejlepší vypuštěná věc ze zářijové emise CARCASS. Zní to skvěle.

https://www.youtube.com/watch?v=34uxC0cfQc4

Dle mého její hudební guru a posléze manžel.

Řekni mi, kdo je John Albani? Z ničeho nic se zjevil, napsal s Lee pár desek a zase se za ním zavřely vody šoubyznysu.

Ještě k Lee Aaron 89´. Moje nejoblíbenější písnička je Tough Girls Don´t Cry!:-) Pak ještě Gotta Thing For You, Sweet Talk, Rock The Hard Way a ani Hands On není špatná, ta mě svou chytlavostí docela připomíná VIXEN (stejně tak Tough Girls Don´t Cry), celkově je tam hodně malé minimum hluchých míst, spíš se jedná o příjemně poslouchatelnou desku USA rocku, která staví z 90% na vyložených hitech.

Debut Exumer je známý artefakt osmdesatkovych burz. V podstatě německá thrash klasika. Moc jsem to tehdy nejel, měl jsem jiné favority.

Doma brzy příprava na vystoupení Assassin v Plzni v Kalikovskem mlýně 4.září v rámci Armaggedon of Decibels festu. :-) V sestavě Frank Blackfire = Jedu!!! Spíš tedy jdu. Dám si The Upcoming Terror i Interstellar Experience.

Ty Exhumer si onehda pribezl spoluzak ze zakladky z Madarska jeste spolu s Final Countdown a deskou od Wendy Williams and Plasmatics (na obalu červ prokousavajici planetu)
Tenkrat mi to nechytlo. Divnej zvuk, jak z dráťáku, takovej umělej.

Lee Aaron tu profil mám.

Teď ležím na dece u rybníka a do sluchátek mi jede Nuclear Assault - Survive! :-) Novýho Gibbonse jsem vypnul po 4 skladbách, fotracka nuda, chystám se na Exumer - Possessed by Fire.

Yop, firma Attic. Široko daleko nejlepší Aaron.
Hymna za hymnou. Nasty boyz, Yesterday, Sweet talk, Hands on atd. Pro mě nejlepší song alba je Watcha do to my body. I cover od Montrose (Rock Candy) se povedl.
Ani to nemusíš psát. Minimalne 90% :-)