Julian Lennon - Jude, ukázky zní dost dobře.

Nikdo neříkal, že je nymand, ale žádný svěží vítr či snad odlišný zvuk jako tehdy přinesl Navarro se mu tam nepodařilo protlačit ani omylem.

The Getaway má hodně rada moje paní, hraje to tu celkem často, takže určitě netrpím neznalosti tohoto alba, ale nikdy se mi prostě líbit nezacalo. A v hlavě se mi žádná kytarová figura nevybaví a z IM With You už tuplem ne. Zatímco u Unlimited Love stačí Frusciante vystihnout sólíčko v úvodní Black Summer a je jasné, kdo je tady doma.

Unlimited love bych taky asi dal o fous výš než The Getaway, i když první singl z druhé jmenované, Dark Necessities považuji za jednu z jejich nejlepších písniček vůbec.

Frusciante vs. Klinghoffer - neumím to úplně technicky posoudit, na kytaru jsem uměl vždy jen pár akordů (prostě kde není talent, tam ani cvičení moc nepomůže...). Ale Klinghoffer hraje teď terazky třeba s Eddie Vedderem, takže asi úplně marný taky nebude. Na poslední desce bohužel Frusciante úplně zmizel v šeru přesládlých melodií (a ani Flea tam žádné divočiny nehraje). Silná stránka Fruscianteho v minulosti byly harmonické vokály - jsou často nenápadné, ale krásně dotvářejí atmosféru těch songů, a dával jich fakt hodně. To teď taky nic moc...

Jinak je zajímavé, když si vzpomenu, jak jsme na vejšce poprvé poslouchali By The Way a čučeli jak puci. Co to k...a má jako znamenat? No a pak ten album úplně rozkvetl a mám ho taky snad jako nejvíc nejoblíbenější

Unlimited Love považuji za nejlepší desku od By the Way.

1.By The Way 10/10
2.Blood Sugar Sex Magik 10/10
3.Californication 9/10
4.One Hot Minute 8/10
5.Unlimited Love 7/10
6.Stadium Arcadium 7/10
7.Mother´s Milk 7/10
8.Getaway 7/10
9.I´m With You 7/10

Novinku Return Of the Dream Canteen po prvním poslechu nepočítám, ale velmi pravděpodobně bude úplně na konci.:-)

Hooya: Klinkghoffer aspoň přinesl nový, ne tak oposlouchaný zvuk. UL není povedená deska. Je to návrat do roku 2006 a k albu Stadium Arcadium. Akorát, že o dost méně chytlavý návrat.

Heart - Brigade
Robert Plant - Manic Nirvana
Korn - Requiem
Bush - The art of survival
The halo effect - Days of the lost

Jakoby tam Klinghoffer cokoliv svetoborného přinesl. Druhá píseň byla slagr, ale ten zbytek? Dyť to byla skoro stejná mizerie jako novinka. Akorát netrvala tak dlouho.

Ze je Unlimited Love povedené album si myslím stále, nicméně tento Návrat si opravdu mohli odpustit.

Resp. Frusciante je jedním z těch kytaristů, které člověk pozná okamžitě po pár tónech. Ale stačí to? Podle mě už ne. Vždyť oni už se všichni čtyři akorát udržují v komfortní zóně. Odmítají se jakkoliv vyvíjet.

Tomáš: No oni změnili producenta. The Getaway neprodukoval Rubin. A taky to bylo mnohem lepší než to, co aktuálně plodí s Rubinem. Pak se ale zase hezky rychle utekli vrátit do komfortní zóny, vzali zpátky Fruscianteho a zase šli k Rubinovi. Podle mě je i Frusciante už jenom táhne dolů.

Resp. jinak. Já jsem sice fanoušek, ale nemyslím si, že vůbec ještě někdo z té kapely má světu co sdělit. :D A Frusciante není žádná výjimka. Ale Klinghoffer mohl ten kurz ještě na chvíli změnit. Lidi se tváří, jako kdyby návrat Fruscianteho bylo něco pozitivního. Ale není. On už je úplně vymletej podle mě. Ani to není takový technický kanón, jak si kdekdo myslí. Vždyť reálně hraje na úrovni talentovaného člověka, co ale začal hrát na kytaru třeba před půl rokem. Nepředvádí nic speciálního.

