Irglová - Anar, dobré album, vyplatí se slyšet opakovaně. Není dokonalé, ale o to více procítěné, ve zpěvu i hře. 70 - 80 %.

Inverted Matter - Detach. Vynikající deska. Mike Smith bicí. Pro fandy Morbid Angel z éry Tuckera. 80 %.

PARADISE LOST - Obsidian - kapela má sice už nejlepší za sebou, ale je to konečně zase slušná deska
MAD SEASON - Above - Staleyho top

AC/DC - Power Up
Steve Rileys L.A.Guns - Renegades
Phil Campbell and the Bastard Sons - We re the Bastards
Blood from the Soul - DSM-5
Ghostkid - Ghostkid
Soulburn - Noas Dark
Of Feather And Bone - Sulfuric Disintegration
Boundaries - Your Receding Warmth
SeeYouSpaceCowboy - The Correlation Between Entrance And Exit Wounds
Panychida - Gabreta Aeterna

Fugazi - Stady Diet of Nothing 1991 US postHC legenda - užil jsem si to

Fates Warning - Long Day Good Night (2020) stále do něho pronikám, ale obstojná deska to je určitě

SPIRITUÁL KVINTET - Písničky z roku raz dva

NECROPHOBIC - Mark of the Necrogram 2018
NECROPHOBIC - Dawn of the Damned 2020
DEICIDE - To Hell with God 2011
DEICIDE - Overtures of Blasphemy 2018
MARDUK - Plague Angel 2004
SLAYER - Reign in Blood 1986

Právě jsem si dal DEICIDE - To Hell With God 2011 - jedna z mých nejoblíbenějších desek od DEICIDE, právě i díky kytaristům Jacku Owenovi a Ralphovi Santollovi a jejich nadmíru melodickým sólům. No, a na této desce Ralph bohu neděkuje :-)
https://www.youtube.com/watch?v=rF34dVWgwms

Ohledně Ralpha bych si dovolil ještě doporučiti poslech (za mě výborné) Tardyovské(asi snad není potřeba psát, o koho se jedná) bokovky TARDY BROTHERS - Bloodline z roku 2009 / CANDLELIGHT REC.

Škoda Raplha. 48? To je hovno věk! Díky jeho sólíčkům jsem se dostal k Deicide.

Největší pecka úplně na konci alba. Netypické. https://www.youtube.com/watch?v=McmeUCPxnHk
Ještě by měly proběhnout korekce o tom, že Millenium mají i čtvrtou desku z 2004. Nikdy jsem o ní neslyšel. A na prvních dvou zpívá jeden zpěvák Todd Plant.
Ted už je to fakticky v oukeji.

Máš pravdu, ještě Obituary a dokonce i Death. To jsem ani nezaregistroval. Imhotepe, myslel jsem tři alba jeho kapely Millenium, kde šlo o jeho autorské skladby. Hlavně album Hourglass ošperkované Landeho vokálem. Mám rád ale i ostatní dvě. Na keřdém albu měl jiného zpěváka.
Pak se mi někam ztratil a vždycky na mě odněkud ze Sparku vyskočil, zu v Iced Earth, tu v Deicide, tak jsem ho postupně pustil z radaru.

Ted poslouchám Ralph Santolla - Shaolin Monks In The Temple Of Metal ´02
jeho solovou desku pod Frontiers Records. Byl to nadanej kytarista, žádné rychlé shredy a onanie, ale pěkné melodické věci mající hlavu a patu. Je vidět, že si s tím vyhrál. A ano, jako první v kreditech děkuje Bohu. Darthart měl zase pravdu :-)

spajk : zapomněl jsi na Obituarx, Death a mnoho dalších. Je to jinak obrovská ztráta nejen pro metal, protože v rámci toho extrémního byla Ralphova sola opravdu jedinečná a pro me osobně se jednalo o jednoho ze stylove nejvkusnejsich kytaristu v rámci scény.

Hivris: super! :-) Já osobně bych sice zvolil desku předcházející - Battle Breed 2015 - ta mi přijde o kousek lepší/zajímavější, ale i Dreadlord je samozřejmě ten pravý nefalšovaný výborný holandský DEATH METAL :-)

No pro Arayu to bezpochyby byl už hodně dlouho jenom ten byznys. U Santolly se o nějakým vydělávání peněz asi moc nedalo mluvit, protože s Deicide si mohl vydělat tak na svačinu ... na druhou stranu, třeba to měli hozený spíš jako takovou životní filozofii (která je ve svý podstatě oproštěný od toho institucionálního zla sama o sobě dobrá), chodili třeba do kostela, kde by kněz fajn chlápek a ty satanský kecy z jejich pohledu mířily spíš jakože na tu shnilou organizaci. No a nebo sláva a vejplata voněly víc než duchovní přesvědčení, taky možný. A nebo to brali jako oddělený světy - jako když režisér točí krvavej horor plnej svinstva, ale jinak je to prima chlápek od rodiny. A taky možná ty katolíci v Americe fungujou trochu jinak než v Evropě, v US jsou pokud se nemýlím výrazně menšinový.

wuxia: díky za zasvěcené informace

BODYFARM - Dreadlord - Díky Aldovi (a zpětně i Valičovi:)) za doporučení - včera mi dorazilo CD Dreadlord, hned jsem ho vyzkoušel, perfektní zásek! Jen je škoda, že to bylo poslední album s Thomasem Woutersem (RIP).

Víra je bezpochyby každého osobní věc, ale pokus zpívá (zpíval) praktikující katolík Araya Kingovi texty jako Not Of This God nebo Skeleton Christ, pak mi na tom něco nesedí. Je to pak tedy jenom práce a business? Tím mám na mysli třeba i Santollu. Za takový lidi bych pak nedal ruku ani do vlažný vody.

Dodnes jsem tu Santollovu hudební pouť nepochopil. Začínal jako melody rocker, pak Iced Earth a ve finále Deicide. To nechceš. Viděno očima melody rockera :-)
Čest jeho památce, zanechal za sebou tři skvělá alba.

A jestli je Štorm katolík, nevidím v tom problém. Existují daleko výraznější protiklady ďábelská hudba vs víra - třeba praktikující křesťan Ralph Santolla v řadách DEICIDE.

Směřování Franty Štorma k elektronice zní velmi lákavě, doufám jen, že to bude lepší než zmiňovaný AIRBRUSH, protože to byla strašná blbost. Ale věřím, že dokáže udělat zajímavější věc, koneckonců je to zhruba 15 let.

KLADIVO NA PÝCHU ---- furt pecka 90 % !!!! Těším se na (snad) jarní koncerty, okamžitě bookuju hotel v příslušném městě a vyrážím !!!