Epica je vrchol žánru, na tu mi nesahej! :)

Od včera odpoledne ležím doma s "nachlazením", tedy snad, na testu jsem nebyl, ještě bych zjistil, že mám po čtvrté covid, člověku stačí párkrát se projít davem na SOILWORK a má to.:-) Na nejbližší dobu jsem si krom ležení naordinoval poslech cd diskografií těchto kapel:

EUROPE, CONCEPTION, RIVAL SONS, EXTREME

Dneska jsem vytáhnul asi osm řadovek KAMELOT (mám vše od Fourth Dimension po Haven) a zjistil jsem, že tohle patetický sladilo je za jeden den k neuposlouchání :-), někdy okolo čtvrtého céda už se to pomalu lámalo k mučení. Jako The Black Halo je super deska a líbí se mi i Silverthorn s Karevikem, ale ty další věci se mě nějak rozplývaj, vlastně bych tu sbírku mohl i rozprodat, nevím co kdo slyší na albech jako Karma nebo Epica. Pak jsem musel tu nadmíru cukru ředit zásaditostí alba COVERDALE/PAGE.

Extreme - kvalitní song, škoda že činel tam vyjede až na konci, zvuk se mi zdá takovej zastřenej. O sóle se nemá smysl bavit, Nuno furt dost cvičí.:-)

Metla - je to temný a meodický skoro jako Morgana Lefay:-), slušnej song.
Jdu na EXTREME.

Jasně, ostříhání METALLICY na jaře 1996, to byla poslední kapka :-), pak už jsem si na ten trend pouze zvykal (před tím jsem se mu bránil), až mě to úplně ohladilo.

Jinak třetí singl z nový METLY je venku a jde o nejlepší věc z těch tří, dle mého:

https://www.youtube.com/watch?v=x_t53a5Ons0

spajk: pilotní singl EXTREME, velká paráda, očekávám desku roku!!!

https://www.youtube.com/watch?v=iJ_AOIbj8AA

jasně chápu, doteď si pamatuji "aféru" když se Metallica před vydáním Load ostříhala.

každopádně Presidenti pocházejí se Seattlu, což můžeme brát jako další důkaz neskutečně silné a pestré scény v tomto městě v první polovině 90tých let

Netuším. Nikdy jsem si the President of the USA doma nepustil, a co hráli v rámci klipů už si nepamatuju. Do devadesátek jsem vstoupil s názorem, že dlouhý vlasy a metal je neodmyslitená součást dění, chápej - měl jsem ze začátku problém akceptovat i Anselma.:-) Scott Ian/Rob Halford, prosím, to byly ale stálice, kdyby mě někdo třeba v roce 1991 řekl, že od poloviny devadesátek bude mít polovina lidí v metalových kapelách krátký vlasy, tak se z toho zhroutím.:-)

jako pop-punk bych to nejspíš nekategorizoval, je to spíš alternativní rock, šmrncnutý lehce punkrockem a grungem, a s výraznou humoristickou stopou - ať už videoklipy, oblečení kapely, tak hlavně písničky a texty samotné

Jirka Čáp - dal jsem ten doporučený Dosser a není to vůbec špatné

Pamatuju, že The President Of United States Of America měli někdy v květnu nebo v červnu roku 1996 dokonce titulní stranu ve Sparku. Měl jsem tehdy za to, že to byl nějakej srandovní pop-punk nebo něco na tenhle způsob. Protože šlo o trojici alternativních plešounů, takže jako někdo, kdo si čechral dlouhé kudrnaté kadeře a chodil na melodický metal typu MANOWAR nebo HELLOWEEN, jsem se s jejich hudebním cítěním zcela míjel.

Tomáš: Na tuhle kapelu už jsem úplně zapomněl. Musím si oživit.

The Presidents of The United States of America - Froggy Style - je to demo z roku 1994, ale velice povedené a zvukově kvalitní, v podstatě na debutový album v roce 1995 převzali songy s minimálními úpravami

neskutečně zábavní kapelka, všechny jejich alba mám ve velké oblibě a jejich koncerty byly taky parádní. Jen škoda, že jsem žádný nezažil osobně a nevypadá to, že by se chystal reunion... ale zase naděje umírá poslední a přivydělat si na důchod je pro spoustu kapel lákavá nabídka

Díky!:-) Já jen dodávám, že si k tomu vydali i pěkný vinyl.

