Jééé, zrovna pozítří mi prijdou tři desky Cheap Trick. Heaven Tonight, Dream Police a tahle paráda All Shock Up. Myslim, že by na ní měla být Worlds Greatest Lover spolu zpívaná Nielsenem. Tu když jsem slyšel na koncertním dvd Silver, byl jsem úplně v prdeli. Tuhle partu chci mit komplet a podrobně proposlouchanou!
Myslim, že by se tu na přelomu příštího desetiletí mohli objevit v seriálu.
Přeci jen je to jedna z nejcitovanějších kapel na otázku hudebních inspirací.
Bohužel na starém kontinentu jsou hodně opomíjeni.

Před rovnými 40 lety celý den "pobrukuji" toto:
https://youtu.be/LN1Xu9kTx-M
Na tu úvodní Stop This Game jel pak při exhibici na MS Scott Hamilton, já to krasobruslení sledoval s mamá.

spajk je typ čtenáře, který je u mne důvodem nepochybovat, že pokračování webu má smysl, sice se mě mnohokrát ukázalo, že to co si myslí a co chce od webu právě on, to ostatní naopak moc nechtěj, ale vždycky jsem to radši dělal pro něj. Sousloví "metalcore panák" potěšilo!:-)

Tady žádní pankáči nejsou, sem chodí sofistikovaní lidé!

add Olympic - Katata .... neco malo za sebe napisu, byt se to bude tykat pouze titulni skladby, jelikoz je to zatim to jedine, co jsem z novinky slysel a dost mozna to tak i zustane(uz se trapne opakuju, co :o). Prekvapila me ta lavina hejtu na tuhle desku(nebo spis mozna jen tu titulni skladbu), protoze mi neco rika, ze se najdou lidi, kteri to cele odsoudili jen na zaklade ni). Skladba mi byla doporucovana z vice stran od kamosu s velkym despektem a smichem, coze je to za strasnu a trapnou blbost.
No, abych se priznal, tak to tak hrozne vubec nevidim. Naprosto se teda oprostim od textu(coz je pro nekoho tezke, jeden z mych kamaradu, ktery je vynikajici textar, mi rovnou rekl, ze neco takoveho nedokaze) a vemu jen hudbu. Kdyz nic jineho, tak Olympic po letech urcite prekvapil a nemuzu rict, ze neprijemne.
Hracske vykony na vysoke urovni, skladba je zajimave a moderne zaranzovana a treba refren je pro me jeden, ze zdaleka nejlepsich v ramci cele tuzemske sceny(nejen ze ma hitovy potencial, ma i hloubku(stale hodnotim JEN hudebni slozku) a zajimavou hafrmonicko melodickou strukturu, byt to lip zazpivane(tedy podstatne lip), tak je to za me vcelku slusna pecka.
De fakto se muzu skoro plne ztotoznit s nazorem od spajka(15.11.2020 14:22), coz jsem ale evidentne v mensine.
Ne, tu recenzi na MF mi nezminujte, tam asi doslo k opacnemu extremu :oD
Jinak muj vztah k Olympic je v zasade neutralni, CD nevlastnim zadne a ani jsem je vsechna nesylsel, na LP mam jen Prazdniny na Zemi(a u toho asi i zustanu), v 80tkach to byl samozrejme fenomen, ktery zasahl kazdeho. Jeste porad mam v zive pameti, jak me mama vzala na jejich posledni koncert(asi jeden z tech prvnich, haha). Psal se tusim rok 1985 :oD

Ramones: davna laska z mladi a dost mozna prvni pisnicky, ktere jsem zacal sam hrat. Slysel jsem asi vsechny desky, ale mam od nich pouze vytecny 2CD vyber Anthology(zakoupeno ve frcu v UK za 4 libry), kde je dle meho nazoru uplne vse podstatne a jeste i neco navic(aby ne, kdyz je tam 58 skladeb, haha).
Na serial se nimene tesim a vyber u nej urcite prozenu prehravacem.

Jo a když už jsme u těch pankáčů, je tu i nějaký Misfiťák?

