Protože se debutové album „Herzeleid“ prodávalo mnohem lépe a déle než se čekalo, na druhou desku firma Motor Music a vlastně ani  samotní RAMMSTEIN nijak nespěchali. Místo toho kapela objížděla koncerty, protože dobře vyčmuchala, že živé hraní a show začíná být jejich nejsilnější zbraní a nejúčinnějším urychlovačem na cestě ke slávě. Od začátku si naši hrdinové dávali mimořádně záležet na veškerém vizuálu, mimo jiné i na videoklipech. Dokonce poslali cédéčko svým dvěma nejoblíbenějším režisérům – Quentinu Tarantinovi a Davidu Lyncho Více

Šesté studiové album SCORPIONS lze považovat za celosvětově průlomové, neboť se mu podařilo oslovit i americký hudební trh. Komerční dopad v USA značil nejvýše 55.místo v žebříčku prodejnosti Billboard 200 a takové příčky nedosáhlo žádné z předchozích alb tohoto německého kvintetu. „Lovedrive“ bylo prvním albem obsahujícím dnes všem dobře známý styl kapely, kde se mísí chytlavé a řízné vypalovačky s tklivými rockovými baladami. Po odchodu Uliho Rotha se dopad skladeb zvýraznil, zmizely všechny ty kejkle a zastaralé kytarové postupy Více

Francouzský magnet DIRGE na sklonku minulého roku znovu vygeneroval dostatečně přitažlivou sílu a doslova si nasál moji plnou pozornost. Mašina, která už čtvrtstoletí směle pokouší možnosti těžce uchopitelného post-metalového žánru se minimálně poslední dekádu nestydí uspokojovat i jiná oddělení posluchačovi emoční soustavy než ta, která jsou připravená na chlad strojů a s ním spojené skličující hudební výjevy. V jejich tvorbě se čím dál tím více objevují hřejivější odstíny konejšící i lidskou touhu po harmonii. Aktuální, téměř hodinová Více

Milí filmoví fandové! Museli byste být donedávna vychováváni vlky někde v dalekém Kavkazu, nebo před pár lety spadli jako mimozemský zárodek kdesi z nebe, abyste neznali dnes již hororovou klasiku Davida Cronenberga - The Fly (Moucha) z roku 1986. Krásně morbidní příběh o rozkladu osobnosti a těla samotného, kde tehdy ještě kočka Geena Davis chodí navštěvovat svého partnera do laboratoře, kde se dějí všelijaké psí kusy. Nebo spíše muší kusy. Při jednom z experimentů v teleportačním zařízení se smíchaj Více

Dlouho dopředu avizovanému sletu černých havranů v pražském Karlíně náležela po zásluze visačka metalové akce měsíce ledna. Vždyť polští BEHEMOTH už nějaký ten pátek zažívají velké úspěchy a prakticky se dnes vyhřívají na piedestalu pozornosti metalového publika. Rovněž švédští AT THE GATES po svém návratu na scénu nasadili obstojné tempo a mohou být rovněž řazeni mezi špičku evropské metalové scény. Z tohoto pohledu se mě návštěvnost Fóra Karlín v sobotu nezdála až tak přesvědčivá, jak by se vzhledem k postavení hlavních kapel dalo Více

Zde je šestice ve své době velmi nadějných hair-metalových partiček, jejichž dráha se však (navzdory určité tlačence ze strany majoritního vydavatelství) jaksi zadrhla. Ať už to kapela zabalila následkem vlastních personálních problémů, špatné životosprávy či měnícího se hudebního trhu, nebo to táhla navzdory okolnostem dál a přispěla ještě nějakým tím dalším materiálem, nedokázala vyjít ze stínu prvotiny. Právě tohle je šestice, která svým debutem na jednu jedinou sezónu doslova vystřelila, aby se za nimi zakrátko zavřela hladina Více

Chceme-li se pustit do série recenzí na téma RAMMSTEIN, musíme nejdříve nakouknout do Východního Německa na přelomu 80. a 90. let, kde se v té době rozpadal komunistický režim a místo na slunci si probojovávala rocková hudební scéna. Na té se pohybovalo také šest muzikantů, kteří se měli později sejít právě v RAMMSTEIN. Hned tři z nich – kytarista Paul Landers, klávesista Christian „Flake“ Lorenz a bubeník Christoph „Doom“ Schneider – působili v punkové kapele FEELING B, která byla už před rokem 1989 v NDR značně populární a Více

Velký koncertní záznam, který stojí trochu ve stínu slavnějších živáků britských hardrockových legend z let sedmdesátých, ať už těch od DEEP PURPLE, LED ZEPPELIN nebo THIN LIZZY či UFO. Časté labužnické poslechy z poslední doby mě však potvrdily, že tomu je neprávem. Němečtí SCORPIONS tehdy platili v Evropě za obstojnou akvizici, jejíž fanouškovská základna se především mezi kontinentální omladinou utěšeně rozrůstala. Ještě sice nějaký ten rok nebyli považováni za jednu z největších kapel v celosvětovém měřítku, Více

Pouze dvě alba mě v minulém roce opravdu rozstřelila, obě jsou české provenience, a navíc nevzešla z metalového ranku. Českou, resp. česko-slovenskou nemetalovou scénu jsem dlouhodobě ignoroval. Možná to souvisí s určitou hořkostí, která byla odrazem toho, co prožívala řada z nás po nástupu grunge a dalších alternativ k rockové hudbě let osmdesátých. Mnoho mých vrstevníků zanevřelo na metal, přičemž producent desky, o které budu dále psát, se později stal jedním ze symbolů toho, o čem víceméně povrchně debatovali a čím jsem proto z Více

Ještě nikdy jsem nerecenzoval novinkové album, které by bylo zároveň i posmrtně vydaným umělcovým dílem, zvlášť pak ne, když se to týká mého oblíbeného interpreta. V prosinci 2017 totiž Warrel Dane během nahrávání „Shadow Work“ náhle zemřel v brazilském Sao Paulu na infarkt. Jenže většina písní už byla hotova, a tak s odstupem roku Century Media vydání tohoto zřejmě ne úplně kompletního materiálu realizovala. Songy působí ve všech směrech pochmurně, stísněně a prakticky přirozeně navazují na vše, co měl již zpěvák za sebou. Ať už zmíním tvo Více