Tož hlásím první poslech nového ZRNÍ - s recenzí z Musicserveru bych částečně souhlasil, konkrétně s popisem alba samotného, zvuku, písniček, textů a pod. Hodnocení za mě někde mezi 60-70%. Ale nejsem die hard fanda, žádné jejich album se u mě nedostalo na 90-100% nikdy.

přemýšlel jsem, jak bych tu desku popsal a napadlo mě slovo - civilní. výrazně ubrali elektroniky proti posledním 3-4 deskám, naopak jsou v popředí zase kytary. I skladby celkově jsou víc písničkové, pohodové. Texty podivné, jako obvykle, nejsou to žádné hitovky, to jsem ani nečekal.

dodatek k předchozímu příspěvku: U těch devadesátek bude taky věnovaná pozornost albům DREAM THEATER z té doby, nebránil bych se, kdyby k recenzím na ně napsal pár vět i Pekárek nebo Majk, ale ještě je čas, ta situace nastane tak za tři roky, páč letos dojedu po rok 1987, v roce 2024 přijdou na řadu 1988 a 1989, a tak dále a tak podobně. Do té doby se může řada věcí změnit.

k FLOTSAM níže: vždycky se bráním vstoupit do rozjeté diskuze, páč bych jí nerad zamrazil, ale každopádně díky za příspěvky. Taky nechápu, kdy jako měli koketovat s grungem, The Cold je jedna z nejlepších desek jejich portfolia.

Z roku 1986 to vidím ještě na čtyři recenze tehdy vydaných alb: CANDLEMASS, YNGWIE MALMSTEEN, STORMWITCH, STEELER, do dvojek od POSSESSED a SEPULTURY se mě moc nechce. Rok 1987 až se začátkem podzimu. Rád bych dával vždy dvě historické sezóny za rok. Někam do roku 1992 to bude hodně nabušený, pak jak už se metal v devadesátkách ve velkém stáčel k temnotě, už to prohřídne, sice si něco také dám - třeba pár stěžejních alb TYPE O NEGATIVE, ale zmapování diskografií MARDUK a DARK TRANQUILLITY po mne snad nikdo sledující nemůže chtít.:-) Prostě do období 1998-2002 se to postupně tak jakoby vypaří.:-) devadesátky budou dost o kapelách jako GAMMA RAY, MERCYFUL FATE nebo RAGE, což bude držet původní německo-dánský kurz.

Tomáš: Jasné, tak dej pak vědět, až ťukneš.

Jinak z metalu jsem teď vrátil k Heaving Earth, dost najíždím i ty poslední Disillusion a Hammers of Misfortune (vynikající, třeba první věc zní jako kombinace Mekong Delty s Shadow Gallery - deska pro mě). Náhodou se mi dostala do rukou i dvojdeska SOILWORK - jo hodně jakože moderní a uřvané, ale kvalita fakt velká. Takhle čas od času působí dost hustě.

Aerosmith - Get your wings + Rock in a hard place
- první výborná, Rihp o něco horší

Anvil - Hope in hell + Plenty of power
- u Anvil asi nejde šáhnout vedle, všechno s chutí zahrané energetické koktejly,v tom nejlepším smyslu to jsou mistři průměrnosti : ). Je v tom slyšet mraky odkazů na kapely nwobhm

Plexis - White Killer
- vzpomínka na 90tky

Mě se líbí, jak ty Zlatokopy z Arkansasu natočili prakticky na pětníku.:-) Na té cestě kolem Berounky, kde je ten schodovitej lom ještě než se z Berouna dojde do obce Srbsko.:-)))

Mně se od Talisman líbí i ty pozdější desky od Frontiers.
Sota mám hodně rád.

Tomáš: Co poslední deska Zrní? Musicserver ji fakt hodně pochválil. Ukázka zněla dobře.

Krucipusk - Ahoj - není to sice moje nejoblíbenější deska, ale nejvíc mi tam vadí ten plochý a suchý zvuk rytmičáku, jako od nějaké zábavové kapely ze Sokolovny... byl to mor 90tých let, je na spoustě tehdejších desek, ale tohle je z roku 2007 a ještě se to točilo v SONO, fakt nechápu...

Zrní - Následuj kojota
Skunk Anansie - Stoosh