Tak RHCP upadá do zapomění (ale zajímavá myšlenka s tím Rubinem, možná vážně je načase změnit producenta a zkusit něco jiného) a musím se pomalu chystat na pondělní koncert

The Cure - začínám s Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me

SACRED REICH-Awakening
SACRED REICH-Heal
SACRED REICH-Independent
SACRED REICH-The American Way


Příprava na sobotu.Zlín Masters of Rock Cafe

wuxia: Dobře, peace. Nicméně ke každému, kdo čerpá devíz z příslušnosti k těm nejviditelnějším hudebním médiím, je třeba přistupovat s náležitou nekompromisností.:-)))) Pokud bude třeba vzít pomyslnou Bastilu ztečí, pak ten útok budu řídit.:-)

Rubin je už dávno víceméně hrobař RHCP. Ta kapela se ho měla už dávno zbavit. Podle mě každý dobrý nápad v zárodku zadusí. Víceméně to vyplývá i z toho, co říkal Klinghoffer.

Jinak ano, Return of the Dream Canteen jsou zbytky z nahrávání Unlimited Love. Podle mě měli spíš z těch dvou alb udělat jedno, protože některé skladby na Unlimited Love jsou naprosto otřesné a klidně bych je vyhodil/nahradil. Třeba These Are The Ways. Ta písnička už je vyloženě ostuda, jinak bych ji nenazval. Klidně tam místo ní mohlo být nějaké béčko z Return of the Dream Canteen a bylo by to lepší. A takových bych našel víc.

O Musicserveru si už léta myslím svoje, ale ohledně těch red hotů bych se ho přece jen trochu zastal. Věta "říjnová novinka jde o dost hlouběji, až prvnímu majstryštyku s Johnem Frusciantem, tedy raně devadesátkovému opusu Blood Sugar Sex Magik" netvrdí, že jde o první desku s Frusciantem, ale že jde - podle autorova názoru - o první mistrovský kousek, který s ním kapela natočila. Tahle to chápu.

Zvuk je super. Ale tím to končí. :)

Jojo, viděl jsem že Musicserver zase jede bomby. OK, občas to může být otázka vkusu, ale poslední dobou tam několikrát udělali deskou týdne podle mě objektivně slabou nahrávku.

I když teda objektivně... no je to těžký. Když někdo začne poslouchat třeba ty Red Hoty tak 2-3 alba dozadu a neprožil s nimi posledních 30 (někdo skoro až 40) let, tak to samozřejmě vnímá úplně jinak.

Přesně jak píše Stray, ta deska je úplně plochá. Není se tam čeho chytit. Ani melodicky, ani textově, ani zvukově, ani nějakou zajímavou kompozicí. Nula nápadů. Kdyby jí třeba zkrátili na polovinu, tak to pořád bude slabá deska, ale řekneš si, OK měli slabší chvilku, příště to bude lepší. Ale takhle je to vysloveně teroristický útok na naše zmlsané uši a testování (téměř) nekonečné trpělivosti

Ale to psal někdo, kdo pomocí těch řádků zřejmě sází brambory.:-)) Napsat, že Blood Sugar Sex Magik z 1991 je první deskou s Johnem Frusciantem u kytary, když každé malé dítě ví, že jí je ve skutečnosti Mother´s Milk 1989, tak to může jedině pisatelská žába na prameni.:-))

Hoši, jste úplně mimo. Na Musicserver deska týdne!!!






Lol

Jo Rubin je znovu producent. Podle mne obě letošní dvojalba RHCP nahrávali na jeden zátah. Tady mě však přijde, že je to dramaturgicky hrozně plochý, bez vrcholků, kdežto Unlimited Love měla své silné fáze, ...no ale dám tomu ještě šanci.

S Red Hot plný souhlas - měl jsem co dělat to doposlouchat.... Zjevně je pohltil megalomanský komplex a nikdo jim nedal zpětnou vazbu (ani nevím, jestli to zase produkoval Rick Rubin). Jako první letošní album celkem fajn. Žádná revoluce v jejich diskografii, ale těch slušných 60% tomu klidně dám. Tohle ukňouraný, uvláčený, přeslazený něco nedostane ani 30%. Zjevně je to odpad, co zbyl při přípravě první desky. A odpad se co? Odpad se vyhazuje. Hlavně když smrdí a je ekelhaft. Pro tohle se Frusciante vracel? Za mě kandidát na nejhorší album roku