THE CURE - Boys Don´t Cry (1980) - pro mě nejlepší jejich deska

THE CURE - Japanese Whispers (1983)
Dneska poprvé a to je taky dobrá deska, já z toho znal jenom ty singlové hnoje, ale ostatní skladby jsou kvalitní, hebké a zasněné, uvážíme-li, co tenkrát třeba se dělo Tears for Fears novinka a další. Kapelu Cure samo znám už od 80. let a i z jejich skvělé hudby jsem si začal někdy 94/95 připíjet na zdraví a ekonomickou transformaci a vůbec.

ANTHRAX - Worship Music 2011
ANTHRAX - 2016 For All Kings
ARMORED SAINT - Nod to the Old School 2001 (kompilace)
DEMONICAL - World Domination 2020
ALEŠ BRICHTA - Dívka s perlami ve vlasech 2000
OLYMPIC - Kaťata 2020 - Spajk to napsal za mě dnes ve 14:22hod

MIKE + THE MECHANICS - Living Years (1988)
THE CURE - Boys Don´t Cry (1980)
Střihavka je debíl, řekl jsem mu to asi 2008

Ta video-recenze AC/DC na Metalshop TV, je fajn. Jak tam sedí Balčirák tak není co řešit. Na tom výsledném hodnocení v tomto případě ani tak nesejde, dobře se to poslouchá a půl hodinka mi utekla jako voda.

Přemýšlím jestli ještě nekouknu na toho "rozebraného" Mansona...

Hivris: všechno jde, když se chce. Bude to třeba víc o textech, míň keců na téma riffy, rytmy, sóla a víc o myšlenkové náplni. Není problém.:-)

Jirka Čáp: taky jsem si všiml výročí Slaughtera a obřadně si ho zopakoval. Ta deska neztratila ze svý agresivity a atraktivnosti vůbec nic. ATG plánovali turné, kde by odehráli kompletní album, ale bohužel COVID.

Stray: tak to se na Ramones taky těším. Osobně si vůbec nedovedu představit seriál recenzí na alba punkové kapely. Okolnosti vzniku nahrávek a historii celkově jako jo, ale hodnotit konkrétně desku od desky, tam nevidím kde brát. Ale nechám se překvapit.

Spajk: Tak to tam máme dva favority společný. :-) Já právě ten přebasovaný zvuk mám rád. Na metalcore, deathmetal a blackmetal, což jsou styly, který poslouchám nejvíc, jsou super.
Novinka AC/DC mě baví, ale nejsem na ně odborník a na hodnocení si počkám až tady. :-)

Jirko Čápe, já mám favority na konci alba. Poslední dva vály. Bouře a Nemám páru. Tvl na Porta Pro to musí bejt hrozný peklo, ty jsou přebasovaný samy od sebe :-)

A ted si musím poslechnout nový AC/DC a vůbec se mi do toho nechce, ale chci si pustit Balčirákův rozbor s tím metalcorovým panákem, co to uvádí. Tak abych věděl kudy jede kočár, až tam budou pouštět moudra :-)

Dík za reakci na Ramones, už se těším na profil, i kdyby to bylo za 5 let. 🙂

No a teď radši At The Gates - Slaughter of the Soul. Včera tahle deska oslavila 25 let.

Spajk: Možná je potřeba si na ten zvuk trochu zvyknout. Teď jsem si to pustil asi po týdnu a už mi přijde o něco lepší. Holt jsem víc zvyklý na nabušenější zvuk. Pouštěno do sluchátek Koss Porta a Marshall. Názor na některé texty zůstává. Ale líbí se mi třeba text Pálím tvář, který, jak jsem se dočetl, napsal kluk, který se jinak živí jako ošetřovatel krav a docela to profíkům natřel. Asi nejlepší písnička desky. Krom ní mě baví ještě Šrám, co se nezahojí, Bouře a Nemám páru. I tak bych stejně asi víc než 50% nedal.
Obal se mi líbí, stejně tak jako celá majitelka toho zadečku Lea Šteflíčková. :-)

Za mě jsou ty FATES WARNING takový intimní, méně zapamatovatelná deska než ta minule.:-) Neřekl bych úplně komorní, ale je tam hodně takových těch pozvolných momentů, songů, co lze nazvat pocitovky bez gradace.

Stray: Fates budou větší výzva. Srdcovka. Ale ještě jsem je taky neslyšel:)