Stray: mrkni na endisc.cz, min Talisman jsem tam viděl. Je to tam ale dražší, s nákupem bych počkal do příštího týdne ( bude sleva : )

sháním:

LOVE/HATE - Blackout In The Red Room 1990
BONFIRE - Point Blank 1989
TALISMAN - Genesis 1993 a Humanimal I+II 1994
MAGNUM - On a Storyteller´s Night 1985
JOHN NORUM - Total Control 1987
WINGER - Karma 2010
LEE AARON - Metal Queen 1985 a Call Of the Wild 1986
DARE - Out of the Silence 1988 a Blood From Stone 1991


prodávám:

TWO - Voyeurs 1998
STEVE VAI - Passion And Warfare 1990
CLAWFINGER - Clawfinger 1997
KADAVAR - For The Dead Travel Fast 2019

Základní thrash metalová alba: 1985 – nyní - dle discogs - asi joo

1) EXODUS - Bonded by Blood 1985
2) METALLICA - Master of Puppets 1986
3) MEGADETH - Peace Sell... 1986
4) SLAYER - Reign in Blood 1986
5) KREATOR - Pleasure To Kill 1986
6) SODOM - Persecution Mania 1987
7) ANTHRAX - Among the Living 1987
8) SEPULTURA - Beneath the Remains 1989
9) MUNICIPAL WASTE - Hazardous Mutation 2005
10) POWER TRIP - Nightmare Logic 2017

Fajn nový díl Kytarové zbrojnice s Jirkou Urbanem. Příjemný povídání o všem kolem zvuku.

https://youtu.be/_u3jiuPcE_I?si=u_ciVHzFOowuHW7q

Dnes ku práci Black Moth - Condemned To Hope. Hravý stoner s ženským vokálem. Škoda, že se rozpadli, všechna jejich alba jsou super.

Zítra konečně recenze Ihsahn, o víkendu debut Talisman, v pondělí Bruce Dickinson, o týden později Judas Priest, mezi tím další zajímavosti a dobrozdání.:-)

Já se pustil do 4.řady Temného případu a super. Je to víc mysteriózní, a Judie Foster je geniální mrcha.

Duna 2 - co to jako mělo být? Celej film tam na sebe pořvávali nesmysly nějakou arabskou hatmatilkou a tvářili se u toho dramaticky. jako obrazové stvárnění super, o tom žádná - za to bych dal 100%, stejně jako za několik bojových či válečných scén, ale co ty trapné čmoudské seance? Chvílema jsem propadal do mikrospánku. dějově - velký špatný!:-))) Je úleva to pořád ještě smět takhle zahlásit. Jednička mnohem lepší.

Ono je to s tím grungem těžký a zábavný zároveň. Mně ty kapely co se pod to řadí zase tak žánrově stejný nikdy nepřišly. Což bylo na jednu stranu hodně fajn a na druhou dost matoucí. Ale svoje oblíbence jsem si nakonec taky vyzobal. V době kdy to začalo jsme ještě pobíhali s klucima po lese s plastovýma pistolkama :D

každý přece soucítí s outsidery že? takže se na tom dala budovat skvělá image. V Americe vládl marketing, hairmetal se vyčerpal, pro novou generaci děcek potřebovali zásadní změnu. Pak přišel pop punk, pak nu-metal a pak už snad nic zásadního, co by dokázalo být dominantním směrem pro celý svět.

Ale je pravda, že 80tková generace hudebníků je docela tím sex & drugs & rocknroll zocelena a dožívá se požehnaného věku. Asi slušný oddíl.

Fakt, že kromě Veddera jsou všichni zpěváci těch velkých grunge kapel pod drnem, taky o něčem vypovídá...
Ale jo, hudebně po nich zůstaly skvělé věci a sám jich mám pár doma. Ale ta image uplakaných vágusů z periferie společnosti, to bylo velký špatný.
Mimochodem to byl poslední hudební žánr vycházející z blues resp pentatoniky. (Říkal Beato)
Pak už přišel nu-metal a to s blues nemělo nic společného. Fuj :-)

:-))) nepohlavno!!! Základem každé generační vzpoury je vymezení se proti generaci předchozí. Co budou dělat ti, co přijdou příště? Nakládat transky a osoby říkající si "TO" do dobytčáků? :-) Bláboly nebláboly, já se s ideou grunge spíš dokážu ztotožnit nyní než v době, kdy to probíhalo. Chodil jsem na filmy se Schwarzíkem a Stallonem, všechno co bylo borecký, bylo "macho". Jásal jsem nad Joeym deMaiem, když tvrdil ve slovenském Metal Hammeru, že kapely jako PEARL JAM vyluzují ze svých nástrojů jen takové pšouky.:-) Mával jsem při četbě o tom nad hlavou pěstí jako sparťanskej kotelník, když před ním burcuje tribunu trenér Priske! Takhle jsem to tehdy viděl. Nasrat jim všem, tohle nejsou rockeři.:-)

Grunge scéna/hnutí (jestli to tak můžeme nazvat) bylo generační vymezení právě jako protipól té "macho" hairmetalové/rockové scéně konce 80tých let. Outsideři, citlivé duše, nezakládající si na pompéznosti a materiálnu, spíš na duchovních hodnotách, citlivých písničkách, textově reflektující běžný život. Že to jsou bláboly dnes jako čtyřicátník už samozřejmě vím, ale tehdy jako teenager jsem to žral.

Základem každé generační vzpoury je vymezení se proti generaci předchozí že? Takže dělat všechno naopak. Že se na tom parádně marketingově a businessově svezli vydavatelství, asi není potřeba dodávat. Podobně jako 15 let předtím s punkem. A dnes zase frčí to "nepohlavno" - základem úspěšného interpreta je, aby ani jeho vlastní máma nepoznala, jestli je to kluk nebo holka.

Teď právě čtu knížku Marka Lanegane, kde to krásně popisuje. Jak po úspěchu Nirvany hledalo každé vydavatelství nějakou "svojí" seattlovskou kapelu. No a pak vznikla tzv. grunge scéna, dávající do jedná škatulky tak rozdílne věci jak Nirvana, Alice in Chains, Soundgarden, Pearl Jam...

Jinak ten Lanegan byl pěkné hovado, na pivo bych s ním rozhodně nešel. Feťák a ožrala, totální nihilista. V dnešní hyperkorektní době by neměl šanci.

Zajímavý je, že grungeři mě nikdy nepřišli jako rebelové, spíš jako uplakánci, studentíci, přemýšlivé typy, rozhodně ne ROKŘI, nikdy jsem si to nespojil s rebelií, nevím proič, měl jsem tam rušičku, vadila mě ta angažovanost v otázkách, ke kterým se dnes kloní dnešní zelení, soc inženýři a různí progresivisté, což z mého pohledu jsou spíš problémisti než borci hodní následování. mě to tehdy u MEGADETH nepřišlo jako nic nenormálního, prostě v pohodě, maj flanelky, kapela byla navíc velice úspěšná, řekl bych na vrcholu zájmu, na rozdíl od 99% ostatních - třeba německé metalové kapely tehdy vůbec nikoho nezajímaly (s vyjímkou B.Guardian). Ale vůbec!

Do toho spadlo lidí, však Megadeth na začátku devadesátek taky, stačí mrknout na dobové záznamy. Nutno dodat, že mně osobně to bylo vždy bližší než kožené oděvy typu Judas Priest.

Kostkovanou košili měl Axl Rose v tom klipu, kde na střeše zpíval duet s Shannonem Hoonem, šikovně se zaháčkovali u nové generace a hláškami "nikdy jsme nebyli hair-metal, nesouvisíme s tím" si prodloužili život o dva roky.:-)) Být Bretem Michaelsem z POISON, tak na Slashe dodatečně vyjedu: "nikdy bychom tě nevzali do sestavy, ty bubáku!":-)) Tehdy mě mrzelo, že to smetlo hudbu napříč scénou, kterou jsem obdivoval, ať už šlo o americký kapely ze škatulek glam-metal či thrash, nebo evropské heavy kapely typu Running Wild (po pravdě v letech 1993-98 měli problém přežít i SLAYER):-), z dnešního pohledu však to hnutí dodalo také pár suprových věcí.

nenosil začátkem devadesátek náhodou kostkovanou košili i Slash?

Mně to je taky jedno, noš si třeba uniformu SS.
Já jsem psal, že kdo nosil od podzimu 91 kostkovanou košili byl zakakanej grunger:-)

Mě by Spajk nepoznal v davu, já jsem sice fanoušek grunge, ale nikdy jsem ty flanelky nenosil, prostě nerad košile obecně

teď je to zase v módě. nosí to náctiletí haranti, spolu s trikama Nirvana. Sice jí neposlouchají, možná ani nevědí, že to byla nějaká kapela, ale je to prostě móda.

Já bych si třeba trika Iron Maiden nikdy nedal. A ne proto, že se mi nelíbí trika, naopak, ty jsou supr. Ale když je prostě neposlouchám, tak jejich trika nenosím.

spajk: Víš co, můžu klidně napsat, že nesnáším, když někdo nosí takový to proužkovaný modro-bílý tričko a začít vysvětlovat, že to nosí takový ti svobodomyslní pitomci :-), co jsou každý týden životně uvelebení jinde a je jim prakticky jedno, jestli zrovna dělají běžnější typ práce nebo brigádku u ochotnického divadla na druhé straně republiky, ale proč, ať si každej nosí a dělá co chce. Jestli někomu vyhovují tesilky, prosím. Náhodou jsem tuhle uvažoval, že bych si mohl nějakou kostkovanou košily koupit.:-) přeci jen po stránce nátury více souzním s Eddiem Vedderem než s Nikkim Sixxem.